Hlavní obsah

Malá zahrada poskytuje velké soukromí

Právo, Gisela Růžičková

Příběh malé městské zahrady začal před patnácti lety. Tehdy si naši hostitelé koupili na okraji Prahy rozestavěný třípodlažní dům. Šlo o řadovou zástavbu do písmene U se zadním vstupem na pozemek. Původní majitelé měli velký plán - zastřešený bazén a na střeše zahradu na úrovni obýváku. Nápad to byl dobrý, ale stavbu finančně podhodnotili, a dostali se do úzkých.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Cestu od domu k pergole lemuje směs vzrostlých jehličnanů a opadavých popínavek.

Článek

„My jsme bazén nechtěli, tenkrát nebyla ani tak horká léta. Původní návrh jsme proto rovnou zavrhli, ovšem nastal problém, jak zavézt tři metry hlubokou díru připravenou pro bazén. To se nakonec podařilo, ale začali jsme přemýšlet o úpravě zahrady. Báli jsme se, že už se na ni po dostavbě domu nedostaneme. Pozemek kolem zahrady patřil totiž několika majitelům,“ vysvětluje paní domu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vstup do domu ze zahrady.

Neměli takové znalosti ani zkušenosti, aby se sami takového úkolu zhostili. Zahrada je navíc ve tvaru nudle a ještě ke všemu ve stínu. Oslovili proto zahradní architektku Ing. arch. Barboru Trojanovou z Ateliéru Trojani, která si se zadáním skvěle poradila.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Při vstupu do zahrady se otvírá nádherný pohled do zeleně.

Jeden obraz za druhým

Přáním hostitelů bylo zajistit soukromí ze strany sousedních pozemků a pohodlný přechod z domu do zahrady. Nikoli přímý výstup z domu na terasu s posezením, která by fungovala jako další místnost. Nechtěli ztratit pohled do zahrady.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Sousední pozemek odděluje vysoká zeď porostlá stínomilnými rostlinami.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Dnes, když už je zahrada vzrostlá, vypadá, jako kdybychom se dívali na krásný přírodní obraz. A při procházce zahradou se odkrývá z každého místa jiný pohled a mění se podle toho, kde zrovna stojíte. Vzácně jsme se s architektkou shodli, že nemusíme vidět z přízemí celou zahradu, ale chceme postupně odkrývat jednotlivá zákoutí. K naší spokojenosti nám vyřešila hodně věcí,“ říká hostitelka.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Průchod loubím ze dřeva v zadní části zahrady.

Zapuštěná pergola

Poprvé architektka majitele překvapila, když do takto utopené zahrádky ještě více zapustila posezení.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Tenkrát jsem o tom trochu pochybovala, jenže dnes vidím, že to byl geniální nápad z několika důvodů. Je fakt, že na zahrádce je stín a tím, jak sezení zapustila, vyřešila absolutní pocit soukromí. Další místa k sezení vznikla tak, že využila pergolu, jejíž kraje jsou pod úrovní trávníku akorát na výšku sedu. A když se sejde celá naše rodina, všichni si mají kam sednout. Díky pergole a rostlinám se architektce podařilo zakrýt i boudičky na sousedních zahradách. Pohled na ně působil dřív dost nesourodě a nyní je vše schované.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Pohled na pergolu ze střední části zahrady.

Paní domu má vztah k Itálii, proto si přála vysadit k pergole vistárii. Ta se dnes rozrůstá do všech stran a nádherně kvete. Příjemné osvětlení pergoly poskytují světla nasměrovaná na strop, která nikoho v okolí neruší.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Palisádové okraje do terénu zapuštěné pergoly se využívají jako další posezení.

Přírodní vzhled

Samozřejmě že chtěli bezúdržbovou zahradu, ale brzy pochopili, že tak zahrady nefungují. Zatím údržbu zvládají sami.

„V minulosti jsem se sice pokoušela o odbornou péči zahradních firem, ale zahradníci pomalu měnili koncept zahrady, rostliny vystříhávali a izolovali. Mně je bližší kompaktnost a přírodní vzhled zahrady tak, jak ji navrhla architektka a založila zahradnická firma Simbel, s níž dodnes spolupracujeme a jsme s ní stále spokojeni,“ vzpomíná paní domu a dodává: „Na začátku jsem bojovala třeba proti podražci, ale dnes jí musím dát za pravdu, že mezi ostatními popínavkami na vysoké zdi vyniknou právě jeho velké listy.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Podražec velkolistý vynikne nejen mezi popínavkami, ale i v podsadbě z azalek.

Částečně užitková

Zahrada se koncipovala jako okrasná. Základní, tedy kosterní rostliny se sázely už trochu vzrostlejší. Naproti pergole u vysoké zdi je blok stínomilných rostlin, sasanky, udatna, modřín, kapradí a další.

Ve druhé části dominuje javor a trsovitý bambus, který se hodně rozrůstá. Za patnáct let nemuseli téměř nic měnit.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Fialový plamének v kontrastu k zeleni dorůstá do výšky mnoha metrů.

Nyní majitelé trochu pozměnili názor na funkci zahrady. O trochu víc už jí rozumějí, takže jsou ve fázi malých změn. Chtějí zasadit pár angreštů, rybízů, jahod a rajčat, aby tu byl i kousek jedlé zahrady.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Nově vysazená ananasová meruňka (vpravo) na konci zahrady.

Vzadu vysadili ananasovou meruňku, kterou si přivezli z Rakouska a které se v minulosti údajně na našem území výborně dařilo. Stejně tak se budou měnit růže u domu. Majitelka je má moc ráda i ve váze.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

„Od té doby, co jsme udělali zahradu, pod pergolou nejen trávíme volný čas, ale často tu i pracujeme,“ přiznává hostitelka na závěr.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám