Článek
Ve stejnojmenném rodě modřenců (Muscari) existuje přibližně čtyřicet druhů, ale z dostupného sortimentu je jich na výběr pro nás jen okolo pěti plus několik zajímavých kultivarů.
Kouzlo detailu
Hroznovitá květenství modřenců vyrůstají na vrcholu neolistěných stonků, zpravidla vysokých jen 15 až 25 cm. Výrazný vzhled květenství oceníme už z dálky. Některé odrůdy, např. Muscari armeniacum Blue Spike, zdobí dokonce plné květy. Mnoho modřenců rovněž příjemně voní. Dobře se hodí k řezu, ve váze vydrží svěží až deset dní.
Modré ostrůvky se krásně vyjímají mezi barevnými skalničkami.
Barevná škála nejen v modré
Modrou barvu modřenců způsobuje pigment delphinidin a na květech je v neředěné podobě modř velmi vzácná. Porcelánově modré hrozny prozrazují nejpěstovanější modřenec arménský (Muscari armeniacum).
Z něj vzešla drobná odrůda Valerie Finnis v bledém pastelovém odstínu. Dvěma modrými tóny se pyšní modřenec širokolistý (Muscari latifolium) a modřenec hroznatý (M. neglectum), jehož spodní polovina květenství přechází téměř do černé.
Méně známý Muscari pallens zaujme kontrastem mezi bílými květy a vínově tónovanými stonky.
Barevnou paletu rozšiřují bělokvěté variety, jako jsou Muscari botryoides Album a Muscari pallens s kontrastními kaštanově hnědými stonky nebo kultivar Pink Sunrise, do kterého se vloudil odstín cukrové vaty. Je tu ještě jedna specialitka – Muscari macrocarpum Golden Fragrance – s intenzivní vůní a žlutými trubičkovitými kvítky.
Temperamentní džentlmen
Mnohé druhy se snadno rozmnožují semeny a dceřinými cibulkami i bez našeho přičinění. Květinové ostrůvky a koberce skvěle uplatníme na záhonech, také v trávníku, ve štěrku, před keři a v místech chráněných větvemi opadavých stromů. Mimořádně vitální je modřenec arménský. Naopak jen pomalým tempem se rozšiřují modřenec širokolistý a sterilní kultivary Blue Spike a Fantasy Creation.
Dlouhověký a nenáročný
Modřence vynikají věrností. Když je jednou vysadíme, zůstanou nám, podobně jako sněženky, na celý život. Každý rok spolehlivě vyraší a téměř za nulovou péči se nám odvděčí mořem květů. To je dobrá zpráva pro nezkušené pěstitele i lenochy.
Co potřebují? Běžnou zahradní zeminu, která si udrží dostatečnou vlhkost, ale neshromažďuje přebytečnou vodu. Prosperují v polostínu, celodenní sluníčko tolerují.
Nevšední Muscari macrocarpum Golden Fragrance svítí jako jarní sluníčko a šíří kolem sebe příjemnou vůni.
Cibulky sázíme v září 8 až 10 cm hluboko a asi 10 cm od sebe. Modřence nehnojíme, aby netvořily příliš mnoho listů na úkor květů. Pokud se trsy přehustí a poleví v kvetení, vytáhneme je začátkem léta ze země, opatrně rozdělíme a znovu vysadíme. Jinak necháme tyto zcela mrazuvzdorné cibuloviny nerušeně rozrůstat.
Jestliže potřebujeme modřence zkrotit, odstraníme uvadlé květní stonky dřív, než stačí vysemenit. Semínka totiž vzejdou, i když zůstanou ležet na povrchu půdy.
Klid po odkvětu
V létě cibulky odpočívají. Probouzejí se ale rychle, aby ještě na podzim stačily vyrašit zelené listy připomínající svěže zelenou trávu. Mráz jim neublíží. Výjimkou je modřenec širokolistý, z jehož cibulek vyrůstá jediný široký list až někdy v březnu.
Aby cibule měly dostatek síly vytvořit postranní cibulky, listy modřenců nikdy neodstraňujeme, dokud úplně nezežloutnou a nezvadnou! V červnu, až uschnou, je jemně vyškubneme.
Kombinace, které nezklamou
Modřence vytvářejí půvabné orámování záhonů, cestiček či domovních zdí. Na břehu jezírka nebo u potůčku zapůsobí vedle bledulí letních, narcisů a pomněnek.
Když lahvičky s modřencovými květy zavěsíme na větev stromu, vznikne neokoukaná jarní ozdoba.
Na skalce si hrají do noty s drobnými botanickými tulipány, kosatečky a tařičkami. Bez modřenců by nebyla kompletní ani lesní zahrádka s prvosenkami, sasankami, plicníky a zářivě žlutými listy pšeníčka rozkladitého.
Rostliny prospívají i v květináči s violkami a časnými zvonky. Modřence přirozeně rozkvétají v dubnu, ale díky rychlení si je můžeme užít už od února a doma je zkombinovat s rychlenými hyacinty a krokusy.
