Článek
Strom je zapsán i v Guinnessově knize rekordů. Jeho odlehlostí to ovšem nekončí. Tento druh smrku není na jižní polokouli úplně běžný. Jeho přirozeným místem výskytu je Severní Amerika a pobřeží Tichého oceánu. Obvykle může dorůst do výšky až 80 metrů. Jak se strom ocitl na Novém Zélandu, je trochu záhada.
Má se za to, že byl vysazen v roce 1901 lordem Ranfurlym, guvernérem Nového Zélandu, který byl na ornitologické výpravě a sháněl ptačí druhy pro sbírky Britského muzea. Smrk nechal prý vysadit, protože se domníval, že tím oblast promění v les. Vědci ale tuto teorii vyvrací, podle jejich poznatků musel být strom vysazen spíše po roce 1910.
The world's loneliest #tree, which sits on a remote #NewZealand island 137 miles away from its nearest companion pic.twitter.com/YTUDr2ximj
— Hans Solo (@thandojo) April 30, 2020
Spoustu lidí také mate fakt, že strom nebyl schopen se reprodukovat. Vinu nese zřejmě chladnější klima, kvůli kterému je smrk jaksi „zamrzlý” v mladém věku. I proto nenarostl do výšky, ale do šířky a tvarem připomíná spíše květák.
Smrk se stal rovněž jakýmsi symbolem vstupu do nové éry zvané antropocén, která označuje věk, v němž má člověk silný vliv na planetu. Ve dřevě totiž vědci nalezli stopy po radioaktivitě, způsobené testy nukleárních bomb.