Zastánci zmíněného romantického proudu reagovali na vyčerpanost ultramodernismu a takzvaného bílého funkcionalismu a hledali k němu alternativu. Tou byla například i vila Leo Strasse, která vznikla v roce 1938.

Na fasádách jednopatrového Strassova letního domu se střídají nepravidelné plochy lomového zdiva s bílou vápennou omítkou a ozdobně utvářenými kovovými mřížemi.

Interiér působí skromně a útulně.

Interiér působí skromně a útulně.

FOTO: Štěpán Bartoš

Z levé části hlavní strany objektu vybíhá přízemní, nechybějí oblouky, které vynášejí terasu. Levý bok domu dekoruje arkýř proříznutý úzkým okenním pásem, podepřený pilíři z bílých cihel.

V obytném podlaží je dům řešený jako prostor se dvěma částmi se střední komunikační chodbou. Plány domu vytvořil v červnu 1938 Karel Kačírek, neprávem opomíjený tvůrce. Ve své tvorbě se soustředil na návrhy rodinných a víkendových domů, interiérové návrhy, drobné práce s náhrobky a reklamní práce.

Dobový snímek zachycuje původní podobu stavby.

Dobový snímek zachycuje původní podobu stavby.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Architekt v letech 1934–1949 pracoval předně na Náchodsku, kde se jeho klienty stala mimo jiné i spřízněná rodina Strassů. Architektova sestra Marie se ostatně stala ženou stavebníkova syna Karla Strasse.

Nákres vily ilustruje její malebný ráz.

Nákres vily ilustruje její malebný ráz.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Do harmonického života Strassovy rodiny se tragicky promítlo pronásledování kvůli původu za druhé světové války. Leo byl společně s manželkou Zdeňkou v pevnosti v Terezíně. V ní se stal jedním z hlavních aktérů tzv. aféry terezínských umělců. Tajnými cestami posílal ven z ghetta kresby, které směnou za jídlo nebo cigarety získával od malířů.

Fasádě dominuje zdivo a bílá vápenná omítka.

Fasádě dominuje zdivo a bílá vápenná omítka.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Po nečekaném prozrazení byli umělci většinou posláni na smrt, v říjnu 1944 byli do Osvětimi odvezeni i manželé Strassovi, kde krátce poté zemřeli. Holocaust přežil jen syn Karel, který v náchodském rodinném podniku pracoval i po jeho znárodnění jako řadový zaměstnanec.