Hlavní obsah

Lužická jezerní krajina – rodící se prázdninový region

Novinky, Německá turistická centrála/Tourismusverband Lausitzer Seenland

V dostupné vzdálenosti mezi Prahou, Drážďany a Berlínem v současnosti vzniká úchvatný vodní svět skládající se z více než dvacítky jezer, která už dnes skýtají spoustu možností aktivního odpočinku u vody. Díky zaplavování bývalých povrchových dolů v Německu vzniká největší člověkem vytvořená vodní krajina v Evropě.

Foto: Peter Radke

Lužická jezerní krajina z ptačí perspektivy

Článek

Měnící se krajina

Obraz zdejší krajiny se mění s každým dalším kubíkem vody. Za pár let by navíc měla být desítka jezer propojena splavnými kanály, což samo o sobě přinese další, pro milovníky vody jistě příjemné změny. Dnes však ještě na některých místech lze zažít i samotný proces přechodu od těžby k zatopování lomů. Jiná jezera byla naopak vytvořena již před desetiletími a nyní už si lze užívat zdejších pláží, marin, hausbótů či plovoucích amfiteátrů.

Cyklistika a bruslení v Lužické jezerní krajině

V Lužické jezerní krajině zažijí návštěvníci pokaždé něco nového. S rodící se krajinou se nejlépe seznámíte, vydáte-li se na výlet na kole. Kvalitní síť asfaltovaných cyklostezek dost širokých na to, aby se na ně vešli cyklisté i bruslaři, a spousta nabídek výletů slibují ideální podmínky pro kombinaci relaxace a aktivního odpočinku u vody. Nové značení a vyhlídky podél cest pak nabízejí skvělý pohled na impozantní proměnu přírody. Na kole se dá jezdit nejen kolem jezer, ale také podél nově vznikajících vodních cest a kanálů. Přátelé cyklistiky jistě ocení, že v Lužické jezerní krajině v současnosti najdou sedm značených dálkových cyklotras. Mezi nimi je i tzv. „Seenland-Route“, která svými bezmála 180 kilometry spojuje 16 jezer.

Foto: Tourismusverband Lausitzer Seenland/Nada Quenzel

Široké asfaltované stezky lákají cyklisty i bruslaře

Od rybaření po vodní lyžování

S Lužickou jezerní krajinou vzniká pochopitelně i zcela nové eldorádo vodních sportů všeho druhu. Již nyní najdete na spoustě jezer vskutku bohatou nabídku. Ačkoli ještě všechna jezera nedosáhla finální výšky hladiny, už teď se na nich dá plachtit, surfovat, pádlovat nebo potápět. Řada jezer s plážemi již slouží ke koupání a slunění.

Foto: Tourismusverband Lausitzer Seenland/Nada Quenzel

Na kánoi Lužickou jezerní krajinou

Kdo má rád akčnější trávení dovolené, ten si určitě rád zkusí vodní lyžování, wakeboarding nebo rychlý motorový člun. Infrastruktura pro vodní turistiku roste v Lužické jezerní krajině kontinuálně. U řady jezer najdete surfařské školy či školy plachtění stejně jako půjčovny lodí. U jezer Bärwalder See, Geierswalder See a Senftenberger See už najdete i příjemné mariny s lehátky.

Foto: Archiv

Vodní lyžování a wakeboarding na jezeře Halbendorfer See

Offroadová dobrodružství

Srdce každého milovníka dobrodružství jistě zaplesá nad možností projet se měnící se lužickou krajinou terénním vozem nebo na čtyřkolce. Mimo zpevněné cesty se tak dostanete přímo do jádra aktivní těžařské oblasti s všudypřítomnými haldami, kde to vypadá pomalu jako na poušti. Jinde zase lužické kaňony už mizí pod vodní hladinou. Zde je možno pozorovat už hotová nebo právě vznikající zaplavovaná jezera. Návštěvníkům je k tomu na mnoha vyhlídkách samozřejmě dodána i vydatná dávka informací. Už jen během „safari“ v malém pohodlném terénním autobusu, které trvá něco přes tři hodiny, posbírá člověk spoustu neočekávaných dojmů. Opravdu zajímavá pak může být celodenní projížďka, ať už se zapůjčeným, či vlastním terénním vozem, při které se po úvodní instruktáži můžete zkusit dostat až na hranice svých sil. I na čtyřkolkách si mohou všichni, včetně začátečníků a rodin s dětmi, užít malou seznamovací projížďku, ale i celodenní výlet. Se zkušenými odbornými průvodci je zvládne každý a je možné si je rezervovat celoročně.

Foto: Tourismusverband Lausitzer Seenland/Nada Quenzel

Dobrodružství v proměňující se krajině na čtyřech kolech

Objevte a zažijte industriální kulturu

Po více než 150 let hrála v Lužici prim těžba a produkce uhlí, čímž region získal svou industriální podobu. Dlouhá léta znamenaly tovární haly různých podniků zde usídlených pro místní obyvatele daleko více než jen výplatu a chléb. Od té doby se ale na mnohých místech stroje zastavily. Zbyly tu elektrárny, továrny na brikety a důlní díla – coby dechberoucí svědectví industriální kultury, které dnes žije svůj druhý život. Obdivovat je můžete na mnohých místech Lužické jezerní krajiny. Vznikla zde místa, na kterých se produkce opět probouzí k životu nebo kde její pozůstatky tvoří úchvatnou kulisu pro kulturní události.

Foto: Dietmar Seidel

Eiffelovka naležato - návštěvnické centrum rypadla F60 u jezera Bergheider See

Srbské tradice

Lužická jezerní krajina je rovněž domovem Lužických Srbů. Tento nejmenší slovanský národ žije v Lužici už asi 1500 let. Na dvoujazyčných cedulích s názvy obcí a ulic není těžké poznat, že se právě nacházíte na území obydleném kromě Němců právě i Lužickými Srby. Společné soužití dvou kultur s odlišnými jazyky činí Lužici jedinečnou. Svými tradicemi Lužičtí Srbové kulturně obohacují celý region, na řadě míst jejich tradice a zvyky můžete i sami zažít. Živou kulturu najdou hosté mimo jiné i ve skanzenech tradičních řemesel, na akcích tanečních skupin a sborů, stejně tak jako v muzeích nebo nádherně zařízených staveních.

Foto: Tourismusverband Lausitzer Seenland/Nada Quenzel

Nejznámější postavou dvoujazyčných lužických pověstí je bezesporu Krabat. Ve mlýně ve Schwarzkollmu, který dnes nese jeho jméno, se kromě mlynářského řemesla naučil i kouzlit. Po jeho stopách se mohou návštěvníci vydat v zážitkovém centru.

Ochutnejte něco z Lužické jezerní krajiny

Hosté si mohou v restauracích a hostincích Lužické jezerní krajiny pochutnat na vynikajících regionálních pokrmech. Vedle tradiční lužickosrbské kuchyně s typickými pokrmy, jako jsou brambory s tvarohem a lněným olejem, typicky srbskými jídly, jako je srbská svatební polévka, či pokrmy z ryb a zvěřiny k Lužici rozhodně neodmyslitelně patří sladký pokrm „pilnse“. Jméno pochází ze srbského „plinc“, o němž je první zmínka dochovaná již z 16. století a označuje obvykle něco na způsob lívanců. V dřívějších dobách, kdy mělo chudé slovanské obyvatelstvo k dispozici jen málo mouky a vody, sloužily jako náhrada koláčů. Dnes se tato tradice vrací, v řadě restaurací a kaváren v Lužické jezerní krajině se podává jako dezert ke kávě a těší se zde velké oblibě.

Foto: Tourismusverband Lausitzer Seenland/Nada Quenzel

S novými nápady a láskou k detailu se mlýn Dörwalder proměnil v místo se zážitkovou gastronomií a historickou atmosférou

Reklama

Výběr článků

Načítám