Majitel proměnil panelákový byt v atraktivní domov, dominantou se stal beton

S jasnou vizí koupil byt 3+1 s lodžií v revitalizovaném desetipodlažním panelovém domě, který zásluhou architektů Davida Neuhäusla a Matěje Hunala proměnil spolu se svojí partnerkou Nicolou v atraktivní bydlení.

„Přál jsem si jednoduchý a účelný interiér s dostatkem úložných prostorů, kde všechno bude mít svůj řád a zůstanou zde i oddělené pokoje. Líbil se mi beton a bílé zdi. Přes společného kamaráda jsem se dostal k autorům tohoto bytu, kteří mou vizi skvěle rozvinuli,“ uvádí Jakub. Nedokonale řešený prostor bylo třeba od základu předělat, zbavit se všeho kromě nosných konstrukcí.

Jakub zřetelně formuloval požadavky a stanovil rozpočtový rámec, ale záměrně neomezoval koncept ani detaily jeho řešení. Naopak, živě se o vývoj zajímal, nápady architektů i své konzultoval a podporoval celistvý výsledek projektu.

„Líbilo se nám, když Jakub sám přišel s nápadem přisvětlení koupelny pomocí luxferů – je to náš oblíbený materiál,“ vzpomíná architekt Neuhäusl.

„Zásadní pro nás byla funkčnost, maximální využití a velkorysost skromného prostoru, uplatnění principiálních slabin jako příležitostí a kontrast přirozených materiálů. Základní vizuální prvek tvoří přiznané betonové panely – není potřeba popírat bytostnou identitu bytu,“ vysvětluje architekt.

„Stavěli jsme na pravdivosti bytu. Beton jsme jen očistili a ošetřili penetračním nátěrem kvůli prašnosti, rozvody jsou vedeny přímo po jeho povrchu. Nejde ale o žádnou manýru, vše má svůj logický důvod,“ doplňuje architekt Hunal.

Neutrální pozadí tvoří šedá podlaha z vinylových dílců a bíle omítnuté příčky vyzděné z pórobetonových tvárnic. Střídmý keramický obklad pokrývá podlahy i stěny koupelny a toalety.

Nově se vše odvíjelo od jasné koncepce půdorysu. Zmizely všechny růžky, kouty, chodbičky. Výsledkem je jednoduchý, racionální půdorys bez zbytkových ploch, který umožňuje mnohem lepší prostupnost a orientaci.

Na přání Jakuba zůstalo zachováno klasické rozdělení na samostatný obytný prostor, ložnici a pracovnu.

Obývací pokoj a kuchyň jsou propojeny do vzdušného celku. Koncentrace úložných prostorů v hale umožnila omezení obou zbývajících místností na jejich základní funkce – spánek a práci.

Součástí konceptu je nábytek navržený na míru, který řeší nedostatek úložných prostorů.

„Omezená plocha si vyžádala systém důsledně využívající místo pod stropem – stěny jsou tak upotřebeny po celé své výšce, pokud jejich část není smysluplně uvolněna kvůli průchodu, umístění televize anebo postele. Relativně nenákladné regály kryté závěsem jsou z hlediska kapacity velmi efektivní,“ míní architekt Neuhäusl.

„Tvoří hlavní úložný prostor v ložnici a hale, kde dřívější ukončení šatní tyče vytváří místo pro obutí,“ dodává architekt Hunal.

Kuchyňská linka i protilehlé skříňky jsou založeny na principu jednotné geometrie, kdy na sebe dokonale navazují. Jsou ve stejné úrovni seříznuty směrem k oknům kvůli prosvětlení, uvolnění prostoru a otevření skrytých polic z boku, které tak nenarušují jednotný charakter uzavřeného černého nábytku.

Jakub s Nicolou si přáli vybavit kuchyňskou linku výhradně vestavnými spotřebiči a zapomenout se nesmělo ani na dělený koš pro třídění odpadu.

Materiálově zde vyniká surový povrch opovrhovaných panelů, který doplňuje matná čerň kompaktního nábytku a kontrastní bílá látka závěsů, která zjemňuje brutalitu betonu a celkový výraz interiéru.

Jakub se zcela instinktivně vyhýbá nápadné barevnosti, znepokojeně vzpomíná na meruňkově vymalovaný dětský pokoj, který kdysi s bratrem obývali. Ovšem pohovkou, kterou sem umístili, všem vyrazili dech.

Původně zamýšlenou koženou pohovku minimalistického vzhledu jim prodali a nebylo možné ji už objednat. Nakonec si pořídili sto let starou atraktivní repliku sofa z 18. století, kterou interiér rozzářili. „Nechtěli jsme válecí gauč,“ tvrdí svorně partneři.

Systém přisazených stropních svítidel prochází celým bytem až na lodžii. Linky přiznaných rozvodů tvoří na stropě nepravidelnou síť kulatých svítidel v obytných místnostech, zatímco v hygienických prostorách jsou rozvody ortogonální a svítidla čtvercová, aby korespondovala s rastrem dlažby.

Spuštěné žárovky vymezují místo jídelního stolu. Koupelnu přisvětluje přirozeným světlem pruh luxfer pod stropem. Halu vymezuje ústřední kříž z LED trubic. Při pouhém průchodu se zde automaticky spíná nepřímé osvětlení reagující na pohyb.

„Osvětlení pracovní desky, které nevyčnívá, je zapuštěno v horních skříňkách, stačí se jen zlehka dotknout a svítí,“ dodává nadšeně Nicola. „Skvěle vyřešené je i osvětlení ložnice, má zabudovaný stmívač a reaguje na dálkový ovladač.“

Společně s Jakubem se už rok těší ze svého nového bytu a nejvíc oceňují jeho funkčnost. Nic jim tu nechybí, ale stále se ještě neshodli na vhodném obrazu na stěnu obývacího pokoje.

 Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz