Dřevěné hradiště nechal na ostrohu nad rakovnickým potokem zbudovat jeden z přemyslovských knížat. Zda to byl Oldřich, nebo jeho bratr Jaromír, se už nejspíš nedozvíme. Dříve lovecký hrad sloužil jako útočiště k radovánkám a lovu.

Rozsáhlou kamennou přestavbu získal až díky Přemyslu Otakaru II. Poté, co ji český král dokončil, stal se Křivoklát reprezentačním sídlem českých králů. Hrad však za husitských válek roku 1422 podlehl ničivému požáru. Do pozdně gotického slohu byl přestavěn na přelomu 15. a 16. století za vlády Vladislava II. Jagellonského.

Posledním šlechtickým rodem vlastnícím Křivoklát byli Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929. Jejich rekonstrukce hrad zachránila.

Díky nim bylo v 19. století obnovené severní tzv. Královnino křídlo. Dominantou hradního areálu zůstala Velká věž. Fürstenberkové tam po rekonstrukci zpřístupnili unikátní soubor přírodních kuriozit a památek z cest po Orientu.

Trávil tu čas i Karel IV.

Ve zdech Křivoklátu nedobrovolně pobýval i Karel IV. poprvé coby malý chlapec před svým odjezdem do Francie. Návrat do vlasti byl pro něho opět svázán s Křivoklátem, kdy se svojí manželkou Blankou z Valois údajně nějaký čas přebýval v jedné ze zdejších malých křivoklátských věžiček. Dokonce se jim tady měla narodit jejich dcera Markéta.

Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Prohlédnete si jej v rámci tří prohlídkových tras s průvodcem, nebo volně přístupné trasy do prostoru parkánu, hradebních ochozů a Velké věže s expozicí lovectví.

První prohlídková trasa Gotické paláce je věnována prohlídce hradního nádvoří, Stříbrnice, vězení, hladomorny, kaple, rytířského a královského sálu. Druhá vás zavede opět do Gotických paláců, kde uvidíte jednu z největších knihoven, obrazárnu, fürstenberské muzeum a místnost věnovanou Filipíně Welzerové. Na třetí prohlídkové trase Celým hradem si prohlédnete všechna přístupná místa.