Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si nejvyšší československou budovu dlouho neužil. Po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil. Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Uvádí se, že železobetonový skelet zlínského mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů.

Jan Antonín Baťa měl v mrakodrapu jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů. Právě tam měl Baťa plně vybavenou pracovnu.

Na rekonstrukci čekal Baťův mrakodrap dlouho

V listopadu 1944 budova jen náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny. Po únoru 1948 změnila tvář mrakodrapu jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let.

Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až na počátku 21. století, proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na 630 miliónů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů. Právě ty budova dodnes fascinuje. Stále je totiž jednou ze zlínských dominant a také jedním ze symbolů města.