Článek
Na lavici obžalovaných skončil ale jen jediný pěšák. Tím byl podle státního zástupce 18letý Ukrajinec Ivan Blynda, který z naklonovaných karet vybral přes šest miliónů korun z bankomatu. Jako trest mu navrhuje 5,5 roku vězení. Organizátory podvodů se kriminalistům odhalit nepodařilo.
Žalobce popsal, že se jednalo o širší skupinu pachatelů, kteří kontaktovali telefonicky poškozené napříč celou Českou republikou a pod záminkou ohrožení jejich finančních prostředků je buďto přesvědčili, aby své peníze poslali na jimi určené „bezpečné“ účty, a nebo z nich ze stejného důvodu vymámili údaje, které použili k vytvoření klonu jejich platebních karet pro získání hotovosti.
A právě Blynda peníze z bankomatů vybíral. „Jako člen organizované skupiny byl srozuměn s principem fungování dané trestné činnosti a rozdělením úloh. Věděl, že na základě platebních údajů od poškozených jsou v jeho mobilu vytvářeny klony schopné primárně plnit funkci platební karty. Tyto klony použil k bezkontaktním výběrům finanční hotovosti v bankovních automatech,“ uvedl Hajný.
Obžalovaný teenager od svého zatčení nepromluvil. Vypovídat odmítl i při hlavním líčení. Pouze řekl, že se necítí být vinen. Zarytě mlčel i k okolnostem, za jakých pobýval v České republice.
„Jako poškozenou by mě potěšilo, aby u soudu tomu člověku řekli, že mi komplexně vyluxovali účet, kde byly peníze pro moji postiženou dceru a péči o ni,“ citovala samosoudkyně Helena Przybylová z výpovědi Ivany B. z přípravného řízení, kterou podvodníci připravili o 1,2 milionu korun.
„Nejprve mi zavolal nějaký muž s tím, že je pracovníkem komerční banky a že si chce ověřit nějaké údaje ohledně mé žádosti o úvěr. Já mu řekla, že jsme o nic nežádala a navíc, že u nich nemám vedený žádný účet. On mi na to sdělil všechny údaje z mé občanky, což mě vyděsilo,“ popisovala žena první telefonát.
Muži v telefonu důvěřovala
Muž jí následně upozornil, že jsou její finance v nebezpečí a že je musí ochránit. Slíbil, že se ozve někdo z její banky. „Skutečně hned poté volala nějaká žena, že je z České spořitelny a že mě přepojí na bezpečnostního technika. Ten mě nejprve instruoval ke stažení aplikace do mobilu, přes kterou jsem měla na skenovat platební kartu, abych ji ochránila. Pak jsme podle jeho pokynu poslala peníze na jím určené účty,“ pokračovala Ivana B. s tím, že měla vše držet v tajnosti a nikomu o tom neříkat, aby se nenarušilo vyšetřování.
„Skutečně jsem uvěřila, že mluvím s někým kompetentním z banky,“ přiznala policistům. Soud bude pokračovat výslechy dalších poškozených.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.