Hlavní obsah
Velká budova zcela vpravo, bývalá sýpka, měla být inspirací k objektu zámku ze stejnojmenného románu. Foto: Jan Handrejch, Právo

Siřem: vesnice, kterou proslavil Franz Kafka

Postava Franze Kafky bývá spojována především s Prahou. Spisovatel světového formátu však pobýval také v jedné zapadlé vesnici českého pohraničí. Tady získal inspiraci k románu Zámek a ukončil komplikovaný vztah s Felice Bauerovou. Přesto nebylo v Siřemi po Kafkově odkazu donedávna ani stopy. Díky hrstce nadšenců se to ale mění.

Velká budova zcela vpravo, bývalá sýpka, měla být inspirací k objektu zámku ze stejnojmenného románu. Foto: Jan Handrejch, Právo
Siřem: vesnice, kterou proslavil Franz Kafka

„Vidíte, tamhleten dům to je, v něm Kafka bydlel,“ ukazuje na jedno z chátrajících stavení místní rodák David Herblich, který si předsevzal spisovatelův odkaz v Siřemi oživit. O pár čísel dál, ve svém vlastním domě, bývalém statku a sušárně chmele, kam Franz údajně chodil na návštěvy a možná i na zálety za místními děvčaty, založil Kafkovu galerii spojenou s lokálním pivovarem.

„O souvislosti Siřemi s Franzem Kafkou jsem se dověděl v 90. letech. Tenkrát přijela Marta Železná, která byla předsedkyní Společnosti Franze Kafky v Praze. Pozvali jsme ji k nám domů a povídali si. Od té doby mě to táhne,“ vzpomíná na první setkání s kouskem siřemské historie David Herblich.

Franz Kafka

Foto: archiv Jana Jindry

Přicestoval kvůli tuberkulóze

Franz Kafka přicestoval do Siřemi na Lounsku, tehdy zvané německy Zürau, 12. září 1917. Pár týdnů předtím se u něj poprvé projevila tuberkulóza se svým zcela typickým příznakem — chrlením krve. Účinná léčba neexistovala, a tak lékařská věda doporučovala jediný ověřený lék své doby: změnu životního stylu a podnebí, nejlépe v rámci pobytu v některém z lázeňských středisek.

To, co dělá zabydlenou vesnici vesnicí, hledáme marně. Kostel se téměř rozpadl, chybí škola, dokonce i hospoda

K přísnému režimu podobných zařízení měl ovšem Kafka už z dřívějška vypěstovaný odpor, a tak se rozhodl pobývat na siřemském statku u své oblíbené sestry Ottly. „V Ottlině domě číslo 15 býval pravděpodobně jen přes den. O kus dál měl pronajatý pokoj v jiném domku, teď už zbořeném,“ upřesňuje David Herblich.

David Herblich a jeho otec mění statek v galerii.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Oral a štípal dříví

Nejvíc autentických informací o Kafkově pobytu v Siřemi je možné najít v denících a dopisech. Vyplývá z nich, že Kafkovi přátelé i rodina považovali rozhodnutí odjet v nemoci do zapadlé vesnice za krajně nezodpovědné. Vlhký dům a nečistota spojená s provozem hospodářství je děsila, spokojenější nebyli ani ve chvílích, kdy se prostřednictvím korespondence dovídali, jak „nerozumně“ své dny v Siřemi tráví. Oral s pluhem, obstarával dobytek, štípal dříví, řídil koňské spřežení a na kolenou vybíral brambory.

Nedostatkem pacientské kázně rozčiloval Kafka zejména svého nejbližšího přítele Maxe Broda, který mu do Siřemi posílal káravé dopisy: „Žádný teploměr! Studené mléko k snídani! Nesvařené, tedy plné bacilů tuberkulózy! Od osmi hodin ráno do dvou hodin v poledne bez přesnídávky! Neléčíš se ležením, protože není lehátko a přikrývky k zabalení! Je mi líto, že jsem nemohl mluvit se slečnou Ottlou, která si zřejmě neuvědomuje vážnost situace, neví, že se rozhoduje mezi životem a smrtí. Ošetřovatelka musí umět poroučet, zdá se ale, že ona tě jen poslouchá. A ty bohužel nebereš to celé dostatečně vážně.“

Dům, v němž Franz Kafka pravděpodobně pobýval.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Sbohem, drahá Felice

Kromě běžných vesnických prací a četby se Franz věnoval rozjímání nad vlastním osobním životem, což vedlo k radikálnímu rozhodnutí — ukončit pět let trvající komplikovaný vztah s Felice Bauerovou. Ta si nenechala líbit odmítnutí dopisem a za Kafkou se do Siřemi vypravila až z Berlína. Kdovíjak příjemné setkání to zřejmě nebylo. Kafka si o něm do deníku napsal: „Byla tu Felice, jede třicet hodin, aby mě viděla, měl jsem tomu zabránit. Jejím odjezdem (vůz s ní a s Ottlou objíždí rybník, já si cestu krátím, jdu rovně a ještě jednou se k ní přiblížím) a bolestí hlavy den končí.“

Vernisáž přilákala obyvatele okolních vesnic.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Podle germanisty Reinera Stacha, který napsal dosud nejobsáhlejší Kafkův životopis (česky jej vydalo pražské nakladatelství Argo), snil spisovatel dokonce o tom, že dá vesnickému životu přednost nadobro a bude sedlačit, tentokrát už „na vlastním“. Stejně jako z mnoha jiných jeho životních plánů, i z tohoto nakonec sešlo.

Na konci světa

V době, kdy Kafka v Siřemi pobýval, měla okolo 350 obyvatel. Dnes jich má pouhých 80. Historické vazby se za tu dobu zpřetrhaly. Původní česká menšina byla vyhnána na začátku druhé světové války, německá většina po jejím konci. Není divu, že se v takovém prostředí odkazu spisovatele „pražské německé literatury“ nedařilo. „I naše rodina sem přišla až po válce, spolu s dalšími volyňskými Čechy,“ přibližuje David Herblich pohnuté dějiny svého rodného kraje.

V Kafkově galerii nyní vystavuje i švýcarská malířka Doris Windlin.

Foto: Jan Handrejch, Právo

V Siřemi dnešních dnů jako by se zastavil čas. Náměstí je téměř liduprázdné, jen na plácku opodál výská pár dětí. To, co dělá zabydlenou vesnici vesnicí, hledáme marně. Kostel se téměř rozpadl, chybí škola, dokonce i hospoda. Ospalost sobotního odpoledne nakonec přece něco rozčeří. V Herblichově statku na návsi probíhá vernisáž. A protože ani v okolních vesnicích není moc co dělat, sejde se na ní pěkných pár desítek lidí. Slušná účast i pro pražskou galerii. Všichni autem, pěšky nebo třeba na kole. Železnice tudy nevede, autobus jezdí málo.

Malíř Michail Ščigol, autor obrazů inspirovaných Franzem Kafkou.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Maluj Kafku, Doris!

S nápadem oživit odkaz Franze Kafky v Siřemi přišli už před pár lety pražská novinářka Judita Matyášová s fotografem Janem Jindrou. Spolu s vedením čerstvě založeného spolku Siřem Franze Kafky uspořádali v srpnu 2017 vernisáž věnovanou spisovatelovu odkazu.

Plánovali i další akce, vedení spolku mělo ale o podobě programu jinou představu, a tak se jejich cesty rozešly. Dnes je tedy hlavním hybatelem dění náš průvodce David Herblich, který spolek Siřem Franze Kafky zakládal. Na vernisáž čtyřiceti kafkovských obrazů ukrajinského malíře Michaila Ščigola dokázal přilákat několik novinářů, popularitu místa šíří i prostřednictvím sociálních sítí. „Naším hlavním záměrem je to tady oživit, dostat sem lidi.“

Na statku se našel prostor pro lokální pivovar.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Návštěvníky z řad zájemců o Kafkův život a dílo nemá vábit jen galerie – hned vedle ní je cítit slad. První várku piva tu uvařili začátkem dubna. Vedoucí pivovarník s příznačným jménem Jan Chmel nehodlá vařit banální klasiku, touží prý experimentovat. Vlajkovou lodí pivovaru je světlá jedenáctka ze žateckého chmele, na paty jí šlape bavorským chmelem ochucená třináctka.

Velkorysé prostory galerie v Herblichově statku, který nyní i s pomocí dotací postupně rekonstruuje, doplňují obrazy jeho švýcarské kamarádky Doris Windlin. „Maluj Kafku, přesvědčoval mě David. Ale mně se nechce, baví mě téma českých hospod,“ ukazuje své obrazy malířka žijící v Čechách.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků