Hlavní obsah

Exotická juka vyniká i na českých zahradách

Právo, Adéla Taitlová

Možná se tváří jako pouštní rostlina, ale na české zahrádce se jí daří tak dobře, jako by byla domácí. Juka vláknitá (Yucca filamentosa) připomíná svým tvarem sadu mečů. Působí vyzývavě a na každého udělá dojem silným architektonickým účinkem, a to i v době, kdy zrovna nekvete. Poradíme vám, co o ní potřebujete vědět, aby vás nezklamala.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Žlutě září zeleně lemované listy odrůdy Golden Sword.

Článek

Mnozí juku považují za trvalku, jde však o malý trsnatý keř pocházející z teplejších oblastí USA a Mexika s tuhými listy složenými v husté přízemní růžici, který v dospělosti dosahuje výšky asi 75 cm a šířky i více jak jeden metr.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Juka je vskutku úchvatná rostlina, která v zahradě vytváří pohledový akcent.

Kdy je juka nejkrásnější

Juka zkrášluje své okolí celoročně, jelikož si zelenou barvu udržuje ve všech ročních obdobích. Pěkný obrázek poskytuje v zimě, kdy se zkadeřená vlákna vyčnívající podél listových okrajů lesknou pod vrstvou jinovatky.

Mimořádně působivá je v době květu – to se nad každou růžicí objeví silné vzpřímené, až 2 m vysoké květní stonky s mohutnými latami převislých, asi 5 cm velkých krémových květů ve tvaru zvonku.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Bílé až krémové zvonkovité květy se otevírají v červnu a v červenci ve výšce až 2 m.

Juka rozkvétá od druhé poloviny června a kvete do konce července, ale až když dostatečně dospěje a zesílí, což může trvat několik let.

Kde nejlépe vynikne

Juky se pro svůj strukturálně výrazný vzhled často pěstují jako solitéry nebo ve skupině po dvou, po třech. Ostré, strohé linie listů ještě více umocní podestýlka z kamenné drti, oblázků či keramzitu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Odrůdu Bright Edge zdobí krémově žluté okraje.

Na křižovatce cestiček, ve vysoké nádobě na terase, ve svahu mezi kameny nebo okolo fontány může s přehledem suplovat zahradní skulpturu. Juka se však dobře včlení i do záhonu, kde ráda poroste v přední linii.

Zajímavé odrůdy

Vedle základního druhu s tmavě zelenými listy s namodralým nádechem existuje několik přitažlivých pestrolistých kultivarů. K nejoblíbenějším a spolehlivým patří Bright Edge se žlutě lemovanými listy nebo Golden Sword (v překladu zlatý meč), jehož listy jsou téměř celé žluté a zdobí je zelené okraje.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stvoly po odkvětu odstraňujeme.

Které rostliny se k juce hodí

Skvělým doplňkem jsou nízké, křehce působící letničky, např. sluncovka (Eschscholzia californica) nebo tařicovka (Lobularia maritima) a jemně strukturované trávy, např. kavyl nejtenčí (Stipa tenuissima), které s tuhými bodci poutavě kontrastují.

Velký úspěch sklízí po boku tužkovitých jalovců (Juniperus) a javoru dlanitolistého (Acer palmatum) Atropurpureum s hluboce stříhanými listy v barvě červené řepy.

Optimální stanoviště

Ze všeho nejdůležitější je pro juku výborně drenážovaná půda. Tam, kde voda odtéká jen pomalu, rostlina v důsledku hnití kořenů zahyne.

Těžkou jílovitou půdu proto odlehčíme dávkou kompostové zeminy a štěrku. Juka miluje plné slunce! V zastínění poroste, ale těžko pokvete.

Potřebuje zimní ochranu

Juka je plně mrazuvzdorná, obejde se bez nastýlky i bez pokrývky. To, že v zimě stočí své listy do ruličky, není problém, zmenšením listové plochy se chrání proti ztrátě vody. Pokud zimu nepřežije, není to vina nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pro snazší manipulaci listy při výsadbě svážeme. Dbáme na důkladné přišlápnutí, aby se rostlina nevyvrátila.

Další péče je minimální

Hnojivo juka nepotřebuje. S dlouhým obdobím sucha se vyrovnává výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené rostliny však do ujmutí zaléváme.

Aby juka stále dobře vypadala, odtrháváme staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžeme i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě převisají. Po odkvětu odstraňujeme celé stvoly.

Jak a kdy se juky množí

Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože používáme k množení. Celou rostlinu opatrně na jaře vyzvedneme a rýčem rozdělíme. Odnož by měla mít dostatek vlastních kořenů.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nejsnáze se juka množí vegetativně oddělením odnoží.

Pro lepší manipulaci při sázení svážeme dlouhé listy, klidně i listem z juky, který obsahuje jedny z nejpevnějších rostlinných vláken.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Zálivku vyžadují pouze nově vysazené rostliny. Po uchycení si vystačí s vodou ze srážek.

Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačíme, abychom odstranili vzduchové kapsy a zabránili jejímu vyvrácení. Juky zakoupené v květináči lze vysazovat během celé vegetační sezóny.

Trpí nějakými chorobami?

Především ve vlhkém prostředí a počasí se může objevit listová skvrnitost, kterou způsobují houbové patogeny. Při prvních příznacích napadení listy odstraníme, nekompostujeme je! Zanedbání vede k zubožení rostliny a šíření choroby po okolí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ve vlhku hrozí napadení listovou skvrnitostí. Poškozené listy ihned odstraníme, silně napadenou rostlinu raději zlikvidujeme.

Reklama

Výběr článků

Načítám