Článek
„Vycházíme časně ráno s fotoaparáty, dalekohledy a stativy a potichu pozorujeme ptáky až do oběda,” říká hoch. Jeho oku nesmí uniknout žádný vzácný pták, který si sedl na větvičku.
Juan David je blázen do fotbalu stejně jako většina Kolumbijců. Druhou zálibu v sobě objevil, když ho jeho otec jednou vzal s sebou pozorovat ptáky. „První vycházky s otcem se mi moc nelíbily. Ale pak už ano,” přiznává chlapec. To bylo před třemi roky. Od té doby jednou za měsíc prochází tropickými lesy kolem města Cali, třetí největší aglomerace v zemi s asi 2,5 milióny obyvatel.
Zde, v srdci nekonečné zeleně údolí Cauca a pohoří And, ve výšce od 900 do 4 100 metrů nadmořské výšky, žije 562 druhů ptáků, mnohem více než v celé Evropě, zdůrazňuje expert Carlos Wagner.
„Viděl jsem jich už 491 a 200 jsem jich vyfotografoval,” chlubí se Juan David. V únoru se zúčastnil Mezinárodního festivalu ptáků a vystoupil na konferenci s referátem "Tři roky lásky k ptákům". Protože byl příliš malý, aby dosáhl na konferenční pultík, zmocnil se mikrofonu a komentoval fotografie z expedic s rodiči a někdy i jinými milovníky opeřenců. Nikdo z nich však není tak mladý, někteří by mohli být jeho prarodiči.
Pokladnice biodiverzity
Kolumbie je druhou největší pokladnicí biodiverzity po Brazílii, která je ale osmkrát větší. Žije zde nejvíce druhů ptáků, více než 1 920, a to je 19 procent všeho ptactva na světě. Obrovskou část území, kde zuřil ozbrojený konflikt, je ještě třeba prozkoumat. Umožňuje to probíhající mírový proces s guerillami.
„Kolumbie je tropická země, kde se setkává fauna Severní a Jižní Ameriky. Navíc se zde Andy dělí na tři pásma s mnoha údolími, tedy i mnoha ekosystémy, kde se vyvíjely četné druhy,” vysvětluje Wagner, který vyrostl ve vesnici nedaleko lesa San Antonio, kde v roce 1910 newyorské Muzeum přírodních dějin uskutečnilo první velkou ornitologickou expedici.
Tento ráj o rozloze 900 hektarů byl v roce 2004 klasifikován nevládní britskou organizací BirdLife jako Významné ptačí území (IBA). „Oblasti IBA však nejsou v Kolumbii oficiálně uznávány, a tak není žádná záruka, že budou respektovány,” upozorňuje Wagner.
Wagner se tedy s dalšími ekology zasazuje o to, aby obyvatelstvo neničilo lesy a přijímalo za náhradu pozorovatele ptáků. „Jsme velcí romantici, neboť zemědělci mají své potřeby: kácejí stromy, aby mohli na jejich místě pěstovat plodiny,” dodává.
Cizinců přijíždí málo
Ačkoli je Kolumbie královstvím ptáků, turistika zaměřená na jejich pozorování je málo rozvinutá. Vláda si však uvědomila tento potenciální zdroj příjmů. V budoucnu očekává ročně téměř 15 000 pozorovatelů opeřenců, kteří by podle předpokladů ministerstva turistiky v zemi utratili devět milionů dolarů (189 miliónů Kč). Většina turistů dnes přichází ze Spojených států, Kanady, Argentiny a Británie.
K původním 79 druhům v Kolumbii patří i tangara mnohobarvá. „Každý pozorovatel ji chce alespoň jednou spatřit, než umře,” uvádí Wagner. Juan David ji sice už viděl, ale ve svém pozorování nehodlá přestat. „Ještě jsem neviděl kondora,” vysvětluje. Tento pták příznačný pro Andy je ohrožen, jeho populace se stále zmenšuje a je obtížné ho zahlédnout.