Hlavní obsah
Zahájení výstavy Poklady staré Číny na Pražském hradě. Foto: Petr Horník, Právo

Pražský hrad střeží čínští terakotoví válečníci

Je to exkluzivní kulturní událost: v těsném sousedství českých korunovačních klenotů se v pátek v Císařské konírně Pražského hradu otevřela výstava Poklady staré Číny. Českým zájemcům se tak nabízí ojedinělá příležitost spatřit dva originály bojovníků slavné terakotové armády císaře Čchin Š’-chuang-tiho (259 až 210 př. n. l.) z podzemního naleziště nedaleko dnešního Si-anu.

Zahájení výstavy Poklady staré Číny na Pražském hradě. Foto: Petr Horník, Právo
Pražský hrad střeží čínští terakotoví válečníci

Výstava přidává další stovku artefaktů dokumentujících pět tisíc let vývoje čínské civilizace, jež dala světu mimo jiné porcelán, papír či střelný prach a spojila tři myšlenkové proudy: konfucianismus, taoismus a buddhismus.

Lučištník a pěšec

Hlavní atrakce výstavní kolekce – dva hlinění válečníci – je impozantní. Klečící lukostřelec a pěšák zapůsobí výrazem tváře, úpravou vlasů i držením těla. Prastaré sochy vyzařují živou sílu, muži jsou připravení vstoupit do boje. To bylo posláním terakotové armády: chránit v pohřebním paláci věčný klid a pokoj posmrtného života vládce první sjednocené říše v čínské historii.

Vojáci, jak naznačují jejich zahnuté prsty, kdysi třímali v rukou bronzové nebo dřevěné zbraně. Ty se ale většinou nedochovaly. Klečící bojovníci byli jakýmsi předvojem hlavní vojenské formace a jejich úkolem zřejmě bylo co nejrychleji přejít do útoku, zatímco pěšáci postupovali jako hlavní vlna za nimi.

Hliněné figury byly zhotoveny v mírně nadživotní velikosti a původně je kryly jasné barvy. Ty ale smyla voda či eroze, anebo při odkrytí zoxidovaly.

Terakotová armáda bývá někdy označována za osmý div světa. Objevena byla fakticky náhodou – při hloubení studně v roce 1974. Archeologové pak postupně odkryli tři šachty o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních a hloubce 4,9 metru. Skrývaly téměř osm tisíc hliněných vojáků.

Výstava nabízí mnoho dalších uměleckých předmětů.

Foto: Petr Horník, Právo

Vlastní Čchinovo podzemní mauzoleum, vzdálené půldruhého kilometru od terakotové armády, dosud odhaleno nebylo a podobně jako egyptské pyramidy provokuje fantazii.

Jak vysvětlila hlavní koordinátorka projektu Helena Heroldová, čínští archeologové zatím mikrokamerami zjišťují, co se ukrývá pod povrchem. Obě starobylá místa u Si-anu (někdejšího hlavního města Čchang-anu), kde začínala legendární Hedvábná stezka, jsou od roku 1987 zapsána na seznamu UNESCO.

Skvostné artefakty

Výstava v Císařské konírně je rozdělena do tří celků. První část prostřednictvím předmětů z doby neolitu (datovaných asi 4600 až 3000 let př. n. l.) a dynastie Šang (16. až 11. st. př. n. l.) vykresluje vznik myšlenkového světa kolem Žluté řeky (Chuangche) – kolébky čínské civilizace.

Druhý soubor, k němuž patří i terakotoví vojáci, vypovídá o rozkvětu kultury od přelomu letopočtu do 10. století. Závěr patří posledním dynastiím Ming (1368–1644) a Čching (1644 – 1911) a uměleckým a řemeslným skvostům tohoto období.

Jaké výtvory obdivovat víc? Neolitickou mísu s dekorem ryb a stylizovaných postav, bronzovou třínožku k pití ohřívaných alkoholických nápojů, zlacené buddhistické plastiky, porcelánové nádoby s barevnými glazurami a malbami nebo vyšívané dračí roucho, které nosili civilní a vojenští úředníci a příslušníci císařské rodiny? Těžko vybírat, co exponát, to vždy silný zážitek.

Pořadateli expozice, která potrvá do 9. listopadu, jsou Art Exhibitions China, Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce a Správa Pražského hradu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků