Článek
Na architekturu vytvářenou z přepravních kontejnerů, tzv. cargotecture (složenina z anglických slov cargo - náklad a architecture - architektura), narazil designér Karim Rafla během svých studií v Londýně a velice ho nadchla. Po návratu do vlasti začal důkladně zjišťovat, proč něco takového není už dávno také u nich doma, zejména v Káhiře.
„Snažil jsem se především zjistit, jaké nevýhody mohou mít stavby z kontejnerů, když u nás žádné nejsou. Protože nějaké musí mít, jinak bychom je u nás už měli. S Youssefem jsme tedy založili naši společnost Qubix a prvního půl roku strávili studiem, jak kontejnery zpracovávat, jak je řezat, jak je zaizolovat, a všeho ostatního, co potřebujeme znát,” řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters Karim Rafla.
Inspirací pro egyptské designéry bylo KOntejnerové městečko (Container City) poblíž Londýna.
Stavby z kontejnerů chce dvojice nabídnout především jako řešení bytové krize, která v zemi panuje. Kontejnery totiž nabízejí levný, ale přitom velice spolehlivý a stabilní stavebnicový systém.
Zároveň, jak se přesvědčil Rafla v Kontejnerovém městečku nedaleko Londýna (Container City), v takto vytvořených stavbách lze žít velice pohodlně, v příjemných podmínkách, které nijak nepřipomínají původní účel kontejnerů.
„Kontejnery bychom mohli využít jako velice úspěšné, efektivní, a navíc i úsporné řešení především ve slumech. V současnosti v nich žijí přes dva milióny Egypťanů, a to v domech, které neustále hrozí okamžitým kolapsem. Tyto domy bychom mohli přes noc strhnout, jejich obyvatele dočasně přemístit. Vrátili by se v momentě, kdy by na místě původních domů stály kontejnerové stavby,” navrhuje Farag s připomínkou, že by samozřejmě byly stejně jako ty, co poznal v Británii. Moderně a pohodlně zařízené, byly by v nich kuchyně, obývací pokoje, koupelny, světla a zaizolované vnější stěny, aby se interiér příliš nepřehříval, v noci naopak příliš neprochladl.