Západ Krušných hor je nezaslouženě ve stínu známějších lyžařských středisek

Například obec Bublava se nachází na západě Krušných hor v sedle mezi vrchem Kamenáčem (936 m n. m.) a Olověným vrchem (802 m n. m.). Místní překrásná příroda a výtečné sněhové podmínky jsou hlavním lákadlem této oblasti.

Tamní lyžařský areál Ski – Bublava má sjezdovky v nadmořské výšce od 690 do 802 metrů a svou výhodnou polohu tak nabízí dostatek sněhu jak ke konci zimy, tak začátkem jara. V posledních letech prošel areál zásadní rekonstrukcí, která ho nyní řadí mezi přední zimní střediska České republiky. Na Bublavě si na své přijdou i milovníci běhu na lyžích. Kolem obce je několik kilometrů stop, které jsou pravidelně upravovány.

V návaznosti na lyžařské vleky jsou k dispozici dva okruhy. Jeden asi kilometrový a druhý o délce pěti kilometrů. Obě trasy jsou vhodné pro klasický styl běhu i pro takzvané bruslení.

:. Moderní vleky vytáhnou lyžaře i krásnou částí krušnohorského lesa.foto: Právo/Martin Polák

Stopy jsou prakticky hned u hranic, odkud je to už jen malý kousek k německým okruhům o celkové délce 150 kilometrů. Stačí přejet pouze Aschberg, který je od Bublavy asi jeden kilometr. Tam už začíná jedna z připojovacích tras na německé okruhy. Okruhy všech obtížností na německé straně, Schöneck–Mühlleithen– Carlsfeld–JohannGeorgenstadt, jsou upravované a slouží i profesionálům.

Sjezdovky v Kraslicích a na Stříbrné jsou poměrně krátké, nicméně i tady lze strávit příjemný den na lyžích.

Výhodné to je především pro rodiny s dětmi, protože ceny vleků jsou příznivé a proti velkým střediskům lze ušetřit za den i tisíc korun.

Bublava nadchne návštěvníky především v zimě a hlavně lyžaře, nicméně pro pěší turisty je v nejbližším okolí také řada zajímavostí. Například přírodní park Přebuz nebo známé Čedičové varhany u nedaleké Rotavy.

Sokolovsko bylo v minulých letech vůbec opomíjeno. Především proto, že je spojováno s hnědouhelnými povrchovými doly. Dnes už to tak ale docela neplatí a celý region se usilovně snaží ukázat svou druhou, přívětivější tvář.

Samotný Sokolov se v poslední době začíná orientovat mnohem více na turisty a cestovní ruch vůbec. Už dnes nabízí řadu lákadel a další připravuje.

Nejzásadnější změna okolí Sokolova však začala začátkem letošního července. A to když těžaři přestali odčerpávat vodu z dolu Medard – Libík a odstartovali tak přeměnu dolového území na obří rekreační komplex.

U zatopeného lomu pak mají v příštím desetiletí mimo jiné vyrůst hotely, vysokoškolský areál, lanovky, ale také malé letiště.

Budoucí jezero Medard bude po dokončení mít plochu 493 hektarů, délku čtyři a šířku 1,5 kilometru. V jezeře má být téměř 120 milionů metrů krychlových vody.

Úplně největší jezero ale vznikne na Sokolovsku až za několik desítek let. A to když definitivně skončí těžba v lomu Jiří – Družba.

Jeho zatopení z řeky Ohře potrvá přibližně deset let. Počítá se s tím, že napouštění začne v roce 2040. Rozloha nově vzniklého jezera pak bude 1 322 hektarů, maximální hloubka 93 metrů.

Jako Karlovy Vary mají svou Becherovku, tak má i Loket svůj likér. Není ideálnějšího tradičního suvenýru z Lokte. Hořký bylinný nápoj nese název Gottstein LOK original Loket a na jeho etiketě stojí: Pravá loketská hořká s mystickou chutí bylin.

:. Hrad Loket se může pochlubit vlastním likérem. foto: www.czechtourism.com

Loketská kořalka (LOK) je pojmenovaná podle města a vládce místních skal – skřítka Gottsteina. S nápadem mít vlastní městský likér přišel před lety bývalý loketský zastupitel Petr Zahradníček. Na jeho výrobě se pak dohodl s palírnou v Prostějově.

Gottsteina, donedávna téměř zapomenutá figurka z místních legend, dnes díky kořalce zná každý obyvatel Lokte. Gottstein LOK se totiž dnes běžně pije v místních restauracích, lahve s likérem se dají zakoupit i v některých loketských obchodech.