Článek
Barevné olistění je efektní především svými velkými plochami. Tato barevnost je ale časově omezená. Všechno řídí biochemické procesy probíhající v listech v souvislosti se změnou intenzity slunečního záření, teploty a vlhkosti vzduchu.
Dub červený (Quercus rubra) na počátku vybarvování svých květů.foto: Právo/Radoslav Šrot
Jakmile tyto procesy ukončí přeměnu zeleného listového barviva (chlorofylu) na barvy typické pro jednotlivé druhy a kultivary dřevin, vytvoří se mezi listovým řapíkem a místem na větévce, odkud list vyrůstá, slabá korková vrstvička. Ta přeruší přívod vody do listů, které pak postupně opadávají.
Je-li pod stromy zelený trávník, vytváří na něm čerstvě opadlé listí, zvláště žlutě až červeně zbarvené, dekorativní kola. Ta však dlouho nevydrží..
- Žlutě se vybarvují mj. břízy, lípy, javory, habry, ořešáky černé, dřezovce, topoly, vrby, meruňky.
- Červeně až tmavonachově se probarvuje loubinec (přísavník) trojlaločný. Působí dekorativně na zdech domů, zvláště, je-li v sousedství kontrastně působící tmavozelený břečťan. Obě tyto dřeviny se zdí dobře přidržují svými přísavnými destičkami.
- Naproti tomu loubinec (přísavník) pětilistý se hodí spíše k popnutí různých zahradních konstrukcí (např. pergol), k nimž ovšem musíme mladé výhony přivazovat, jinak by na nich špatně držely.
- Červenými listy vynikne popínavá japonská réva Coignetové.
Do větší zahrady můžeme vysadit i větší stromy, do menší zahrady spíše nižší dřeviny keřovitého vzrůstu nebo stromy sice vyšší, ale s úzkou, malou kulatou nebo převislou korunou, aby nezabraly mnoho místa. Důležité je vybrat pro tyto dřeviny vhodné stanoviště, např. před pozadím tvořeným tmavými jehličnany nebo stálezelenými listnáči.
