Zimní výzdoba, která roste na zahradě

Větvičky tohoto keře, lidově zvaného krušpánek, si svou smaragdově zelenou barvu udržují po celý rok a dlouho zdobí i aranže, ve kterých nejčastěji tvoří podklad pro ostatní příkrasy. Řez mu neškodí, větvičky však nikdy neodřezáváme pouze z jedné strany, aby keř zůstal pěkný. Kromě plně zeleného zimostrázu obecného existují variety s krémově panašovanými lístky, které pěstujeme raději v zastínění, na slunci trpí popáleninami.

Cenově výhodné, mnohostranně využitelné a pro volně žijící živočichy hodnotné skalníky dělíme na opadavé a stálezelené, přičemž je jedno, jaký z nich k aranžování použijeme. Oba typy přinášejí štědrou nadílku stejně trvanlivých plodů.

Nejčastěji mají červenou barvu, která se k vánočním dekoracím báječně hodí. Pozor, při odebírání materiálu skalník neoholíme! Sice znovu obroste, ale pak by nemusel několik let vykvést.

V čase předvánočního očekávání nesmějí přírodou precizně tvarované borové šišky chybět. Hodí se k zavěšení na vánoční stromek, k dekoraci stolu i do mísy mezi ořechy a jablka. Když je nenajdeme na zahradě, přineseme si je z lesa či parku.

Velké piniové nebo obří, klidně i víc jak 30 cm dlouhé šišky borovice Lambertovy (Pinus lambertiana) pořídíme u květináře či v zahradnictví. Důležité je šišky dobře usušit, aby se otevřely a neplesnivěly.

Tomuto druhu se říká cesmínolistá, protože má listy stejně dekorativní jako cesmína. Také jsou tuhé, hladké a lesklé a při okrajích osténkaté. Kvůli jejich výraznému vzhledu je ani nemusíme nijak složitě aranžovat, ve váze okouzlí i samostatná větvička.

Temně zelené, po přejití mrazem často bronzové listy neopadávají a zůstávají dlouho pevné i bez vody. Zajímavě vypadají přestříkané stříbrnou či zlatou barvou ve spreji, která jim dodá sváteční třpyt.

Zdá se, že stará dobrá zlatice nevyjde nikdy z módy. Od léta do podzimu se sice kromě zeleného listoví ničím zvláštním chlubit nemůže, zato jaro si bez záplavy žlutých květů dokáže představit jen málokdo.

Aby bohatě kvetla a byla zdravá, musíme vždy ty nejstarší výhony po odkvětu seříznout k zemi. Pár výhonů však můžeme odstranit až teď a vyrobit z nich třeba vánoční stromečky ve švédském stylu. Staré výhony jsou totiž duté a dají se snadno navléknout na drát.

Tato popínavka je vítána všude tam, kde chceme celoroční zeleň. Na zahradě vydrží celá desetiletí. Svislého podkladu se přidržuje kořínky, v zemi zakořeňuje hlouběji. Hodí se k pokryvu půdy, k ozelenění plotů a zdí nebo nezvykle k vytvoření záhonových bordur.

Starší rostliny v zimě přinášejí plodenství kuliček, která v přírodních dekoracích využijeme stejně dobře jako dlouhé olistěné výhony. Pěkně vykrajované jsou jen listy nekvetoucích výhonů.

Okrasná jabloň na zahradě se nám vyplatí hned z několika důvodů. Na jaře překrásně kvete a poskytuje potravu včelám, v létě dělá zelenou kulisu pestřejším rostlinám a na podzim přináší zlaté listí a spoustu rozkošných jablíček ve žluté, oranžové či červené barvě, která na stromě i v aranžích dlouho vydrží.

Občas se ale může stát, že stejně jako obyčejná jabloň i ta okrasná si občas dopřeje odpočinek a urodí jen málo plodů, nebo dokonce žádné.