Hlavní obsah
Valašská dědina bude pro veřejnost přístupna i v zimě s výjimkou interiérů, kam se turisté podívají zase až na jaře. Foto: Profimedia.cz

Prohlídka nejstaršího skanzenu ve střední Evropě zabere minimálně půlden

Do areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm patří nejstarší Dřevěné městečko, nejrozsáhlejší Valašská dědina a nejmladší Mlýnská dolina. Zatímco první dva areály přes zimu jen omezí otevírací dobu, Mlýnská dolina, soubor stále funkčních technických staveb, se až do jara uzavře. Přitom právě Mlýnská dolina je v rámci expozice třešničkou na dortu.

Valašská dědina bude pro veřejnost přístupna i v zimě s výjimkou interiérů, kam se turisté podívají zase až na jaře. Foto: Profimedia.cz
Prohlídka nejstaršího skanzenu ve střední Evropě zabere minimálně půlden

„Počítejte na prohlídku minimálně s půldnem,“ varovala mě Petra Zbranková z oddělení propagace. Brala jsem její slova s mírnou rezervou, takže mě rozlehlost areálu zaskočila. Půl dne je minimum, pokud stihnete i Mlýnskou dolinu, počítejte, že tu příjemně strávíte tak osm hodin. Hlad ani žízeň nehrozí, v areálu muzea je několik restaurací i dostatek míst k posezení a odpočinku.

S průvodcem si projdete jen Mlýnskou dolinu, jelikož jen on smí uvést stroje do chodu. Zbytek muzea si každý prochází individuálně. Nejstarší a největší skanzen ve střední Evropě založili v roce 1925 místní umělci a řemeslníci, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi.

Zatímco Bohumíra prý inspirovala expozice valašské dědiny, kterou viděl v roce 1895 na Národopisné výstavě československé v Praze, Alois si nápad přivezl ze Švédska. Ať už tomu bylo jakkoli, v roce 1925, kdy se v Rožnově pod Radhoštěm konal folklorní festival Valašský rok, bylo Valašské muzeum v přírodě otevřeno.

První byla radnice

Nejstarší část, Dřevěné městečko, najdete v uzavřeném prostoru bývalé lázeňské zahrady a od zbytku muzea ho odděluje silnice. Kdo to tu nezná, může získat dojem, že ke skanzenu ani nepatří. Právě tady se však koná nejvíce aktivit pořádaných muzeem, jarmarků, trhů a externích akcí.

V Dřevěném městečku proběhla ve druhém zářijovém víkendu akce Myslivosti zdar.

Foto: Mirka Paloncy, Právo

Dřevěné městečko reprezentuje styl venkovských měst, jak vypadala koncem 19. a počátkem 20. století. Vidět můžeme obytné domy, v mnohých dodnes fungují obchody nebo restaurace.

Hlavním stavebním materiálem je dřevo, ostatně toho bylo vždy v okolních Beskydech dostatek. Ze dřeva jsou trámy, okapy, šindele, ale i v interiéru nábytek vyrobený na míru. Zručnost tehdejších lidí je až zarážející.

Dominantní budovou Dřevěného městečka je radnice z 18. století, která sem byla přesunuta z rožnovského náměstí spolu s měšťanským Billovým domem (ten je v současnosti dlouhodobě uzavřen). V přízemí radnice je obchod se suvenýry a stále funkční pošta.

Do konce 2. světové války se areál Dřevěného městečka rozrostl ještě o fojtství, které sem bylo přesunuto z Velkých Karlovic, a kostel sv. Anny, kopie pozdně gotické stavby z Větřkovic z poloviny 17. století. Dnes ho obklopuje hřbitov, který tu vznikl až po druhé světové válce, a jemuž se přezdívá Valašský Slavín.

Kostel svaté Anny v Dřevěném městečku

Foto: Profimedia.cz

Během prohlídky Dřevěného městečka nepřehlédněte klátové úly vysoké asi dva metry. Kláty jsou vyrobeny z topolů a zajímavé jsou vyřezanými lidskými obličeji. Dovnitř se včely dostávají ústním otvorem. Nejnovější přírůstek Městečka je Vlčkova pálenice z Lačnova, kde si tamní pálili slivovici pro vlastní potřebu.

Mlýnská dolina je nejmladší

Areál technických vodních staveb Mlýnská dolina je rozesetý na louce kolem vodního náhonu. Dodnes funkční stroje totiž potřebují k práci právě vodu.

Pokud máte s sebou děti, bude je to právě zde bavit, jelikož tady se pořád něco děje. Na vlastní oči uvidí, o čem se možná učí ve škole, tedy jak se před sto i více lety mlela mouka, lisoval olej, tkalo plátno, okovávali koně, jak pracoval mlynář, kovář a mnoho dalších řemeslníků.

Největší stavbou Mlýnské doliny je vozovna, která je hned po Janíkově stodole v Dřevěném městečku druhou největší stavbou muzea. Původní stavba byla postavena před sto padesáti lety v Ostravici a sloužila jako sklad dřeva, později jako sušírna semena, během první světové války se využívala jako stáj pro koně.

Dnes je tu expozice dopravních prostředků, které se využívaly jednak k přepravě lidí a v zemědělství nebo lesnictví. Uvidíte tu bryčky, kočár, formanský vůz, hasičské stříkačky či pohřební vůz zvaný furgon.

Květinami zdobená okna dřevěných chalup

Foto: Profimedia.cz

Obytný je v Mlýnské dolině jen dům lesního dělníka, kopie domu z Trojanovic. Originál stál v obci ještě v 80. letech minulého století. Vidíme chalupu, jak byla zařízena před 120 lety, kdy v ní žila osmičlenná rodina. Míjíme zvonici, původně z Dolní Bečvy, na níž se kdysi zvonilo ráno, v poledne i večer, když někdo zemřel, ale třeba i když se blížila bouřka.

Vidíme sochu Jana Nepomuckého, ochránce a patrona řemeslníků, kteří pracovali s vodou. Jeho úkolem bylo zajistit dostatek vody, protože když dlouho nepršelo a bylo sucho, nemohlo se pracovat.

Valašskou dědinou k rozhledně

Z Mlýnské doliny dojdete plynule k Valašské dědině, do níž projdete rozlehlou stodolou, kopií původní z Hodslavic. Dnes je tu bufet, kde si můžete před prohlídkou nejrozlehlejší části posedět a občerstvit se. Valašská dědina se na Stráni rozrůstá od roku 1962. Dnes je to soubor přibližně třiceti roubených chalup pocházejících převážně z Moravského Valašska.

Cílem autorů skanzenu bylo zachovat původní ráz roubených staveb, vrátit je do jejich historického prostředí a seznámit dnešní generace s tím, jak se na Valašsku žilo před sto a více lety. Kromě hospodářských usedlostí uvidíte větrný mlýn, kovárnu, zvonici, evangelický kostelík, školu, zahrádky, volně se pasoucí ovce plemene valaška, skot a drůbež.

Lesní Jurkovičova rozhledna záhajila letos teprve druhou sezónu.

Foto: Archiv Jurkovičovy rozhledny

Valašskou dědinou dojdete k nově otevřené Jurkovičově rozhledně postavené podle původních plánů slovenského architekta Dušana Jurkoviče, autora mimo jiné i staveb na Pustevnách.

Objekty Maměnka a Libušín ve stylu lidové secese, které můžete navštívit na Pustevnách vzdálených dvacet kilometrů od Rožnova pod Radhoštěm směrem na Prostřední Bečvu, patří rovněž pod správu Valašského muzea v přírodě a jsou, jako celé muzeum, národní kulturní památkou.

Objekty Maměnka a Libušín na Pustevnách patří pod správu Valašského muzea v přírodě.

Foto: Profimedia.cz

Přesto jsou veřejnosti volně přístupné jako restaurace a ubytovna. Obě stavby prošly nákladnou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2003. Když už v kraji budete, neměli byste si jejich prohlídku nechat ujít.

Co ještě v Rožnově navštívit?

Minipivovar a pivní lázně

Najdete je v Pivovarské ulici 6. Z restaurace vidíte na tanky sládka, ochutnáte pivo, zhlédnete dokument o historii pivovaru, vyzkoušíte si některou z procedur pivních lázní, nebo navštívíte lázeňskou cukrárnu.

Svět kamenů

Nábřeží Dukelských hrdinů 2269, zabývá se broušením kamenů, opálů, funguje na bázi internetového obchodu.

Výrobna svíček

Firma Unipar, která svíčky vyrábí, sídlí na adrese Dolní Paseky 227, pokud budete mít zájem, pustí vás v době provozu do výroby a ukážou, jak svíčky vyrábějí. V areálu výrobny mají i prodejnu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků