Článek
Ve volné přírodě, v místech, kde jsou hory nejvyšší, sjede z jejich úbočí na českou i polskou stranu každou zimu několik desítek lavin.
Nejvíce lavinových drah v Krkonoších vede po svazích Kotelních jam, Labského dolu, Dlouhého dolu, Kozích hřbetů, Údolí Bílého Labe, Modrého dolu a Obřího dolu.
Lavinové dráhy se nalézají ve všech jámách, roklích a na širokých, dlouhých, strmých, nezalesněných svazích se zatravnatělým nebo skalnatým povrchem, především nad horní hranicí lesa se sklonem většinou od 25 do 45 stupňů.
Vlastní ochrana je na místě
Milujete-li volný pohyb na horách, je dobré vědět, která místa jsou aktuálně ta, kde je nebezpečí lavin největší. To se dozvíte na stránkách Krkonošského národního parku
Podceňovat klimatické podmínky na horách se nevyplácí, počasí se může změnit z hodiny na hodinu. O tom by mohli hodiny vyprávět záchranáři, kteří rok co rok zachraňují ty, kteří si o sobě mysleli, že poručí větru, dešti.
V zájmu své bezpečnosti se nepohybujte ve volném terénu mimo značené cesty. Ve vyšších polohách jsou zimní cesty označeny tyčemi. Pokud nejsou cesty procházející lavinovými lokalitami označeny tyčovým značením, jsou pouze letní, v zimě tudy cesta nevede.
Lavinová historie | |
---|---|
1953 | v Krkonoších byly poprvé k hledání zasypaných použity lavinové sondy |
1954 | začal výzkum sněhu a lavin v Krkonoších |
1962 | Valerián Spusta ze Špindlerova Mlýna založil lavinový katastr české části Krkonoš |
1968 | ve službách HS Krkonoše sloužil první lavinový pes Herma cvičitele W. Bergera |
www.horskasluzba.cz |
Cesty označují lavinové tabule
Záchranáři cesty v blízkosti lavinových svahů označili výstražnými tabulemi, které turisty upozorňují, že vstupují do lavinového území. Tabule jsou např. v závěrečných částech Labského dolu, Údolí Bílého Labe mezi boudou U Bílého Labe a Luční boudou, na Bucharově cestě úbočím Kozích hřbetů, na cestě úbočím Stohu a v závěrečné části Obřího dolu za kapličkou.
Stejně jsou označené zimní cesty lavinovými lokalitami v Kotelních jámách, v Dlouhém a Modrém dole. Zimní cesty – v případě akutního lavinového nebezpečí – jsou označeny dodatkovými tabulemi s nápisem Stop!
Co dělat, padá-li lavina
Pokuste se uniknout mimo její dosah. Utíkejte nebo ujíždějte do stran, nesjíždějte po svahu směrem dolů. Máte-li jistotu, že nemáte šanci uniknout, zbavte se lyží, holí, odhoďte zátěž, která by vás vtáhla hluboko do lavinového proudu. Když se lyže nedají odepnout, snažte se je směrovat po toku laviny.
Jste-li strženi, snažte se výskoky, odrazy dostat a udržet jak na povrchu laviny, tak na okraji lavinového proudu. Chraňte si nos a ústa před vdechnutím sněhu nebo před ucpáním sněhem. Stočte se do klubíčka a vytvořte si před obličejem prostor pro dýchání. Pokud to jde, pořádně se nadýchněte. Snažte se nepodlehnout panice. Uvolnit se z úplného zasypání lavinou je prakticky nemožné. Proto šetřete silami a kyslíkem a doufejte, že pomoc přijde včas.
Když padá lavina |
---|
- utíkejte do stran |
- zbavte se lyží a holí |
- odhoďte batoh |
- chraňte si nos a ústa |
- vytvořte si před obličejem prostor pro dýchání |
- snažte se hodně nadýchnout |
- pokuste se nepodlehnout panice |
Lavinová statistika
na české straně je 54, na polské 51 lavinových drah
během zimy sjede v Krkonoších několik desítek lavin
nejdelší dráha na české straně Krkonoš je Úpská rokle, až 1400 metrů, na polské straně Wodospady Lomniczki – až 2000 metrů
nejvíc lavin padá na české straně v oblasti Obřího dolu, na polské straně Malého a Velkého Stavu
nejvíce lavin sjíždí v Krkonoších v lednu až v březnu
největší lavinové neštěstí se odehrálo v březnu 1968 v Bialém Jaru, zahynulo 19 osob
nejmocnější lavinové nánosy dosahují 7 až 15 metrů
největší sněhové převisy se tvoří na hraně Úpské jámy – až 250 metrů dlouhé, 12 metrů vysoké a 5 metrů přesahují přes okraj
v ČR zůstává nejdéle sníh ležet na české straně na sněhovém poli Mapa republiky, na polské straně ve Sněžných jamách do srpna, výjimečně do napadnutí nového sněhu