Článek
„Přes pole to máme pár minut do lesa, kterým se dá dojít až do Jevan. A než se odstěhovala sousedka, měl jsem díky ní možnost užívat si tu i vyjížďky na koni,“ pochvaluje si lokalitu absolvent vojenské konzervatoře v oboru příčná flétna.
Jen do Českého rozhlasu na pražských Vinohradech, který je jeho působištěm od roku 2011, musí vyjíždět aspoň s hodinovou rezervou, aby náhodou na dálnici neposlouchal začátek vysílání pořadu Dva na Dvojce, který od ledna moderuje se Šárkou Volemanovou.
Jiřího těší, že i nejmladší syn Antonín má vztah k hudbě.
Kouzlo místa jistí i samotná parcela poskytující dokonalé soukromí. V zadní části dokonce nemusí mít ani plot, protože tam z trávníku vyrůstá skála! Je tam dostatek místa na pergolu i garáž.
Pár kroků od zápraží mají Holoubkovi také velkou kůlnu pamětnici, kde bývaly i chlévy, a ve výhledu je sauna. Opouštět takové místo má cenu snad jen kvůli krátkodobé změně. Nehledě na to, že je zde - i po zásadní rekonstrukci, jak to tak bývá - stále co dělat.
Příjemné a útulné zákoutí je i kuchyňská linka.
Soukromí se sousedy
„Měli jsme pocit, že byl vynikající nápad koupit starý barák, který byl dlouho používaný pouze jako občasné letní bydlení. Během jeho úprav jsme o tom sice sem tam zapochybovali, ale pnutí odejít z Prahy do klidu bylo nakročení správným směrem. Jenže se to tu předělávalo více, než jsme si mysleli. Ale to tak bývá a jsme nakonec rádi, že to dopadlo tak, jak to je. Starý dům má, přes všechny nešvary, stále své kouzlo a výhody. Včetně vzrostlých stromů na zahradě i letního chládku díky tlustým stěnám.“
Chodbu zdobí i zarámovaný nákres originálního zakreslení domu obydleného od roku 1906. Před původní chodbou, dnes s novou kamennou podlahou, je zápraží rozšířeno o velkou přístavbu předsíně někdy ze sedmdesátých let. S regulérní místností současní majitelé nevědí, jak s ní co nejlépe naložit.
Pravda, nyní v ní má své místo i piano (hrají na něj vlastně všichni) a několik skříní. „Pořád nevíme, jak tento prostor pojednat, aby byl funkční i útulný.“
Předchozím majitelem přistavěná prostorná předsíň (piano v ní čeká na další doladění místnosti) dostala novou kamennou podlahu prostupující i do domu.
V přízemí stavení je rustikálně zařízený pohodlný obývací pokoj, s jídelním stolem (vyrobeným z masivu, ze starého dřeva, podle dávných předobrazů) a kuchyňským koutem odděleným pultem a komínem pro výkonná kamna.
Ozdobou největší a nejobývanější místnosti je i jídelní stůl nově vyrobený ze starého dřeva.
„Těmi jsme poměrně nedávno nahradili málo účinná krbová kamna. Jsou sice relativně drahá, ale vyplatilo se.“
Po dvanácti letech bydlení už mají Holoubkovi své zkušenosti a na dobu, kdy vykopali podlahu, už vzpomínají s nadhledem. Koukali totiž do hluboké černé díry. Další velká místnost v přízemí je ložnice s oknem do zahrady skryté cizím pohledům. V podkroví mají své soukromí děti.
Klučičí pokoj v podkroví napoví o zálibách jeho obyvatele.
Na vlně hudby
V den naší odpolední návštěvy měl Jiří Holoubek před sebou (s kytarou a příčnou flétnou) cestu na koncert Spirituál kvintetu v Písku.
„Koncertování s kapelou je něco úplně jiného než práce v rozhlase, i když jde v obou případech o posluchače. Obojí má ale své kouzlo a nerad bych se někdy dostal do stadia, kdy bych se musel rozhodnout jenom pro jedno nebo druhé.“
V podkroví je i pracovna - hudební salon s šikovným lůžkem pod sedlovou střechou.
Ve Spirituál kvintetu už všichni pomalu přemýšlejí, jak oslaví příští rok šedesát let koncertování. Nová deska by se fanouškům jistě líbila.
Sehraná rodina
„S vědomím, že Zuzana má vkus a lepší nápady, souhlasím vlastně se vším, co tu vymyslí,“ pochvaluje si Jiří spolupráci s manželkou na zařizování interiéru.
„Pnutí odejít z Prahy do klidu bylo nakročení správným směrem.“
Při zvelebování domu jim pomohli i jeho dva bratři. Starší vyrábí kytary a mandolíny. Mladší sice vystudoval výstavnictví, ale věnuje se především řezbářství a tesařině. Přes zimu žije na jednom z Kanárských ostrovů, kde si k bydlení upravil jeskyni! Loni v létě jim právě on vystavěl i novou střechu na garáž.
„Štěpán si u rodičů sám upravil a zařídil pro bydlení podkroví. Bydlí tady kousek od nás. A při vzpomínce na naši rekonstrukci nesmím zapomenout na obrovskou pomoc mého táty, který umí skoro všechno!“
Šikovné ruce má samozřejmě i Jiří, což mimo jiné dokazuje hrou na několik hudebních nástrojů. „Musím si na prsty dávat pozor, ale loni v lednu jsem tady při bobování se synem najel na hroudu ledu, praskly pode mnou boby v místech, kde jsem se držel, a málem jsem přišel o palec. Operace ho naštěstí zachránila,“ přiznává Jiří.
Také ložnice v přízemí je velká, a přitom útulná místnost.
Celá rodina si na venkově zvykla. Včetně Jiřího manželky Zuzany, rodilé Pražanky. Prý i proto, že za sebou měla (i s dětmi) zkušenosti s chalupařením. A to i se suchým záchodem. Tady mají tzv. první kategorii.
„Nehledě na to, že po modernizaci velkorysé koupelny nás čeká i doladění místnosti nejmenší,“ dodává Jiří.
„Vím, že se poměrně často lidi vracejí zpátky do města a své domy po pár letech prodávají, protože od vesnice očekávali něco jiného. Nám se tu ale pořád líbí a máme tu další plány. A když už si myslíme, že máme hotovo, tak se vždy vyvrbí něco dalšího.“
Může se vám hodit na Zboží.cz: