Hlavní obsah

Země, kde se posvátné zlato přidává i do pití

Novinky, mšv

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pro okolní státy je Myanmar známý jako zlatá země. A není těžké pochopit proč. Už při pohledu z nebe jdou vidět třpytící se zlaté stúpy a pagody rozeseté po krajině i v ulicích rušných měst. Zlato je v zemi nejposvátnějším artiklem, při zvláštních příležitostech ho lidé přidávají i do jídla a pití, píše BBC.

Foto: Profimedia.cz

V Myanmaru se zlatem zdobí chrámy i sochy.

Článek

Většina obyvatel Myanmaru jsou buddhisté, pro něž má zlato velký význam. Ani ne tolik finanční jako především symbolický – reprezentuje totiž slunce, s nímž jsou spjaty například vědomosti nebo osvícení. Zdobí se jím proto chrámy k uctění Buddhy. „Zlato je pro nás velmi drahocenné, lze ho najít ve spoustě řek po celé zemi. Je její součástí, a jelikož není těžké se k němu dostat, obdarováváme jím Buddhu,“ tvrdí lokální průvodkyně Sithu Htunová.

Foto: Profimedia.cz

Zlato symbolizuje slunce, které se pojí s osvícením nebo znalostmi.

Zdaleka nejde jen o chrámy, tradice jsou mnohem hlubší a na zlato lze narazit ve spoustě produktů od tradiční medicíny po pleťové krémy, někdy i v nápojích a jídle. Při zvláštních příležitostech se pokrmy zdobí zlatými plátky, stejně tak lokální alkoholické drinky. Zlato není jen součástí země, ale i lidí. „Používáme směs banánů a zlata jako masky na obličej. Pro pokožku je to velmi prospěšné. Zhruba do tří až pěti minut se zlato vsákne, pronikne přímo do kůže a zanechává nám úsměv na tváři,“ tvrdí Htunová.

Obětina i investice

Jedním z hlavních zdrojů vzácného kovu jsou řeky Irrawaddy a Chindwin v oblasti kolem města Mandalaj, kde se zlato rýžuje stále tradičním způsobem. Ve městě je pak čtvrť, kde se z nalezeného zlata vytvářejí tenké plátky. „Bývají to rodinné podniky, muži jsou na fyzickou práci, zatímco ženy plátky řezají do čtverečků, aby se daly prodat,“ vysvětluje Htunová. Hotový výrobek se zabalí mezi bambusový papír a prodává se jako obětina pro Buddhu, nebo se jím zdobí další obětní předměty, třeba dřevění sloni nebo i banány a kokosy.

Zlato se ale v Myanmaru používá i jako platidlo, většina obyvatel nemá účty v bance a kupuje zlato jako investici a záruku, že se jim bude v příštím životě dařit. „Ekonomika v naší zemi není příliš stabilní. Proto se lidé upínají spíše ke zlatu, je pro jejich budoucnost perspektivnější,“ doplňuje průvodkyně.

Foto: Profimedia.cz

Chrámy jsou po krajině doslova rozesety.

Foto: Profimedia.cz

Pozlacené chrámy jsou turistickými magnety.

Myanmar se teprve začíná otevírat turistům a v hojně navštěvovaných oblastech buddhismus ovlivňuje každý aspekt tamního života. Návštěvníci se sami mohou přesvědčit o tom, jaký význam má pro místní zlato.

Každé ráno se chrám Mahamuni Paya v Mandalaji zaplní lidmi, mniši tu provádějí ceremoniál s velkou Buddhovou sochou, která je, jak jinak, ze zlata. Místní si tu mohou koupit zlaté plátky, které mohou v chrámu obětovat. „Chceme Buddhovi dát vždy víc, proto stavíme stále další chrámy a pagody, abychom je mohli pokrýt drahocenným zlatem, které nám dává naše země,“ uzavřela Htunová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám