Hlavní obsah

Vyjížďky v Praze po Vltavě si můžete vychutnat i v zimě

Novinky, Naďa Kverková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po vodě poznáte město sice trochu povrchně, ale máte-li méně času, obrázek si uděláte. Je to i vhodný způsob pro rodinné výpravy, kdy už nohy bolí nebo děti další výpravy po památkách bojkotují. Praha následovala ostatní evropské metropole a rozšířila projížďky lodí po Vltavě i na zimní měsíce. Samozřejmostí jsou loďky kryté a vytopené.

Článek

Vltava protéká Prahou v délce zhruba tří desítek kilometrů a oba pražské břehy spojuje celkem osmnáct mostních konstrukcí. V době, kdy bylo na vyvýšeném pahorku, kde se v současné době skví dominanta Pražského hradu, zbudováno dřevěné hradiště, tu ještě žádný most přes řeku nestál. Nebylo to ani třeba. V 10. století bylo v těchto místech prý koryto natolik mělké, že Vltavu stačilo na vybraných místech přebrodit. Ale to už je opravdu dávná historie. K ní patří i vybírání mýta.

Na loďku i v mrazech

V dobách, kdy byly průchody přes mosty zpoplatněny, využívalo mnoho obchodníků ke svým cestám z jednoho břehu města na druhý lodiček. Dnes je vyhlídková plavba pro návštěvníky příjemným zpestřením návštěvy města, historických památek a jeho nejbližšího okolí. Jen vloni si Čertovku na lodičkách prohlédlo na patnáct tisíc turistů.

Půlhodinová projížďka lodí, která připomíná dobu plavidel z přelomu 19. a 20. století, začíná přímo pod klenutým obloukem Karlova mostu – respektive zbytkem jeho předchůdce. Juditin most byl roku 1342 stržen při jarním tání ledů.

Zkušený kormidelník v uniformě rakousko-uherského námořníka se s vámi vypraví na plavbu i v třeskutých mrazech. Díky kaskádě přehrad před Prahou, z nichž je vypouštěna z jejích spodních částí teplejší voda (tak okolo 4 stupňů), v Praze řeka vyjma slepých ramen a plavebních komor obvykle nezamrzá. Na zastřešené loďce pak příjemné klima dotváří sálající teplo ze stylových litinových kamínek.

O návštěvníky je skvěle postaráno – kromě bohatého průvodního slova se servíruje teplý čaj, káva a tradiční české perníčky. Historie tohoto sladkého pečiva sahá až do nejdávnějších časů. Podle perníkářů, kteří se dříve označovali jako výrobci calet, je na Starém Městě pojmenována i Celetná ulice (kdysi Caletná). Stalo se to v roce 1348, kdy Otec vlasti mj. založil první univerzitu ve střední Evropě a svoje sídlo Karlštejn.

U Staroměstského jezu

Historické centrum po obou stranách Vltavy skýtá průvodcům netušené množství zajímavých námětů k vyprávění. Nejdříve se přiblížíte ke Staroměstskému jezu, který odnepaměti zásoboval vodou pražské mlýny. Šítkovské, Staroměstské ani Sovovy však už svému původnímu účelu neslouží. V 15. století vlastnil mlýny na levém břehu řeky měšťan Václav Sova a původně se jmenovaly Soví mlýny. V průběhu let byly jejich velkými nepřáteli především oheň a voda. Několikrát vyhořely a mnohokrát je zaplavila voda.

V dezolátním stavu bylo přistoupeno k jejich rozsáhlé rekonstrukci, která paradoxně skončila před ničivými povodněmi roku 2002. Dnes v objektu sídlí Muzeum Kampa. Na opačné straně řeky (tedy na pravém břehu) je od hladiny dobře viditelná socha Bedřicha Smetany. Postavena byla na malé terásce před Staroměstskými vodními mlýny jako pocta hudebnímu skladateli, který se podle pověsti prý nechal inspirovat zdejším splavem a složil symfonickou báseň Vltava. Byť v tomto objektu nikdy nebydlel, ve druhém patře je jeho muzeum. Zhruba na stejném místě je od vody nejlépe viditelná Petřínská rozhledna – romantické místo zamilovaných.

Rozhledna je pouze o dva roky mladší, než její pětkrát větší vzor – Eiffelova věž. Postavena byla v roce 1891. Nadmořská výška vrcholu rozhledny na Petříně, odkud je krásný výhled na celé město, je dokonce o dva metry výše, než vrchol pařížské dominanty.

Ale zpět na vodu. Právě podplouváme pod mohutným obloukem Karlova mostu a vplouváme do vodního kanálu Čertovka, který odděluje Kampu a Malou Stranu. V minulosti to byla řemeslná část Prahy s nespočtem dílen, kováren či zmiňovaných mlýnů – dnes místo stylových kaváren, restaurací a luxusních rezidencí. Velkou povodeň, která do Prahy přinesla tisíciletou vodu, připomíná na některých domech už jen výrazná rýha na jejich omítkách. Voda tehdy sahala u některých objektů až k horní hraně oken v prvním patře.

Foto: Roman Mašín, Právo

Kampa se stala ostrovem až po prokopání mlýnské strouhy Čertovky. Dnes se tady pořádají romantické projížďky na loďkách.

Dnes je tato část města chráněna kovovou konstrukcí, která se v případě nebezpečí vysune. Mohutná mnohatunová vrata uzavřou přístup vodě, čímž bezpečně ochrání tuto historickou část Prahy před zatopením.

Tady se Švejk zapovídal

Při projížďce nejbližším okolím Karlova mostu a Čertovky dojde řeč i na pražského spisovatele židovského původu Franze Kafku a jeho muzeum, ale třeba i na Švejka a filmové ztvárnění jedné ze scén Haškova světově proslulého díla. Krádež psa se podle slov našeho průvodce Standy odehrála přímo na jedné ze zdejších náplavek, v místech, kde svého času kotvila loď. Na ní se Švejk zapovídá s komornou a čtyřnohý přítel je během chvilky fuč…

Symbolem starých a nových časů se na Letné stal od roku 1991 pohyblivý umělecký objekt, který jeho autor Vratislav Novák nazval jako „Stroj času“. Všeobecně se však pro něj ujalo označení Metronom. Umístěn je na podstavci, z něhož v letech 1956 až 1962 shlížel na obyvatele hlavního města v nadživotní velikosti Stalin.

Stalinův 29 metrů vysoký žulový monument byl nakonec odstřelen. Daleko milosrdnější osud u řeky potkal třeba bývalou mýtnici u původního Mánesova mostu. Dřevěná chatička dnes slouží coby klubovna vodních skautů.

Karlův most získal své jméno až roku 1870

Po romantické projížďce, kterou v loňském roce absolvovalo na patnáct tisíc pasažérů, se určitě projděte po Karlově mostě. Je to nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze. Po Juditině, Píseckém a Roudnickém mostu se do historie zapsal jako čtvrtá kamenná mostní stavba spojující oba břehy Vltavy. Původně se mu říkalo Kamenný nebo Pražský a nebyl osazen žádnými sochami. Jako první ho ozdobil kříž s Ježíšem Kristem a teprve od 17. století byl most postupně dozdobován dalšími sochami a sousošími. Až kolem roku 1870 získal své stávající jméno – Karlův most.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám