Hlavní obsah

Město, které láká na krásné pláže i polonahé tanečnice

Desítky kilometrů bílých pláží, obří socha Krista, stadión Maracaná, svého času největší na světě, či bujarý festival samby vábí každý rok milióny turistů do brazilského velkoměsta Rio de Janeiro. Po Sao Paulu je druhým největším městem v zemi. O svůdném Riu toho však ještě spoustu nevíte.

Foto: Profimedia.cz

Pohled na slunné Rio de Janeiro

Článek

Rio bylo založeno před 450 lety, konkrétně 1. března 1565. Kontrastem k blyštivým lákadlům, jakými je třeba každoroční karneval s množstvím tanečnic ve svůdných kostýmech, jsou favely (chudinské čtvrti), v nichž žije téměř pětina obyvatel. Toto město je také nechvalně známé jednou z nejvyšších městských kriminalit na světě. Zvláště v oblasti chudinských čtvrtí.

Foto: Profimedia.cz

Divoký karneval je v Riu každoroční tradicí.

Nejstarší části Ria je možné projít v Regiao Central, tedy v Centrální oblasti města. Hromadná doprava zahrnuje metro i autobusy.

Foto: Profimedia.cz

Rozlehlá chudinská čtvrť v Riu

Pestrobarevné Rio, které obývá šest a půl miliónu lidí (celou aglomeraci 12 miliónů), leží v zátoce na pobřeží Atlantiku, v níž z moře vyčuhují zelenkavé kopce. Jeden z nich, vysoký 395 metrů, připomíná cukrovou homoli (také se tak jmenuje - Pao de Açúcar) a turisté na něj mohou z pláže vyjet nejstarší dosud fungující visutou lanovkou na světě, pochází z roku 1912.

Dominantou zátoky je 710 metrů vysoká hora Corcovado, z níž na zátoku shlíží od roku 1931 třicetimetrový Kristus. Ani na jeho vrchol nemusí návštěvníci pěšky, vede tam totiž nejstarší železniční trať v zemi, od roku 1910 elektrifikovaná. Otevřel ji v roce 1884, ještě jako parní, poslední brazilský císař Pedro II.

Foto: Profimedia.cz

V dáli hora Corcovado se sochou Krista a pod ní Rio de Janeiro

Členitá krajina Ria, od roku 2012 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zahrnuje Národní park Tijuca, jenž je s 39 kilometry čtverečními největším městským parkem světa. Vysázen byl na místě někdejších cukrových a kávových plantáží ve druhé polovině 19. století a dnes je domovem stovek druhů rostlin a živočichů, včetně těch ohrožených. Národním parkem se stal v roce 1961 a leží v něm i nejvyšší hora města Pico da Tijuca (1022 metrů) a obří skála Pedra da Gávea, nejvyšší (842 metrů) monolit světa přímo u moře.

Když už je řeč o moři, Rio je neodmyslitelně spjaté také s plážemi. Snad každý někdy slyšel název Copacabana. Čtyřkilometrová pláž ve tvaru půlměsíce patří k nejznámějším na světě. Relax na zdejším zlatavém písku však nemusí být takovou romantikou, jak byste si představovali. Pláž je totiž často přelidněná. Užívají si tam spíše milovníci bujarého nočního života v plážových barech.

Foto: Profimedia.cz

Pláž Copacabana

Klidnější pláží Ria je paradoxně Ipanema neboli Nebezpečná pláž. Je známá množstvím vyzývavě oblečených, nebo spíše svlečených návštěvnic. Navíc je to údajně první místo, kde se objevily tanga jako plavky. Často je možné zahlédnout u pláží Ria hlídkující policisty, kteří dohlížejí na bezpečnost.

Největší knihovna Latinské Ameriky

Rio, jež patří k nejnavštěvovanějším městům jižní polokoule, je také ekonomickým centrem Brazílie. Produkuje druhý nejvyšší HDP v zemi a sídlí v něm řada obřích podniků, například energetický Petrobras či důlní společnost Vale.

V Riu, které je i druhým největším střediskem vědy v zemi, jsou četné vysoké školy, muzea a knihovny, včetně Národní knihovny, která je s devíti milióny svazky největší v Latinské Americe. V témže regionu se může Rio pyšnit i nejdelším mostem (do sousedního Niterói), jenž byl v roce otevření 1974 s 13,29 kilometru druhým nejdelším mostem světa.

Foto: Profimedia.cz

Ježíš střežící Rio de Janeiro

V Riu, jež bude příští rok jako první město z jižní Ameriky hostit olympijské hry, se narodila řada osobností - mimo jiné architekt Oscar Niemeyer, hudební skladatel Heitor Villa-Lobos, jeden z otců bossa novy (styl brazilské hudby) Tom Jobim, spisovatel Paulo Coelho, fotbalisté Romário, Ronaldo či Jairzinho, závodník F1 Nelson Piquet či bývalý prezident Fernando Cardoso.

Více o historii Ria

Město založil v roce 1565 španělský jezuita otec Anchieta s portugalským důstojníkem Estáciem de Sá jako pevnost pro výboje proti Francouzům, kteří tehdy území kolonizovali.

Pro Evropu objevili oblast i Brazílii Portugalci (výprava Pedra Cabrala v roce 1500). Do zátoky, kde je dnes Rio, první vplul 1. ledna 1502 člen Cabralovy výpravy kapitán Gaspar de Lemos, jenž místo pojmenoval Rio de Janeiro (lednová řeka).

Koncem 16. století se Rio stalo strategickým přístavem pro spojení s Evropou a Afrikou. Bohatlo z pěstování cukrové třtiny, k čemuž byli přiváženi otroci z Afriky. V 17. století byla Brazílie největším dovozcem cukru pro téměř celou Evropu. V 18. století došlo k objevu ložisek zlata v sousedním státě Minas Gerais.

Od roku 1763 bylo Rio sídlem portugalské koloniální správy v Americe a v roce 1808 se stalo dokonce hlavním městem Portugalska, když tam před Napoleonem uprchl královský dvůr. Ten se do Evropy vrátil v roce 1820, ale v Brazílii zůstal jako regent syn tehdejšího krále dom Pedro, který v září 1822 vyhlásil nezávislé Brazilské císařství.

Už ústava z roku 1891, tedy dva roky po svržení monarchie, zakotvila zřízení nového hlavního města v centru země. Stavět se začalo až v roce 1956 díky prezidentovi Juscelinu Kubitschekovi, vnukovi českého emigranta, a za pouhé čtyři roky se v pustině v nadmořské výšce kolem tisíce metrů zrodilo podle návrhů architekta Oscara Niemeyera nynější hlavní město Brasília.

Reklama

Výběr článků

Načítám