Hlavní obsah
Kunínský zámek prošel totální rekonstrukcí. Foto: Vratislav Konečný

Kunínský zámek po totální destrukci vstal jako bájný Fénix z popela

Obec Kunín má většina lidí spojenou s mlékárnou. Ta tu ale od roku 2004 nesídlí. Závod založený v roce 1992 (původní mlékárna ale měla tradici z 19. století) přestěhovali v roce 2004 do Ostravy-Martinova. Od roku 2007 ho vlastní francouzská společnost Lactalis.

Kunínský zámek prošel totální rekonstrukcí. Foto: Vratislav Konečný
Kunínský zámek po totální destrukci vstal jako bájný Fénix z popela

Kunín má ale jinou lahůdku. Nádherně zrekonstruovaný zámek, který si nechali postavit v letech 1726 až 1734 hrabata z Harrachu jako venkovské letní sídlo.

Když jsem viděl snímky, jak vypadal zámek před pár desítkami let, moc naděje bych mu nedával. Baroknímu skvostu podle projektu slavného architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, jedinému v českých zemích, hrozil zánik. Hildebrandt mimo jiné projektoval a stavěl vídeňský Belveder.

Zastřešený můstek spojuje zámek s kostelem.

Foto: Vratislav Konečný

Vše se změnilo po roce 1999, kdy se začalo s obnovou zdevastovaného objektu.

Z Kunewaldu Kunínem

Obec s převážně německým obyvatelstvem se původně jmenovala Kunewald. Po skončení 2. světové války, kdy byla obec začleněna do Sudetské župy, došlo k vysídlení obyvatel německé národnosti a přejmenování na Kunín. Rudá armáda sem přijela 5. května 1945, pro zámek to byla devastující událost.

Zámecký pokoj s autentickým mobiliářem

Foto: Vratislav Konečný

Na přelomu století se začalo díky obci a nezměrnému úsilí kastelána Jaroslava Zezulčíka s opravami. Do zámku se podařilo postupně vrátit původní sbírky a stále se v tom pokračuje.

Dvoupatrová budova je spojena visutou chodbou s kostelem Povýšení svatého Kříže z roku 1811.

První dáma evropského osvícenství

Pro kunínský zámek je nejdůležitějším obdobím přelom 18. a 19. století, kdy ho coby dědictví převzala Marie Walburga, hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu (rozená Harrachová). Byla vnučkou stavebníků zámku. Naprosto mimořádnou, velmi vzdělanou ženu nazývali první dámou evropského osvícenství.

Marie Walburga, hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu

Foto: Zámek Kunín

Kunínští průvodci i kastelán Zezulčík mají k paní hraběnce až rodinný vztah. Je to patrné z velmi zasvěceného výkladu. Hraběnka (1762-1828) na zámku založila ústav pro děti z chudých rodin s velmi pokrokovými vyučovacími metodami – filantropium. Stal se nejdůležitějším vzdělávacím zařízením v této části Moravy. Nejznámějším žákem byl český historik František Palacký, později nazývaný Otec národa.

V rodinném životě střídala katastrofa katastrofu

Hraběnka ale neměla štěstí v soukromém životě. Tři děti jí zemřely v útlém věku, rozpadlo se jí manželství, muž jí odvezl posledního syna - vzal ho s sebou na zámek v Porýní, kde mladík tragicky zahynul.

Spojovací můstek mezi zámkem a kostelem

Foto: Vratislav Konečný

Přes strázně osudu se snažila, aby ostatní lidé byli co možná šťastní. Sama ale krutě trpěla velmi bolestivou Pagetovou chorobou, kdy se zvětšují a deformují kosti. Posledních deset let měla zcela nehybné nohy, služebnictvo ji nosilo ve speciálně zhotoveném proutěném koši.

Odkaz pokračovateli díla

V závěti odkázala zámek chudému chlapci z Kunewaldu - Friedrichu Emilovi Schindlerovi. Po hraběnčině smrti se stal pokračovatelem díla své adoptivní babičky. Byl povýšen zá své zásluhy do šlechtického stavu.

Skvělý hospodář přišel po vzniku republiky o vše

V roce 1939 zemřel poslední zámecký pán, Viktor Bauer, nejstarší syn velkoprůmyslníka Viktora rytíře Bauera a Marriety rytířky Bauerové.

Zámecký pokoj

Foto: Vratislav Konečný

V roce 1910 složil jako jeden z prvních pilotní zkoušky, založil cukrovou rafinérii v Hrušovanech, staral se velmi pečlivě o své zaměstnance. Podporoval vznik republiky, ale stejně o svůj majetek přišel. Zcestoval téměř celý svět, mluvil několika jazyky, v meziválečném období se zabýval myšlenkou na sjednocenou Evropu.

Jeho potomkům majetek zkonfiskovali. Na konci 2. světové zámek vyrabovala Rudá armáda a místní obyvatelé.

Zámek se stal skladištěm, vývařovnou, ubytovnou pro studenty, zlom nastal v roce 1999, kdy se ho ujala obec a Muzeum Novojičínska, které objekt provozuje.

Kastelán pátrá stále po předmětech, které zmizely ze zámku, doma i v zahraničí a postupně se mu daří doplňovat původní bohaté sbírky.

Kuželník v zámecké zahradě

Foto: Vratislav Konečný

Vše je autentické

Najdete tu autenticky zařízené pokoje, které nabízejí pohled do života obyvatel venkovského šlechtického sídla. Pokoje jsou v sezoně plné květin, podtrhuje to příjemnou atmosféru útulného zámku.

Určitě zaujmou i učebny zámecké školy a v neposlední řadě návštěva půdy s prohlídkou unikátních komínových systémů, díla stavitele Hildebrandta.

Vzlétl tu i horkovzdušný balón

Součástí zámku je rovněž expozice obecního muzea a kabinet přírodnin, velmi hezký je zámecký park. Z něho vzlétl roku 1786 horkovzdušný balón s hrabětem Klementem Aloisem z Truchsess-Waldburg-Zeilu. Byl to druhý vzlet balónu na našem území. Balón je i symbolem zámku.

Ke Kunewaldu patří i Jan Amos Komenský, při pobytu ve Fulneku (1618 až 1621) udržoval styky s místními stoupenci Jednoty bratrské.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků