Hlavní obsah

Zámek Lemberk a Jablonné v Podještědí spojuje jméno svaté Zdislavy

Manželka jednoho z nejbližších rádců Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II., Havla z rodu Markvarticů, proslula především jako samaritánka.

Foto: Vratislav Konečný

Státní zámek Lemberk připomíná spíše hrad.

Článek

Zdislava z Lemberka pocházela z Křižanova na Moravě a do širšího podvědomí se dostala v roce 1995, kdy ji papež Jan Pavel II. prohlásil za svatou. Na zámku připomínajícím spíše pevný a nedobytný hrad bydlela, v Jablonném, v bazilice svatého Vavřince a svaté Zdislavy, je pohřbena.

Foto: Vratislav Konečný

Skvostně zdobené lemberské nádvoří.

Lemberk byl prolezlý dřevokaznou houbou

Nejstarší dochovanou částí hradu je hlavní věž. Podobu a polohu strážního hradu se nepodařilo přesně určit, za husitských válek se majitelé rychle střídali, objekt ztrácel stále víc tvrdou gotickou podobu. Přišla renesance, hrad přestavěli za panování Jindřicha Kurzbacha z Trachenberka na pohodlné panské sídlo.

Další proměna čekala Lemberk za pánů z Donína. Tehdy vznikl i zdejší unikát, nádherný ručně malovaný strop, představující bajky, sál, v němž se nachází, poté pojmenovali bajkový. Věž je přístupná, slouží jako rozhledna.

Foto: Vratislav Konečný

Bajkový sál dostal pojmenování podle ručně malovaného stropu, každé pole představuje bajku.

Dalšími majiteli byl Albrecht z Valdštejna, Bredové, kteří sem pozvali význačné evropské umělce, vznikl i nedaleký Bredovský letohrádek sloužící k panským zábavám. Tehdy došlo k barokní přestavbě objektu. Vše je tu světlé, vzdušné, místnosti působí velmi příjemným dojmem.

Nakonec přišli po roce 1726 Gallasové. Hrabě Filip Josef neměl mužské potomky, majetek odkázal svému synovci Kristiánu Filipovi z Clamu s tím, že bude používat společné jméno Clam-Gallas. Tím vznikl nový šlechtický rod.

Foto: Vratislav Konečný

Velký sál má nádhernou výzdobu.

Po roce 1945 byl zámek znárodněn, využíval se k různým výstavám, v roce 1971 se zřítila část zdiva, načež se zjistilo, že objekt je prolezlý dřevomorkou. Po rozsáhlých rekonstrukčních pracích se barokní perla severních Čech otevřela v roce 1992.

Po stopách Zdislavy z Lemberka

Pod zámkem najdete pramen nazvaný podle Zdislavy. Ostatky světice se nalézají v bazilice minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném. Zdislava (asi 1220 až 1252) byla velmi zbožná, obětavě pečovala o nemocné a chudé, po manželově smrti se stala řeholnicí.

Foto: Vratislav Konečný

Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném.

Pomáhala založit kláštery v Turnově a Jablonném, v katakombách pod bazilikou je uloženo její tělo v rakvi, její lebka je vystavena na oltáři ve skleněné skříňce. (Zdislavě byl připsán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní k ní modlili a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti.)

Foto: Vratislav Konečný

Lebka svaté Zdislavy.

Jedna z nejhezčích církevních památek v Evropě

Bazilika je jednou z nejvýznamnějších evropských církevních památek, jedná se o první dílo mistra rakouského baroka J. L. Hildebrandta.

Původně tu stával klášter, ten zničili husité, chrám vznikl za Pachtů z Rájova v letech 1683–1696.

Foto: Vratislav Konečný

Hlavní oltář.

Dominantou je kupole čnící do výše 34 metrů. V přístupných katakombách jsou pohřbení příslušníci Berků, Pachtů a také tři dělníci, kteří zahynuli při stavbě.

V Jablonném je možné navštívit i vyhlídkovou věž nedaleko náměstí. To lemují krásně opravené historické domy.

Foto: Vratislav Konečný

Zdislavina studánka.

Hrad Veveří se chlubí novou trasou

Tipy na výlety

Reklama

Výběr článků

Načítám