Důl Jeroným by měl reprezentovat těžbu cínu ve Slavkovském lese v období 16. století, kdy český cín na celoevropském trhu sehrál důležitou roli. Významná část produkce cínu pocházela právě ze Slavkovského lesa.

V dole jsou dosud patrné známky po opracování horniny z tehdejší doby. Stopy po vysekání želízkem a špičákem nebo ohořelé zdi po použití metody žárového dobývání.

Soustava žebříků je pro pohyb v dole klíčová.

Soustava žebříků je pro pohyb v dole klíčová.

FOTO: Petr Uhlík/Muzeum Sokolov

„Na zpřístupnění celého dolu Jeroným, včetně vytvoření zázemí pro vstup, bylo několikrát žádáno neúspěšně do Evropských fondů. Přesto se podařilo díky několika menším příspěvkům zpřístupnit alespoň část tohoto unikátního díla. Zázemí prozatím bude umístěné v Krásenském muzeu, kde budou zájemci patřičně vybaveni. Prohlídky budou organizované přes objednávku e-mailem, popř. telefonicky,” řekl Novinkám Loskot.

Autentická atmosféra s důlními lampami

„Protože se jedná o Národní kulturní památku, snažili jsme se minimalizovat zásahy především do stěn a stropů dolu. Prohlídková trasa bude tudíž náročnější, kdy pochozí výška někdy dosahuje pouze 170 cm a sestup je strmější, především pak po schodech. Ke zpřístupnění jsme používali především místní materiál z dolu. V Jeronýmu zatím není zavedena elektrika, proto budou návštěvníci vybaveni důlními lampami,“ informoval Jiří Loskot.

Svítit si budou lidé v dole sami.

Svítit si budou lidé v dole sami.

FOTO: Petr Uhlík/Muzeum Sokolov

Tím by však práce na zpřístupnění dolu neměly skončit. „Do budoucna se chystáme vybudovat překop do bývalých opuštěných důlních děl, abychom tak návštěvníkům zpřístupnili i větší dosud nepřístupnou část dolu. K tomu samozřejmě bude potřeba vybudovat zázemí pro vstup přímo na místě,“ zdůraznil na závěr.