Článek
Stavba vznikla v roce 1939 a má dvě části - severní je umístěna v přízemí, v patře je hmota stavby jakoby předsunutá. Pravidelný obdélný půdorys je rozšířen do dvora o vysunutý přístřešek hlavního vchodu.
Strana vily, která je obrácena do ulice, je celkem složitě členěna. Přízemí vystupuje před linii suterénu, první a druhé patro naopak ustupuje.
Interiéru dodal na eleganci vestavěný nábytek na míru.
Stavbu zdobí dva vysunuté balkóny a terasa v celé šíři druhého patra. Boční strana vily je osazena dvoudílnými okny, nechybí pás skleněných tvárnic osvětlujících schodiště, který prochází do výšky prvního patra.
Fasáda stavby je hladká, jen v suterénu je obložena keramickými dlaždicemi. Plochá, mírně sešikmená střecha, pod kterou je umístěn půdní prostor s dřevěným stropem, se svažuje ke straně vily mířící do dvora.
Interiér schodiště působí čistě a elegantně.
Projekt vily vytvořil v roce 1939 brněnský architekt Ladislav Novák. Část navržených půdních prostor byla zrušena, vila díky tomu získala ještě stupňovitější charakter.
Projekt se složitě stupňovaným průčelím odpovídá jak čisté puristické estetice světelných kontrastů, tak zásadám funkcionalismu. Přesné vymezení těchto stylů je ale v tomto případě obtížné.
Nákres dokládá zamýšlenou podobu stavby.
Původní stav objektu je zachován jak v exteriéru, tak v převážné části interiéru.
Zvýšený suterén obsahoval technické a hospodářské zázemí. V prvním patře se odehrával společenský život rodiny. Byl v něm pokoj dětí, obývací pokoj, jídelna a přípravna, kuchyň, spíž a WC, nechyběla ani odpočinková terasa, na straně uliční přístupná z dětského pokoje.
Soukromá část domu, umístěná ve druhém patře, byla racionálně využita. Byla v ní ložnice dětí, rodičů, koupelna a balkón. Součástí tohoto patra byla i část provozní a pracovní, která byla využívána majitelem domu.
