Článek
Dnes se jmenuje Antigua (stará nebo starobylá) Guatemala. Je to původní koloniální metropole nejen Guatemaly, ale svého času i celé Střední Ameriky. Tehdy se město jmenovalo Santiago de los Caballeros.
O to, že už není metropolí, se zasloužilo především místo, kde ji Španělé v roce 1543 založili. Nad městem se tyčí tři sopky a celá oblast je dodnes vulkanicky velice aktivní. Co lidé postavili, to příroda neúnavně bořila, a tak se v roce 1776 stala hlavním městem Guatemaly další Guatemala, postavená o pár desítek kilometrů dál. Aby se to nepletlo, dnešní metropoli se říká Guate a té někdejší Antigua.
:. Za mohutnou fasádou katedrály Santiago se skrývá jen nevelký kostel.
Starosvětské elegantní město vypadá tak, jak by si přála vypadat celá země. Pravoúhle se křižující ulice jsou čisté, odpadky se pravidelně uklízejí, nad hlavou vám neplandají kabely elektrického vedení, všechno bylo uloženo do země. Také ruiny většiny kostelů nebo paláců, které tam zanechala opakující se zemětřesení, jsou udržovány ve vzorném stavu, aby na návštěvníka odněkud něco nespadlo.
Je tomu tak zejména proto, že Antigua je od roku 1979 na seznamu světového dědictví UNESCO a patří mezi opravdové skvosty španělské koloniální architektury. Právě proto, že na dlouhá léta ztratilo město svůj úřední význam, minul ho osud mnoha jiných – boření starých čtvrtí, aby na jejich místě mohly být postaveny administrativní budovy, nákupní kolosy a výškové obytné komplexy.
Koloniální domy mají natřené fasády i dveře a kované mříže v oknech. Nikde nejsou slunečníky a vývěsní štíty Marlboro nebo Coca-Cola, ale vše je v takovém stavu, v jakém to asi bývalo před dvěma staletími. Je jen s podivem, že to, čeho lze dosáhnout v Guatemale, není možné například v Praze.
:. Arco Santa Catalina se klene nad 5. avenidou, výkladní skříní města.foto: Právo/Bohuslav Borovička
Středem města je Parque Central s budovou radnice, někdejším místodržitelským palácem a s parčíkem s fontánou, kde guatemalské venkovanky nabízejí rukodělné suvenýry.
Katedrála Santiago v čele náměstí působí mohutně, ale za fasádou byla po zemětřesení z roku 1773 obnovena jen malá část a zbytek jsou ony pečlivě udržované trosky. Podobné je to se zmíněným místodržitelským palácem a s většinou z někdejších 43 kostelů.
Návštěva dílny na zpracování jadeitu
„Zemětřesením nejlépe odolávaly barokní stavby se svými klenbami. Všechno ostatní buď rovnou spadlo, nebo to bylo hodně poškozeno,“ řekl nám při procházce městem průvodce. Nevím, jestli to platí obecně, ale to, co jsme viděli, mu dávalo za pravdu.
Z Parque Central musí každý turista projít po „povinné“ 5. avenidě, která je výkladní skříní města, směrem k Arco Santa Catalina, a na náměstí k načančanému kostelu Seňora de La Merced.
Součástí „klasického“ programu je návštěva dílny na zpracování jadeitu, převážně zelenkavého kamene, který se v zemi ve značném množství těží. Sošky, vázičky, přívěsky, a také třeba i šachy si může návštěvník nejen prohlédnout, ale i koupit.
:. Tržiště suvenýrů před pobořeným kostelemfoto: Právo/Bohuslav Borovička
Tržiště suvenýrů u někdejšího kostela Seňora del Carmen, kde jsou k mání ručně tkané látky, lýkové koše, hudební nástroje, mosazné „šperky“, keramika a množství dalších výrobků, je jako vystřižené z jednoho z nejpůsobivějších filmů Olivera Stonea, nesoucího jméno země, z níž jste do Guatemaly přijeli – Salvador.
Tržiště před pobořeným kostelem působí podobně, jak pravdivě ukazuje Střední Ameriku roku 1980 zmíněný film. Možná proto za něj Stone nikdy nedostal žádné ocenění.
Stálo by rozhodně za to strávit v Antigue více času než jeden krátký den. I ten ale nakonec stačí, aby člověk získal představu o tom, jak asi vypadala španělská Guatemala v dobách své původní slávy.