Hlavní obsah

Tradiční nomádskou jurtu lze sehnat i u nás, postavit ji je však umění

Novinky, Kristýna Křížová

V rámci lidových slavností v oblasti Kumul bylo k vidění i stavění tradiční nomádské jurty klasickou metodou děděnou po generace. Jurtu si můžete pořídit i v Česku, velké oblibě se ale zatím netěší. Možná si ale své příznivce získá časem. Prohlédněte si, jak tato působivá tradiční stavba vzniká.

Foto: Profimedia.cz

Plsť se na konstrukci umísťuje za pomocí dlouhých tyčí.

Článek

Jurta, tradiční kruhové či oválné obydlí kočovných kmenů z Asie a Středního východu, je lehkou chýší s dřevěnou konstrukcí. Základem pro její stavbu je plsťová rohož z ovčí vlny a jiné srsti domácí zvířeny. Několik vrstev rohože stavbu dobře izoluje, v zimě je ale třeba jurtu vybavit více vrstvami plstě a na podlahu položit i vrstvu sena pokrytou filcem.

Výroba filcu (plstě) je starobylé asijské řemeslo a je základním materiálem pro výrobu chýší, ale i koberců do nich.

Jurty bývají dekorovány podle místních tradic

Řada tradičních modelů jurt má velmi působivé dekorace. Některé jurty mají kónickou střechu, jiné kupulovitou a jsou dekorovány podle místních tradic. Jurty se střechou ve tvaru kužele se staví s pomocí rovných střešních tyčí. Tyče prohnuté pak dávají střeše tvar kopule.

Foto: Profimedia.cz

Spojování dřevěných prutů záleží na tradici, někde používají kůži, jinde provázky.

Jurta se dnes stále ještě používá a řada modelů je sériové výroby. Jurty najdeme většinou na předměstích, někdy slouží i jako letní příbytek pro horké večery.

Stavba jurty není úplně jednoduchou záležitostí a vyžaduje um i zkušenosti, které se dědí z generace na generaci. Základem je, aby rám dobře držel plsť. Průměr jurty se pohybuje okolo šesti metrů, můžeme se ale setkat i se slavnostními stavbami, které pojmou desítky lidí. Velikost jurty často ukazuje na movitost jejích obyvatel.

Foto: Profimedia.cz

Nejtěžší je stavba kupule s pomocí ohýbaných prutů.

Na dřevěný materiál nejsou velké nároky, ale prim hraje ohebnost. Proto se jurty stavějí hlavně z vrbových prutů silných okolo 3 cm. Využívá se ale i bezové a jiné dřevo. Tyče se často namáčejí a ohýbají. Ke spojování prutů se klasicky používají proužky pevné kůže.

Jurtu o průměru 5 metrů z modřínového dřeva bez suků se stěnovými díly jurty ohýbanými v páře seženete i u nás. Slouží většinou jako altán a v porovnání s asijskými poměry (kde má jurta cenu zhruba dvou měsíčních platů) vás vyjde draho - okolo sta tisíc. V moderně provedené jurtě se uvnitř chodí po kvalitní zateplené dřevěné podlaze a k dispozici je voda i elektřina.

Foto: Profimedia.cz

Hotovou jurtu zdobí dekorovaný plášť a stuhy.

Řada typů jurt je dnes již zapomenuta, aby se tak nestalo u těch nejdůležitějších, o to se stará architekt Dr. Peter Alford Andrews, který stavbu jurt studuje už od roku 1966.

"Začal jsem jako architekt, s jednoduchým, ale ambiciózním cílem učinit průzkum nomádských stanů po celém muslimském světě," tvrdí Alford a průzkum se mu zatím daří. Vyzpovídal už desítky starých lidí, kteří mu svěřili své zkušenosti se stavbou těchto obydlí.

O působivých stavbách také pojednává publikace Zelte die Architektur der Nomaden (Architektura kočovnických stanů) od Torvalda Faegreho vydaná nakladatelstvím Papyrus Verlag v Hamburku v roce 1980.

Anketa

Líbí se vám jurta?
Ano, dovedu si představit v ní pobývat.
30 %
Ano, ale delší dobu bych v ní žít nechtěl/a.
52,3 %
Ne, ale kdybych ji dostal/a tak bych v ní klidně v létě nějaký čas trávil/a.
9,5 %
Ne, vůbec se mi nelíbí.
8,2 %
Celkem hlasovalo 860 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám