Život Slovanů v období Velkomoravské říše představuje archeoskanzen v Modré u Velehradu

Na zeleném pažitu jsou všudypřítomné stopy ovcí a koz, mezi tím občas šprkanec od husí. V korunách kvetoucích stromů to bzučí jako u trafačky vysokého napětí.

Je tu sice téměř prázdno, ve skanzenu se připravují další objekty, takže zní i nářadí, přesto mám pocit, že každou chvíli někdo musí přijet hlavní branou střeženou strážními věžemi a z domů se vyhrnou obyvatelé.

Možná si přijede kupec pro nové otroky, možná jiný přiveze sukno na knížecí šat, možná se objeví soumaři se zásobami soli, koření, zbraní nebo šperků…

Nebyla to hra na možná, v hlavní budově, domě velmože, uvidíte dioráma, které část velmožského života ukazuje. Včetně otroků, které na provaze přivádí benátský kupec. Taková byla historie a nemůžeme ji popírat bouráním soch.

Scéna koncipovaná na veligradské hradiště nabízí knížete Mojmíra II. (vládl 894 až 906?) s manželkou, družiníkem a zpovědníkem, arabského kupce předvádějícího kněžně drahocenné látky, jeho pomocník nechává knížete ochutnat víno z Byzance.

Moravský kupec nabízí domácí produkty, bavorský obchodník přivezl na lodi sůl a ryby. Historie ve zkratce, život normálních obyvatel se odehrával v domech, které tvoří sídlištně-hospodářkou část skanzenu.

Součástí archeoskanzenu je dřevěná palisáda s dvěma strážními věžemi a vstupní bránou. Krom popsané stavby uvidíte sakrální okrsek, výběhy pro domácí zvířata, krytou roubenou studnu.

Skanzen se stále rozšiřuje, přibývají nové objekty. „V těchto dnech právě dokončujeme repliku mohutného hradebního opevnění s čelní kamennou zdí, strážní věží a branou,“ říká Lubomír Sláma, správce skanzenu.

Během roku se zde pořádají různé slavnosti, trhy, nechybějí názorné ukázky řemesel a života starých Slovanů včetně ochutnávky pokrmů. Pro děti jsou připraveny různé hry a soutěže.

„Na letošní sezónu sice raději příliš velkých akcí nechystáme, ale o to víc se budeme snažit skanzen oživit přes prázdniny drobnými ukázkami řemesel v podání kostýmovaných průvodců. Ale o naše pravidelné akce jako je Veligrad – bitva o hradiště nebo Den medu a medoviny návštěvníci nepřijdou ani letos.”

Areál je otevřený od roku 2004, zbudovali ho nad potokem Salaškou, představuje rekonstrukci opevnění sídliště Velké Moravy v 9. století, Jedná se o období jedné z nejvýznamnějších etap našich dějin.

Nad skanzenem stojí replika velkomoravského kostelíka. Stojí v těsné blízkosti původních základů jedné z nejstarších křesťanských svatyní na Moravě. Předrománský svatostánek měl být postaven v letech 830 až 840, tedy před příchodem Cyrila Metoděje.

Poslední zmínka o kostelíku je někdy kolem roku 1786, kdy stavba postupně chátrala ve stínu velehradské basiliky. Repliku postavili jako „křesťanský chrám porozumění“ v letech 1998 až 2000.

Vedle areálu stojí hotel Skanzen s expozicí Moravského zemského muzea představující vinařství a páleničářství. Expozice představuje regionální vína ze slovácké podoblasti, součástí je i degustace a prodejna vín. Další expozicí mimo skanzen je Živá voda se Stezkou praturů a Terárium.

Modrou založili v roce 1786 parcelací Nového dvora s ovčínem, který náležel cisterciáckému klášteru Velehradu. Osídlení je ale mnohem starší, oblast patřila v raném středověku mezi jedno z významných velkomoravských center známé jako Veligrad.