Kopřiva dvoudomá (Urtica diodica) je odedávna hojně využívaná a všeobecně dostupná bylina. Jí se čerstvá, a to téměř výhradně na jaře. Mladé výhonky se stávají součástí pokrmů, jako je třeba velikonoční nádivka, dá se z nich ale připravit i variace špenátu, přidávají se také do různých rizot a obilných směsí. Naši předkové ji vnímali jako posilující bylinu, která čistí krev a přispívá k jarní detoxikaci organismu.

Kopřiva je statná a všeobecně známá rostlina se silnými, výrazně žlutými svazčitými kořeny. Najdete ji na úrodných a na dusík bohatých místech. Právě kopřiva je známý ukazatel vysokého obsahu tohoto prvku v půdě. Dříve rostla kolem hnojišť, chlévů či vlhkých krajů pastvin, dnes ji najdete nejčastěji u kompostu. Pokud se budete chránit proti jejímu žahání, není problém ji ze zahrady odstranit, protože koření těsně pod povrchem. Ovšem je lepší využít léčivé schopnosti této rostliny než se jí zbavovat.

Květy hluchavky bílé jsou součástí bylinných směsí proti kašli.

FOTO: Shutterstock

Jako léčivka

Prvky obsažené v kopřivě urychlují látkovou výměnu, odvod kyseliny močové z těla a působí i silně močopudně. Listy vynikají vysokým obsahem různých minerálních solí a vitamínů, především A, řady B, C a K. Opravdu pozitivně ovlivňuje i krvetvorbu, jak už vypozorovali lidoví léčitelé. Obsahuje totiž železo ve snadno přístupné formě pro lidské tělo. Kladný účinek mají i semena díky vysokému obsahu vitamínu E – fytohormonům. Užívala se proto v šestinedělí, při klimakterických potížích a při celkovém vyčerpání organismu. Kvetoucí nať se používá při revmatických potížích.

Využití této rostliny je ale mnohem širší. Pokrájené mladé listy kopřiv se tradičně na venkově používají jako krmivo pro housata a kachňata, sušené se přidávají do zimních směsí třeba pro slepice, aby drůbež měla vitamíny a minerály i v době, kdy není čerstvá pastva. Ještě v dobách první světové války se kopřiva hojně využívala také jako přadná rostlina; její pěstování bylo dokonce finančně podporováno prémiemi, aby bylo dost suroviny pro výrobu vojenského prádla. Její pevná a odolná vlákna se používala i pro výrobu lan.

Africká kopřiva se často pěstuje i jako doplňková balkónová rostlina.

FOTO: Shutterstock

Pěstovat ji není třeba

Kopřivy na zahradě záměrně nikdo nepěstuje. Pokud tam ale někde v koutě přirozeně roste, je škoda se jí zbavovat. Jinak se sbírá volně v přírodě, vhodná doba je od března do června, potom jsou listy už tuhé a obsah účinných látek se snižuje. Kopřiva se suší ve stínu v tenké vrstvě. Vždy ji ale trhejte mimo okolí cest a silnic. Nať se sklízí v červnu, semena dozrávají na přelomu září a října. A kořeny, léčící prostatické problémy a močový měchýř, mají nejvyšší podíl vhodných látek v říjnu.

www.floranazahrade.cz