Hlavní obsah

Slavkovský les nabízí poznávací výlety po zaniklých obcích

Právo, Rudolf Voleman

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slavkovský les, dříve Císařský les, se rozkládá na západě Čech mezi lázeňským trojúhelníkem tvořeným Karlovými Vary a Mariánskými i Františkovými Lázněmi.

Článek

Historie Slavkovského lesa a jeho osídlení je pohnutá. Po skončení druhé světové války byl vyhlášen vojenským újezdem, ze kterého se musely vystěhovat tisíce obyvatel. Kvůli tomu zanikly desítky malebných měst, obcí, osad a samot.

Severozápadní část Slavkovského lesa

Zhruba osmnáct kilometrů dlouhé putování odstartujeme v někdejší osadě Krásná Lípa. Podstatná část obce včetně panského dvora a pivovaru stávala v místě, kde byla vystavěna v 60. letech minulého století vodárenská nádrž.

V jejím okolí nalezneme dobře zachovalý židovský hřbitov, který je důkazem, že v Krásné Lípě žila židovská komunita. Dochovalo se zde kolem 130 náhrobků, okolo kterých stojí kamenné sloupky, jež tvořily kdysi oplocení hřbitova rozkládajícího se na ploše o velikosti přes osm set metrů čtverečních.

Nejstarší náhrobek, na kterém je nápis ještě čitelný, je z roku 1784. Důkazem o tom, že hřbitov je navštěvovaný, jsou kamínky položené na stélách hrobů. Kladení kamínků na mnohdy bohatě vyzdobené pomníky je starou židovskou tradicí.

Z někdejší Krásné Lípy se vydáme po silničce vedoucí po hrázi vodní nádrže směrem na Lazy, po sto metrech uvidíme žlutou turistickou značku, po které se vydáme doprava do kopce okolo dalších pozůstatků osídlení. Zhruba po třech kilometrech dojdeme k informační ceduli, která připomíná bývalou obec Týmov. Nově vybudovaný přístřešek nabízí ideální rozhled po krajině.

Po žluté do Studánky

Asi 300 metrů za informační cedulí v zatáčce lesní cesty se vydáme do kopce do lesa. Zhruba sto padesát metrů za oplocenou pasekou najdeme totiž další lesní cestu, u které stojí smírčí kamenný kříž.

Na žulovém kříži s uraženým levým ramenem je hluboký vryp řeckého kříže. Díky tomu mohl v minulosti sloužit i jako hraniční kámen, ale to není nikde historicky doloženo.

Sejdeme zpět na žlutou turistickou trasu a vydáme se směrem na zaniklou obec Studánka, ze které zbylo jen jediné stavení. Zbytek byl srovnán se zemí. Na rozcestí silnice ze Zlaté na Lazy najdeme zbytky pomníku obětem první světové války, který byl donedávna povalený na zemi, ale místním nadšencům se jej podařilo opět vztyčit.

Právě zde podle Luďka Jaši a jeho knihy Zaniklé obce na Březovsku býval střed vesnice a podél cesty stálo jedno stavení vedle druhého. Dodnes je vedle křižovatky patrný prostor, kde býval na návsi obecní rybník.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Cesta po žluté nás Kynšperkem dovede až k dřevěné lávce s krytou mostovkou pro pěší.

Podle zmiňované publikace bylo ve vsi na konci 19. století 46 domů s 285 obyvateli německé národnosti, kteří se živili zejména zemědělstvím, chovem dobytka a prací v lese. Jméno Studánka převzala 400hektarová obora pro daňky a muflony, která byla vybudována po zrušení vojenského újezdu.

Další informační cedule na žluté turistické stezce odkazuje na někdejší obec Dvorečky, ze které zbylo jen několik domů. První písemná zmínka o vsi pochází přitom ze šlikovského urbáře z roku 1525. Ještě o zhruba sto padesát let starší byla další zaniklá obec Libava. Před II. světovou válkou zde stálo 36 domů s celkem 204 obyvateli. Byli to především zemědělci, kteří pěstovali obilí a brambory. Živili se ale i obchodem nebo za prací docházeli do dolů v poměrně vzdáleném Sokolově. Podle místních v takto malé obci byla za první republiky zavedena kancelář banky Raiffeinsenkasse.

Nejdelší hned po Krumlově

Z bývalého vojenského prostoru, který nebyl po odsunu německého obyvatelstva osídlen, se pomalu po žluté značce přesuneme do obce Zlatá. Odtud projdeme podél věznice v Kolové a okolo historického vodojemu do Kynšperka, dříve Königsmarku, který stojí rovněž za malou zastávku. Jeho počátky jsou podle městských webových stránek datovány do 13. století. Jeho nejznámějším rodákem je Kašpar Herrmann, který v roce 1871 vynalezl ofsetový způsob tisku.

Cesta po žluté značce nás Kynšperkem dovede až k dřevěné lávce s krytou mostovkou. Původně zde přes řeku Ohři stál most, který ale zničily německé vojenské jednotky na konci války.

Foto: Právo

V letech 1955 až 1957 zde byla vybudována železobetonová lávka s dřevěným bedněním pro pěší, která je svého druhu druhá nejdelší po známější lávce pro pěší v Českém Krumlově.

Most je také poslední zastávkou na naší cestě za zmizelým časem, který poslal ve Slavkovském lese do nenávratna desítky obcí a vesnic. Žlutá značka končí kousek za mostem na kynšperském železničním nádraží.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám