Článek
Novostavba citlivě navázala na charakter vesnické zástavby Ondřejova. Je zdařile umístěna do rozlehlé zahrady se sadem plným původních vzrostlých ovocných stromů.
Architektonické řešení domu vychází z místní stavební tradice. Fasáda je kombinací hladké bílé omítky a obkladu z cedrového dřeva, díky čemuž se dům přirozeně začleňuje do prostředí.
Směrem do ulice je stavba spíše uzavřená. Svou hmotou a výrazem připomíná „plot“, který chrání soukromí obyvatel a vytváří přirozené rozhraní mezi soukromou a veřejně přístupnou částí zahrady.
Naopak směrem do zahrady se dům otevírá, zejména na jihovýchod, kde je umístěna obytná světnice s kuchyní. Tento hlavní obytný prostor je otevřený do krovu, propojený velkým bezrámovým zasklením a posuvným oknem s terasou, která plynule navazuje na zahradu.
Tak vzniká dojem volně plynoucího prostoru mezi interiérem a exteriérem a zároveň možnost vytvářet různá intimní zákoutí v zahradě. Vzhledem k mírně svažitému pozemku architekti pracovali v domě i s různými výškovými úrovněmi.
Autorským studiem je ateliér Machar Teichman a spoluautory jsou Pavel Machar, Radek Teichman a Mária Sklenáriková.
Dispozičně je dům navržen ve tvaru písmene „T“, což umožnilo rozdělit ho do dvou výrazně oddělených křídel. Jižní a severní část jsou zastřešeny plochou střechou. V jižní části se nacházejí ložnice, zatímco severní křídlo slouží jako zázemí se zahradním skladem a krytým parkovacím stáním. Středovou část domu pak tvoří do krovu otevřená světnice se zázemím, zastřešená sedlovou střechou s titanzinkovou krytinou.
Stavba patří mezi díla přihlášená do soutěže Česká cena za architekturu.
