Hlavní obsah

Do Srbska za poklady římské říše

Právo, Kateřina Adamírová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V Srbsku je několik atraktivních archeologických nalezišť, na kterých se s přestávkami pracuje několik desetiletí, ale ještě nebyly odkryty všechny poklady římské architektury, které země skrývá. Srbsko není bohatá země, a tak je s podivem, co se ve zdejším destabilizovaném geografickém prostoru archeologům podařilo probádat, zrekonstruovat a zachránit před různými civilizačními zásahy.

Článek

Na srbském území se římská říše začala rozšiřovat někdy na přelomu letopočtů za vlády císaře Octaviána Augusta (31 př. n. l. až 14 n. l.). Během 1. stol. byl k římské říši postupně připojen celý Balkánský poloostrov. Na pravém břehu Dunaje, podél přirozené hranice postavili Římané řadu pevností, v jejichž okolí vznikala města.

Pokud návštěvě Srbska věnujete celý týden, zastavte se na cestě do Sremské Mitrovice (Sirmium), nejstaršího římského města na území dnešního Srbska, v Novém Sadu. Tam můžete přenocovat.

Kamenní pamětníci

Moc toho nestihnete, ale zajděte na Petrovaraždínskou pevnost (postavena 1692-1780) a podívejte se na město, s dlouhou a pohnutou historií, rozprostírající se na obou březích Dunaje.

Z Nového Sadu do Sremské Mitrovice (asi 50 km směrem na jih) pojedete přes Národní park Fruška Gora, jedinou vrchovinu ve Vojvodině.

Na kopcích Srbské svaté hory, jak se Frušké hoře také říká, bylo v pozdním středověku, po obsazení Srbska Turky, postupně postaveno 17 klášterů a vzniko tam jedno z nových duchovních a kulturních center Srbů.

Sirmium (Sremska Mitrovica) leží na řece Sávě, asi 70 km západně od Bělehradu. Celá starší zástavba vznikla na původním antickém městě. V době bojů, které vedl Marcus Aurelius (161 až 180) na Dunaji, bylo město jeho hlavním opěrným bodem.

JAK CESTOVAT
Do Srbska nepotřebujete vízum, pobyt můžete prodloužit maximálně na 90 dnů. Nejkratší cesta autem je přes Slovensko a Maďarsko. Potřebujete mezinárodní pojištění, tzv. zelenou kartu. Je vhodné mít dobrou automapu, vedlejší cesty jsou hůře značené, ukazatelé většinou neuvádějí počet km. Havarijní služba má tel. číslo 987, dopravní policie 92, záchranná služba 94. Srbsko má hustou síť benzínových pump. Na vedlejších silnicích jsou otevřené většinou do 20.00 hod. Cena benzínu je podobná jako u nás. Dálniční poplatky: hranice - Nový Sad 400 dinárů, Nový Sad-Bělehrad 400 dinárů, Sremská Mitrovice-Bělehrad 240 dinárů, Bělehrad-směr Kostolac 250 dinárů, Bělehrad-Paračin (směr Gamzigrad) 730 dinárů.
PENÍZE
Měna: dinár, za 1 euro dostanete 79 až 80 dinárů. Směnárny, kterých je neporovnatelně víc než u nás, mají otevřeno nejméně do 19.00 hod.

V Sirmiu se nacházela císařská rezidence, episkopát, sídlo říční flotily, manufaktura na výrobu zbraní i mincovna. Dnes jsou v centru města tři archeologické lokality, na kterých je možné vidět části městských hradeb, císařského paláce, sýpky, lázně, hipodrom, komunikace s vodovodem a kanalizací.

S kamenem, na kterém ihned poznáte, že byl opracován nejméně před 15 stoletími, se setkáte na každém kroku. Nějakou antickou vykopávku tady prý mají téměř na každé zahrádce.

V lapidáriu Sremského muzea jsou uloženy sarkofágy, náhrobní kameny, obětní kameny, unikátní sluneční hodiny a další kamenní pamětníci.

Protože je v Mitrovici všechno blízko, určitě stihnete procházku podél Sávy, kde narazíte na kostelík sv. Štěpána s jedním z nejhezčích barokních ikonostasů.

Pevnost na soutoku

Na soutoku Dunaje a Sávy postavili Římané vojenskou pevnost na původních keltských hradbách a přijali keltské pojmenování tohoto místa Singidunum (přibližně od 9. století slovanský název Beograd).

Nejpozději od osmdesátých let 1. století tady má stálé sídlo IV. římská legie s pěti až šesti tisíci vojáky. Okolí bylo postupně hustě osídleno. Pozůstatky antické pevnosti se dají rozpoznat jen v dolních vrstvách hradeb na vrchu Kalemegdan, protože po dobytí a zboření Singidunuma Huny v roce 441, byla bělehradská pevnost mnohokrát zničena a znovu obnovena.

Na prohlídku rozlehlé pevnosti (jedna z největších v Evropě) a Kalemegdanu se symbolem Bělehradu, sochou Ivana Meštroviče Vítěz, 62 metrů hlubokou Velkou neboli Římskou studnou a dalšími památkami vám nebude stačit ani půlden.

Necelých 100 km východně od Bělehradu, u městečka Kostolac je druhé nejvýznamnější archeologické naleziště v Srbsku. Tady stála největší vojenská pevnost Viminácium, hlavní město provincie horní Mezije (Moesia Superior), později první Mezije (Moesia Prima).

Už od padesátých let 1. století je tady stálé sídlo VII. římské legie a v době válek sídlo vrchního velení římského vojska. Podle odhadu archeologů žilo v pevnosti a jejím okolí nejméně 30 000 obyvatel. Zůstalo po nich také 13 500 hrobů.

Archeologický průzkum trvá s přestávkami už přes sto let. V 19. a 20. století místo hodně poničili amatérští archeologové, hledači pokladů a hlavně zemědělské práce. Na rozdíl od ostatních nalezišť, která jsou prezentovaná návštěvníkům v maximálně původním stavu, je toto naleziště turisticky urbanizované. Na uzavřených (krytých), dobře přístupných lokalitách je možné vidět velké veřejné lázně, severní bránu pevnosti s částí vojenského tábora a pohřebiště s mauzoleem pravděpodobně císaře Hostiliána s rekonstrukcí vzácných fresek.

Intenzivně se pracuje v dalších lokalitách, v příštím roce by návštěvník měl mít možnost vidět akvadukt, zrekonstruovaný amfiteátr a basiliku.

Na odkrytí čekají ulice, náměstí, hipodrom, chrámy. Další průzkum bude podle právě podepsané dohody finančně podporovat americká vláda.

Zbývá i na příště

Při průjezdu Srbskem k moři do Řecka či Černé Hory nebo při další návštěvě Srbska vás čekají ještě dvě, z hlediska římské architektury zajímavé lokality. Naissus (Niš), velké a významné římské město, poblíž kterého se narodil římský císař

Konstantin Veliký a nedaleko odsud postavil svou letní rezidenci Medilijanu a především nedaleko města Leskovac ležící Justinianu Primu (Caričin Grad), kterou nechal postavit císař Justinian. Srbsko je jednou ze zemí, které teprve čekají na své turisty.

V některých západních zemích teď "frčí" víkend v Bělehradu, ví se o hudebním festivalu EXIT v Novém Sadu, fajnšmekři jezdí na největší festival trubačů v Guči, na ostatních zajímavých místech se turista objeví jen občas.

Rady a informace na cestu:

STRAVOVÁNÍ - Srbové rádi jedí a při jídle si užívají. Na ručak - oběd se chodí většinou nejdříve ve dvě a večeře se proto také posouvá. Nebo se jde, a to nejdříve na čtvrtou, na "obědovečeři". Ceny jídel jsou o něco vyšší než u nás, ale najdou se i levnější podniky. Ve většině lepších restaurací nabízejí evropskou i místní kuchyni. Ochutnejte místní jídla, např. sarmu, ribič u kajmaku, musaku, teleču čorbu, něco z místních specialit na grilu, pečené jehněčí nebo telecí maso. Do pobřežních restaurací si zajděte na jesetera (kečiga), candáta (smudž) nebo sumce (som).

WWW STRÁNKY - www.mzv.cz  - ministerstvo zahraničních věcí, aktuální informace o cizích zemích www.novisadtourism.com - turistická organizace v Novém Sadu včetně kontaktů na ubytování www.tob.co.yu - turistická organizace v Bělehradě včetně kontaktů na ubytování www.beograd.org.yu - stránky města Bělehradu www.muzejsrema.org.yu - muzeum ve Sremské Mitrovici má otevřeno od 9.00 do 14.00, kromě pondělí www.hoteli-srbije.co.yu, www.viminacium.org.yu - arch.naleziště Viminácium (otevřeno 11.00-19.00, v so a ne již od 9.00) www.museum-po.org.yu - muzeum Požarevac (otevřeno po-pá 7.30-15.00) Vstupné na archeologické lokality a do muzeí je od 60 do 100 dinárů. Archeologické lokality jsou přístupné od 1. dubna do 31. října.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám