Manitoba - prérijní provincie s nádhernými parky a kouzelnými jezery

Dřívější název provincie před vstupem do kanadské federace byl Assiniboia, jak se jmenoval jeden z místních kmenů. Předpokládá se, že současné jméno Manitoba pochází z jazyka původních obyvatel, v překladu znamená přibližně „úžina ducha“, přičemž se myslí jezero Lake Manitoba.

Provincie má přezdívku Keystone Province - Ústřední kámen klenby, což odpovídá i projevu lorda Dufferina v roce 1877, kdy z titulu své funkce generálního guvernéra Kanady popsal Manitobu jako „ústřední kámen obrovské klenby sesterských provincií, které se táhnou od Atlantiku až k Pacifiku“.

Současná státní vlajka se stala oficiálním symbolem provincie roku 1966. Na červeném podkladě je provinční erb a v levém horním rohu britská vlajka.

Provincie se pyšní mnoha národními parky, jako např. Riding Mountain National Park a Wapusk National Park.

Největším jezerem, které je celé uvnitř provincie Manitoba, je Lake Winnipeg s rozlohou 24 387 kilometrů čtverečních.

Manitoba má obrovské rozdíly teplot v průběhu roku, ale i během dne.

Nejvyšší naměřená teplota byla zaznamenaná roku 1936 v osadě Emerson, a to 44,4 °C, nejnižší pak -52,8 °C v roce 1899 v Norway House.

Největší srážky ve výši 966 mm byly naměřeny v roce 1975 v Peace Garden.

Nejvíce sněhu napadlo v Rochetu v zimě na přelomu let 1960 – 61, kdy sněhová nadílka dosáhla 355 cm.

Manitoba je jednou ze tří provincií společně s Quebecem a Ontariem, kde lze na březích vidět ledního medvěda.

Velkou část celkové rozlohy provincie zabírá plošina, která se jmenuje Lake Agassiz Plain. Jedná se o největší jezerní plošinu v celé Severní Americe s plochou 286 000 km2. Lake Agassiz bývalo sladkovodní jezero, existovalo přibližně před 10 000 až 12 000 lety na okraji ledovcového štítu v Severní Americe.  Nazváno bylo na počest švýcarského přírodovědce  G. Agassize.

Ze severu na jih bylo dlouhé 1100 km a ze západu na východ 400 km široké. Svou rozlohou 440 000 km2 bylo větší, než je dnešní rozloha Kaspického moře. Jezero mělo odtok do povodí řeky Mississippi, údolími řek Warern a Minnesota.

Dosahovalo maximální hloubky 200 m. Existovalo asi 1000 let, a poté z převážné části odteklo řekou Nelson.

Přítomnost původních obyvatel na území dnešní Manitoby se dá vysledovat před zhruba 10 000 lety.

Prvním, kdo se do oblasti dostal, i když jen po moři, byl roku 1612 Thomas Button, průzkumník, který byl pověřen hledáním tzv. severozápadní cesty, což měla být cesta přes severní okraj severoamerického kontinentu. Dlouhá léta se dnešní záliv Hudson Bay jmenoval právě po tomto muži Button Bay.

Roku 1870 dva francouzští lovci poté, co neuspěli u francouzského krále, přesvědčili jeho anglického "kolegu“ krále Karla II., aby jim udělil grant pro založení obchodní společnosti s kožešinami. K tomu dostali obrovské území okolo tohoto zálivu, které bylo pojmenováno Rupert's Land.

Země prince Ruperta je historické území Severní Ameriky, které je definováno jako povodí všech řek vlévajících se do Hudsonova zálivu. Má rozlohu 3,9 miliónů km2 a zahrnuje přibližně jednu třetinu současné Kanady. Její nejjižnější výběžek zasahuje až na území USA.

Oblast byla pod téměř suverénní správou společnosti Hudson Bay Company, která ji pojmenovala po princi Ruprechtu Falckém, svém prvním guvernérovi a jednom ze zakladatelů, jemuž vděčila za monopol na odkup a prodej kožešin. HBC zůstala vlastníkem oblasti do roku 1870. Poté ji 15. července předala do správy Kanady za částku 300 000 liber. Prodej se uskutečnil na základě britského zákona "Rupert's Land Act“ z roku 1868.

K předání kontroly mělo původně dojít již 1. prosince 1869, ale kvůli potížím, které nastaly v souvislosti s rebelií u Red River,  k ní došlo až 15. července 1870. Tehdy přestalo toto území existovat jako svébytný útvar a téměř celé bylo spojeno s dosavadním Severozápadním teritoriem.

Na malé části území zrušené Rupert's Land byla zároveň nově vytvořena i kanadská provincie Manitoba, která však měla původně pouze osmnáctinu dnešní rozlohy. Pojem Rupert's Land poté začal postupně mizet z atlasů i povědomí.

Obchod s kožešinami nicméně dominoval této oblasti více jak 200 let.

Oblast dnešní Manitoby byla osídlovaná nejdříve ze severu od zálivu Hudson Bay. Obchodní stanice a osady se rychle rozrůstaly. Jako nejstarší z nich, dodnes fungující, je osada York Faktory v Manitobě z roku 1682.

Léta 1897 - 1910 jsou považována za dobu největší prosperity provincie. Rostly ceny obilí, klesaly ceny dopravy.

Hlavní město Winnipeg se za tuto dobu rozrostlo o padesát procent, a to zejména díky železničním společnostem, které zde vystavěly železniční centra s trasami po celé provincii. Léta prosperity skončila v roce 1913 s nástupem světové krize. V roce 1914 byl navíc otevřen Panamský kanál a transport zboží i zemědělské produkce začal být po moři mnohem levnější než časově velmi náročná doprava přes vnitrozemí.

V důsledku 1. světové války vzrostla inflace a klesly mzdy. To vše vyústilo v roce 1914 v generální stávku ve Winnipegu.

Druhá světová válka naopak nejen posílila závislost Manitoby na zemědělské produkci, ale i urychlila rozvoj severu provincie. Započalo se rovněž s těžbou velkých zásob niklu.

Autor : Irena Reiterová America Tours