Heidi, skutečným jménem Amália Justová, byla podle slavného románu švýcarské spisovatelky Johanny Spyriové šestiletým sirotkem, jehož vychovával v osamocené horské chalupě dědeček.

Jedna z pěšinek vedoucí do Heididorfu.

Jedna z pěšinek vedoucích do Heididorfu.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Heidi se brzy po svém příchodu do hor hluboce zamilovala do zdejší přírody. Podobně jako spisovatelka, která alpskou krajinu nad Maienfeldem výstižně a obratně popsala hned na začátku knihy. Sama tady v okolí trávila dětství.

Úryvek z knihy Heidi, děvčátko z hor
Nápadné ticho. Ve skupinkách jedlí se snad občas ozval pták, ale horská cesta, příkře vystupující z městečka Maienfeldu, brzy vnikla do pásma klidných pastvin. Koberce mechu, rohože trav, barevná oka květů, bezhlučný let motýlů a nahoře ohromující obzor. Kolem dokola Alpy.

Nesmrtelná hrdinka

K Heididorfu, malinkaté vesničce kompletně věnované švýcarské dětské hrdince, vedou turisty v Maienfeldu ukazatele už od nádraží. Pozvolnou chůzí sem, střídaje kopcovitý a rovinatý terén, dojdete za necelou hodinu. A to včetně krátkých pauz na odpočinek nebo focení.

Díky ukazatelům není třeba se bát bloudění, i když u sebe třeba nemáte mapu.

Díky ukazatelům není třeba se bát bloudění, i když u sebe třeba nemáte mapu.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Když se vydaří počasí, na blankytně modrém nebi se honí bílé mráčky a v pozadí zelených strání vyčnívají hranaté horské hřbety. Ani na vteřinu se pak nepodivíte tomu, proč o tomto prostředí Johanna Spyriová tak láskyplně psala. Okolí Maienfeldu, z části prorostlé vinicemi, je vskutku dokonale idylickým místem.

K Alpám neodmyslitelně patří kromě krav a ovcí také kozy.

K Alpám neodmyslitelně patří kromě krav a ovcí také kozy.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Vedle „Heidiny” chaloupky stojí kromě ohrady s kozami i moderně zařízený dům. V tom funguje muzeum, kde turisté naplno pocítí zdejší „Heidimánii”.

„Příběh o Heidi, vydaný poprvé v roce 1880, je částečně založený na skutečném příběhu. Autorka místní holčičku s podobným příběhem skutečně znala, do knihy ale zároveň reflektovala svůj stesk po venkovském životě. Pobývala totiž v Curychu, kde v roce 1901 zemřela,“ vysvětluje průvodkyně těsně předtím, než vejdeme do muzejní expozice.

Muzeum v Heididorfu vystavuje i prodává desítky předmětů spojených s příběhem děvčátka z hor.

Muzeum v Heididorfu vystavuje i prodává desítky předmětů spojených s příběhem děvčátka z hor.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

V prvním patře muzea je v jedné místnosti snad vše, co se děvčátka z hor týká - knižní verze příběhu v rozličných jazycích a zpracováních (je mezi nimi i kuchařka), promítané verze filmových zpracování příběhu, předměty jako hrnečky, hrací karty, klíčenky, trička nebo hodinky.

Důkazem toho, že fenomén Heidi dalece překročil hranice Švýcarska, jsou svatební fotografie japonských turistů, kteří se do Heididorfu jezdí ženit a vdávat.

Heidi mánie zasáhla až daleké Japonsko.

Heidi mánie zasáhla i daleké Japonsko.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Synonymem Heidi je pro obyvatele země vycházejícího slunce především kreslená postavička japonského animovaného seriálu, který vznikl v 70. letech minulého století. Příběh děvčátka z hor v něm byl rozdělený do 52 dílů. Tento seriál se stal v Japonsku doslova hitem.

U Heidi na návštěvě

Jestliže máte teoretických informací o Heidi dost a všechny suvenýry z obchůdku v přízemí muzea už nesete v batohu, vykročte o několik metrů dál do nenápadného domečku. Tam je nachystaná expozice ukazující skutečný život děvčátka i jejího přísného dědečka. Nechybí ani postava Heidina nejlepšího kamaráda Petra.

Stůl v kuchyni je prostřený, postel v podkrovní ložnici ustlaná, dědečkova skříň otevřená a plná oblečení — z chalupy jako by její obyvatelé jen na chvilku odběhli. Nelekněte se, nahrazují je tady figuríny.

Postavička Heidi nesmí v chalupě chybět.

Postavička Heidi v chalupě sedí u knížky.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Petr s Heidi si vzorně čtou u stolu, dědeček posedává o patro výš na lavici u schodiště. Dům je obvykle tmavý a chladný, přestože venku pálí ostré slunce. Uměle vytvořená zabydlenost ale interiéru dodává na útulnosti.

Nic se ale nevyrovná tomu, když se po opuštění chalupy rozhlédnete kolem sebe. Alpské panorama se zvířaty, hustými lesy, rozkvetlými loukami a jasným nebem by nebylo čistší, ani kdybyste ho vydrhnuli drátěnkou — nemá jednoduše chybu.

Výhled, který se člověku nenaskýtá každý den.

Výhled, který se člověku nenaskýtá každý den.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Možná si i vy při vzpomínce na Heididorf tak trochu paradoxně vybavíte především to, co tu pro vás nikdo nepřipravil — přírodu, která tu byla už v době, kdy po okolí pobíhala Heidi s kamarádem Petrem.