Kvetoucí pokojové rostliny s nádechem exotiky, které pohladí na duši

Určitou nevýhodou je, že kvetení netrvá dlouho a často jim musíme trochu pomoci, aby ke kvetení došlo. U krátkodenních rostlin (např. kalanchoí a vánočních hvězd) je to silné zkrácení dne.

Jsou to snad nejatraktivnější rostliny, které si v domácnosti můžeme představit. Kdysi byly pěstitelsky i komerčně zcela nedostupné. Dnes pestrobarevné kultivary nabízejí snad všechny obchody s květinami. Současné kultivary již lze doma pěstovat, jejich požadavky však nejsou u všech rodů stejné.

Nejsnadněji pěstované jsou falenopsisy, kterým vyhovuje celoročně pokojová teplota a snesou při troše dobré vůle i suchý bytový vzduch. Za rosení jsou vděčné. Je třeba respektovat používání lehkého speciálního substrátu a vyvarovat se přímého slunce.

Některé rostliny potřebují v zimě větší či menší pokles teploty a omezení zálivky. Jde o rody Cymbidium, Dendrobium, Odontoglossum nebo Miltonia.

Mučenky (Passiflora) patří k oblíbeným pokojovkám, které mají velmi atraktivní květy. Nejběžnější Passiflora coerulea snáší celoročně pokojovou teplotu.

Pěstujeme ji pokud možno přímo na okně. Pravidelně zaléváme a přihnojujeme. Na jaře výhony zakrátíme, protože rostlina kvete pouze na nových větvích.

Gloriosa rothschildiana je další pokojovou liánou s nádhernými exotickými květy. Pěstujeme ji z doutníkovité hlízy, kterou na jaře vysadíme. Listy jsou zakončeny úponkou, pro kterou musíme připravit oporu. Květy mají nazpět obrácené okvětní lístky. Jsou výrazně červené, u báze žluté. Glorióza roste poměrně rychle. Za sezonu to bývá několik metrů. Potřebuje slunné okno, pravidelnou zálivku a živnou půdu.

Ibišky jsou stálicemi mezi pokojovkami. Říká se o nich, že potřebují mít nohy ve vodě a hlavu v ohni – tedy potřebují slunnou polohu a dostatečnou závlahu. Rostliny zakoupené v květinářství jsou zpravidla řízky (v květináči vždy dva až tři) s několika květy a spoustou poupat. Kompaktní rostlina vypadá moc pěkně, ale tento stav netrvá dlouho. Jakmile odezní účinek růstových retardantů, začne rostlina růst. Na plném slunci bohatě kvete, ale vytváří dlouhé výhony. Ty musíme začátkem zimy nebo v předjaří seříznout, abychom udrželi kompaktní vzhled rostliny. Ibišek bude vděčný i za letnění.

Oleandry patří u nás k velmi oblíbeným. Většinou je obdivujeme na dovolených ve Středomoří. Jestliže si z dovolené přivezeme několik dřevitých řízků, můžeme si vypěstovat rostliny v mnoha barvách. Od jara do podzimu jim nejlépe svědčí pobyt venku na slunném místě. Zimovat bychom je měli při výrazně omezené zálivce na světlé chodbě při teplotě mezi 5–15 °C. Krátkodobě snesou i pokles k nule.

Výraznou květinou, kterou vídáme v květinářstvích, je Medinilla magnifica, pocházející z tropických filipínských lesů. Celoročně jí vyhovuje pokojová teplota, během zimy ji lze trochu snížit, ne ale pod 15 °C. Úskalím při jejím pěstování je požadavek na vyšší vzdušnou vlhkost. Stonky jsou převislé, listy velké, lesklé, výrazná jsou květenství drobných růžových kvítků s listeny.

Stále častěji se objevují v obchodech a na výstavách popínavé keříky rostliny Mandevilla s výraznými červenými či bílými, nálevkovitými květy. Bývají označovány jako Dipladenia nebo Sundavilla apod.

Rostlina pochází z Latinské Ameriky a kvete od června do srpna. Během vegetace může být venku. Ozdobí treláže, ale můžeme ji vysadit i do volné půdy. Na podzim po opadu listů ji seřízneme a zimujeme v chladné, ale bezmrazé místnosti. Na jaře začneme vydatně zalévat a přihnojovat. Květy se objeví na jednoletých výhonech.