Hlavní obsah

Železniční muzeum Lužná u Rakovníka vás přenese zpět do století páry

Právo, Milan Vojtek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pod pojmem muzeum si většina lidí představí místo s desítkami exponátů ve skleněných vitrínách, na něž se dá maximálně koukat, sahat ne, a od nichž vám zpravidla také nehrozí žádná újma. Nic z toho však neplatí v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka, pro jehož návštěvu by byly nejvhodnějším oděvem nejspíš montérky. Parní lokomotiva totiž, jak známo, není zrovna stroj oplývající čistotou.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Setkání parních lokomotiv je vždy v muzeu velkolepou událostí.

Článek

A takových nenaleštěných lokomotiv je v muzeu několik desítek. Jejich obhlídka zákonitě musí skončit nějakým otiskem pravé nefalšované „ajznboňácké“ špíny na šatech.

Železniční muzeum má své místo v bývalém lokomotivním depu, jehož historie se začala psát společně se vznikem Buštěhradské dráhy. Po historické dráze s významem pro průmyslový rozvoj regionu se vlaky rozjely již v roce 1871.

Železniční nostalgie a sběratelská vášeň

Tehdejší výtopna Lužná – Lišany patřila do sítě základen pro provozní ošetření lokomotiv. S postupem doby a nástupem motorových lokomotiv se snížil význam depa a nakonec jej železničáři v polovině devadesátých let přestali využívat.

Vyklizené depo neuniklo pozornosti fandů železniční nostalgie. Není divu, hala z osmdesátých let se přímo nabízela k využití pro další aktivity.

Proto se krátce po zastavení železničního provozu začali do prázdného areálu stěhovat členové různých spolků, kteří začali koleje depa plnit lokomotivami a vozy v různém stavu destrukce.

:. Prvorepublikový motorák ve filmu Četnické humoresky s Květou Fialovoufoto: Právo/Foto archiv

Dodnes je v muzeu nemálo vozidel, která jsou spíše než monumentem své doby ukázkou devastace. Ovšem zabránit jejich zničení v kovošrotu bylo první etapou záchrany důkazů umu minulých generací.

Další etapy jsou otázkou financí a těch je – jako všude – zoufale málo. Výstavní provoz ještě v režii nadšenců začal v květnu 1997. Další významná změna nastala o dva roky později.

„Ve sbírce máme lokomotivy více vlastníků, v různém stavu od provozních přes neprovozní vystavovatelné až po vozidla čekající na vzhledovou opravu. Malá část slouží jako zdroj náhradních dílů,“ řekl vedoucí železničního muzea František Kaplan. Železniční muzeum Českých drah v roce 1999 navázalo na aktivity spolků a historických klubů. Dráhy se tak přihlásily ke své historii a začaly se starat o dědictví minulosti.

Podmínkou úspěchu je nadšení

„Dodnes je značná část provozu podmíněna nadšením příznivců železnice. A nejsou to jen tisíce odpracovaných hodin na opravách lokomotiv, ale i na údržbě areálu, sečení trávy, péči o budovy a podobně,“ dodal Kaplan. Snad historicky nejcennějším vozidlem je lokomotiva kladensko-nučické dráhy z roku 1871 či legendární lokomotiva 422.025 s označením Arcivévoda Karel.

Kromě parních lokomotiv se do muzea postupně stěhují dosluhující typy motorových lokomotiv a vozů, prvním reprezentantem elektrické vozby je stroj s přezdívkou kapesní bobina. Menší sestra velkých elektrických lokomotiv, zvaných bobina, jezdila na elektrifikované trati kolem Lipna.

:. Klasické současné vlakyfoto: www.zelpage.cz

V současnosti je železniční muzeum správně začleněno do sítě dep kolejových vozidel jako podřízená jednotka plzeňského depa. Jak již bylo řečeno, v areálu jsou kromě lokomotiv v majetku Českých drah také stroje soukromých společností a vozidla z depozitáře pražského Národního technického muzea (NTM). Není ničím novým, že má vlastní vizi řešení železniční expozice.

Bez železniční historie by nebyl ani film pravým filmem

Co by asi dělali filmaři, kdyby nebylo dochovaných historických vozidel? Spousty nadšenců, kterým není osud starých vlaků lhostejný, vlastně zachraňují i český film. Protože kdyby nezachovali historický „prvorepublikový“ motorák, stěží by mohla Květa Fialová sehrát svou hereckou roli v četnických humoreskách, pojednávajících o četnictvu v období právě před druhou světovou válkou.

„To je jeden z důvodů, proč se snažíme maximum našich vozidel dostat alespoň do vystavovatelného stavu, aby návštěvníci při odvozu všech strojů z depozitáře NTM nepocítili úbytek vozidel,“ řekl vedoucí muzea František Kaplan. Kromě výstavní činnosti tedy areál slouží také pro údržbu a opravy historických vozidel.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám