Článek
Měli majitelé možnost ovlivnit podobu bytu ještě před dokončením developerského projektu, respektive v jaké fázi jste do bytu vstoupili vy, designéři?
Když jsme byt poprvé navštívili, byl ve stavu těsně před dokončením stavebních prací. To je samozřejmě pro řešení interiéru hodně pozdě, protože vše už je v té době připraveno v „nějakém“ provedení…
Z jedné strany šatní tyč na ramínka, z druhé skříň na boty, obojí ukryté za velkým zrcadlem podle návrhu Jana Vacka a Martina Šmída.
Byly tam „nějaké“ rozvody elektroinstalací, „nějaké“ povrchy podlah, prostě vše univerzální a ve standardu prací developera. Ty standardy nemusí být vždy špatné, ale logicky neřeší individuální požadavky a potřeby konkrétního uživatele.
Naštěstí zde zůstaly zachovány při stavební rekonstrukci původní prvky jako okna, dveře a parketové podlahy, vše z 20. let minulého století.
Ponechali vám majitelé při realizaci interiéru volnou ruku, nebo už měli své představy, které by bez vás ale nedokázali zrealizovat? Vyžadoval byt nějaké stavební úpravy, například změnu dispozice bytu?
Dispozice bytu ve smyslu situování jednotlivých místností byla definovaná od začátku jak bytem samotným (velikosti a orientace místností), tak již dokončenými stavebními úpravami.
Bylo jasné, že největší místnost směrem do ulice bude sloužit jako obývací pokoj a menší místnost orientovaná do vnitrobloku jako ložnice. Z centrálního prostoru bytu jsou vstupy do obývacího pokoje, ložnice i koupelny, ten prostor je něco mezi velkou předsíní a malou halou.
K hravé kuchyňské sestavě designéři zvolili laminátovou podlahu v dekoru secesní dlažby.
Pro námi navrhovaný interiér jsme museli upravovat elektroinstalace a mimo obývací pokoj, kde byly ponechány původní dubové parkety, jsme také řešili nové podlahové krytiny v ložnici a centrálním prostoru.
Na začátku spolupráce jsme s klientem prodiskutovali jeho představy a základní požadavky týkající se interiéru a barevného řešení, dále už jsme měli volné ruce – během práce jsme samozřejmě vše konzultovali a diskutovali, ale po celou dobu jsme měli klientovu podporu a důvěru, jediné omezení bylo v rozpočtu realizace.
Po zhlédnutí bytu se nabízí otázka, jak se vám podařilo tak skvěle zkombinovat původní prvky s odvážným barevným řešením. Mám na mysli především kuchyňskou sestavu a nástěnný panel s policemi, který tvoří dominantu obývací místnosti.
Rádi kombinujeme staré s novým – původní prvky jsou součástí genia loci daného prostoru, dodávají mu duši a atmosféru. To nové zase přináší osvěžení, vzájemná kombinace obou pak možnost sledovat a vnímat kontrasty, vazby nebo souvislosti a v neposlední řadě také určitou nadsázku.
Stěnu zdobí tapeta s impresionistickým motivem od Elitis, závěsné svítidlo je z dílny značky Normann Copenhagen, stolek se svíticí podnoží od Infinity.
Podlaha v centrálním prostoru bytu je laminátová – zvolený dekor ale navozuje dojem probarvované betonové dlažby, jako by se jednalo také o původní prvek. Ve stejné barevné škále (modré-tyrkysové) jsou také horní skříňky kuchyňské linky, vysoce kontrastní je naopak tvarosloví rostlinného dekoru a nepravidelných kvádrových bloků, vytvářejících dojem abstraktní malířské kompozice.
Centrální prostor, ve kterém je situovaná kuchyňská linka, jsme chtěli udělat nějakým způsobem zajímavý, a tak jsme horní část kuchyňské sestavy pojali jako moderní obraz. Jednotlivé horní skříňky jsou různě hluboké podle účelu využití – vestavná digestoř, nápojové sklo, spížová skříňka. V obývacím pokoji klient požadoval malé úložné prostory – nástěnné police pro drobné dekorační předměty.
Museli jste se nějakých původních nápadů vzdát, nebo naopak v průběhu rekonstrukce přistoupit na nové?
Z finančních důvodů se nepodařilo realizovat navrhované stropní osvětlení v centrálním prostoru – chtěli jsme udělat nad kuchyní prosklený světelný podhled, osazený do sádrokartonu, který by navozoval dojem střešního okna propouštějícího denní světlo.
Jak jste vyřešili úložné prostory v bytě? Říkali jste, že majitelé si přáli dostatek úložných prostorů zejména v ložnici.
Přáním klienta byla šatna – museli jsme ji vytvořit jako součást ložnice. Šatna je zde vlastně samostatný průchozí prostor, z kterého se dále vstupuje do intimní části ložnice, kde je dvoulůžko a toaletní stolek.
Další úložné prostory jsou v chodbě – botník a věšák jsme ukryli za velké zrcadlo, čímž vznikl jeden kompaktní prvek.
Atypický toaletní stolek s úložným prostorem je zhotoven z lamina v kombinaci bílá/borovice.
Interiér je přehlídkou zajímavých nápadů. Na který jste nejvíc pyšní?
Jsme spokojení právě s řešením ložnice. Ačkoliv se to na začátku zdálo jako nesplnitelný úkol, podařilo se nám do ní umístit všechno, co majitelé žádali, tedy šatnu, knihovnu, odkládací plochu vedle postele, místo pro lůžkoviny i toaletní stolek…
Co byste poradili čtenářům, kteří se právě zařizují nebo zvažují rekonstrukci?
Aby začali od návrhu interiéru a až poté stavěli.