Proměna: Velké problémy s malým pozemkem

Vysoké zdi domu a gabionová stěna tady vytvářejí specifické mikroklima v polostínu, kde se nedaří ani trávníku. Ten je zde pouze prozatímně, než majitelé najdou lepší využití pro toto místo. Jenže to je vzhledem k tvaru a podmínkám omezené. Podle architektů bude nejlepší založit tady přechodovou zónu mezi jednotlivými částmi zahrady.

Návrh výsadby Moderní architektura domu přímo vybízí k minimalistickému řešení zahrady. Její základ tvoří nepravidelně položené betonové desky, které narušují lineární charakter stanoviště. Čtvercové nášlapy doplňují kulovitě tvarované zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens) v různých velikostech. Zároveň příjemně kontrastují se vzdušnými okrasnými travami.

Metlici trsnaté (Deschampsia caespitosa) sice vyhovují spíše podmínky na slunci, ale poradí si i s polostínem. Podobně tomu je u lalangu válcovitého (Imperata cylindrica ´Red Baron´) s výrazně červeným zbarvením listů, který se doplňuje s květy okrasných trvalek. V jejich sortimentu najdete druhy kvetoucí v létě, jako je dlužicha krvavá (Heuchera sanguinea ´Coral Forest´) nebo třeba sasanka hupejská (Anemone hupehensis ´Pink Saucer´). Na jaře pak rozkvetou modré květy pupkovce jarního (Omphalodes verna) a četní zástupci jarních cibulovin vysazených do hnízd po deseti kusech. Gabionovou stěnu za několik let pokryjí pnoucí loubince trojlaločné (Parthenocissus tricuspidata), které na podzim barví své listy do karmínových tónů.

Vzhledem ke špatné kvalitě půdy by bylo vhodné ji zcela vyměnit, v místě výsadby rostlin do hloubky asi třiceti centimetrů. Jednodušší variantou je vykopání výsadbových jam, do nichž se nasype kvalitní zemina smíchaná půl na půl s tou původní. Pokud byste použili pouze tu kvalitní, kořeny rostlin by neprorůstaly do okolní půdy. Betonové bloky jsou položené na štěrkové lože. Jako mulčovací materiál byla zvolena kamenná drť světlé barvy, která je stabilní a nepodléhá rychlému rozpadu. Minerální mulč navíc v letním horkém počasí chladí půdní povrch, takže nedochází k rychlému výparu vody.

Zvolené rostliny vyžadují mírně vlhkou půdu, s extrémními suchy si poradí pouze krátkodobě. Jinak jsou na péči nenáročné, a to s výjimkou zimostrázu. Jeho kulovitý tvar bude vyžadovat pravidelnou péči, přibližně dvakrát do roka se bude muset upravit tvarovacím řezem. Na jaře také ocení pomalu rozpustná hnojiva určená pro okrasné dřeviny. Ostatní rostliny jsou na dodatečné hnojení nenáročné. Odumřelé části okrasných trav a trvalek stačí odstranit jen na jaře.

Polostinné stanoviště skvěle vyhovuje některým vřesovištním a kyselomilným rostlinám. Ty ovšem rozhodně nelze vysadit do stávající půdy, která jim nevyhovuje a navíc nemá dobrou kvalitu. Pro každou rostlinu je nutné vytvořit dostatečně velkou výsadbovou jámu, u skupinové výsadby se doporučuje pospojovat je v jeden celek. Pokud vás příliš nezaujala poloformální kombinace kulovitých zimostrázů, okrasných trav a trvalek, můžete vyzkoušet kombinaci hortenzií velkolistých (Hydrangeamacrophylla) a kompaktních pěnišníků (Rhodododendron impeditum).

S podmínkami si také poradí některé druhy kapradin, na jaře místo ovládnou konvalinky vonné (Convallaria majalis) a kokoříky mnohokvěté (Polygonatummultiflorum). Lesní charakter alternativní výsadby vedle moderní architektury perfektně vynikne, rostliny navíc nevyžadují ani pravidelnou péči. Hortenzie na jaře potřebují pouze decentní řez k prvními prorašenému pupenu.

Celoročně pěkně budou vypadat stálezelené druhy kapradin. Vyzkoušejte třeba jelení jazyk (Asplenium scolopendrium), žebrovici různolistou (Blechnum spicant), v teplejších zimách stálezelenou kapraď červenou (Dryopteris erythrosa), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum) nebo třeba kapradinu osténkatou (Polystichum setiferum). Všem uvedeným rostlinám vyhovuje mírně kyselá půda s dostatkem vláhy obohacená listovkou. Pěnišníky vyžadují výsadbu do rašeliny. Ideálním mulčem je jemná kůra, která svým rozkladem přispívá k tvorbě kyselého humusu.

www.floranazahrade.cz