Článek
Výstava přidává další stovku artefaktů dokumentujících pět tisíc let vývoje čínské civilizace, jež dala světu mimo jiné porcelán, papír či střelný prach a spojila tři myšlenkové proudy: konfucianismus, taoismus a buddhismus.
Lučištník a pěšec
Hlavní atrakce výstavní kolekce – dva hlinění válečníci – je impozantní. Klečící lukostřelec a pěšák zapůsobí výrazem tváře, úpravou vlasů i držením těla. Prastaré sochy vyzařují živou sílu, muži jsou připravení vstoupit do boje. To bylo posláním terakotové armády: chránit v pohřebním paláci věčný klid a pokoj posmrtného života vládce první sjednocené říše v čínské historii.
Vojáci, jak naznačují jejich zahnuté prsty, kdysi třímali v rukou bronzové nebo dřevěné zbraně. Ty se ale většinou nedochovaly. Klečící bojovníci byli jakýmsi předvojem hlavní vojenské formace a jejich úkolem zřejmě bylo co nejrychleji přejít do útoku, zatímco pěšáci postupovali jako hlavní vlna za nimi.
Hliněné figury byly zhotoveny v mírně nadživotní velikosti a původně je kryly jasné barvy. Ty ale smyla voda či eroze, anebo při odkrytí zoxidovaly.
Terakotová armáda bývá někdy označována za osmý div světa. Objevena byla fakticky náhodou – při hloubení studně v roce 1974. Archeologové pak postupně odkryli tři šachty o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních a hloubce 4,9 metru. Skrývaly téměř osm tisíc hliněných vojáků.
Výstava nabízí mnoho dalších uměleckých předmětů.
Vlastní Čchinovo podzemní mauzoleum, vzdálené půldruhého kilometru od terakotové armády, dosud odhaleno nebylo a podobně jako egyptské pyramidy provokuje fantazii.
Jak vysvětlila hlavní koordinátorka projektu Helena Heroldová, čínští archeologové zatím mikrokamerami zjišťují, co se ukrývá pod povrchem. Obě starobylá místa u Si-anu (někdejšího hlavního města Čchang-anu), kde začínala legendární Hedvábná stezka, jsou od roku 1987 zapsána na seznamu UNESCO.
Skvostné artefakty
Výstava v Císařské konírně je rozdělena do tří celků. První část prostřednictvím předmětů z doby neolitu (datovaných asi 4600 až 3000 let př. n. l.) a dynastie Šang (16. až 11. st. př. n. l.) vykresluje vznik myšlenkového světa kolem Žluté řeky (Chuangche) – kolébky čínské civilizace.
Druhý soubor, k němuž patří i terakotoví vojáci, vypovídá o rozkvětu kultury od přelomu letopočtu do 10. století. Závěr patří posledním dynastiím Ming (1368–1644) a Čching (1644 – 1911) a uměleckým a řemeslným skvostům tohoto období.
Jaké výtvory obdivovat víc? Neolitickou mísu s dekorem ryb a stylizovaných postav, bronzovou třínožku k pití ohřívaných alkoholických nápojů, zlacené buddhistické plastiky, porcelánové nádoby s barevnými glazurami a malbami nebo vyšívané dračí roucho, které nosili civilní a vojenští úředníci a příslušníci císařské rodiny? Těžko vybírat, co exponát, to vždy silný zážitek.
Pořadateli expozice, která potrvá do 9. listopadu, jsou Art Exhibitions China, Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce a Správa Pražského hradu.