Článek
Byt koupil táta Karin s tím, že ho zkultivuje a poskytne k bydlení dceři. Během minulého režimu bylo celkem 139 m² rozděleno na tři garsonky a v divokých 90. letech zde fungovaly nejrůznější podniky, naposledy hodinový gay hotel.
Původní barevné schéma od designérky Zuzany Jančuškové bylo velmi minimalistické a zahrnovalo odstíny dřeva v kombinaci s převažující bílou. První výraznější barvou, kterou Karin přidala, byla žlutá na lacobelu nad pracovní plochou kuchyňské linky.
V první fázi rekonstrukce tedy bylo nutné odstranit hned několik příček a vyřešit zcela novou dispozici bytu. Otec Karin se rozhodl oslovit Zuzanu Jančuškovou, protože tak velkorysý prostor si žádal řešení od profesionála.
Porcelánový lední medvěd je jednou z drobných dekorací, která slouží k rozbití příliš spořádaného a stylově zpočátku velmi sjednoceného prostoru.
Od začátku se však na výsledku podíleli všichni tři a spojovala je přitom idea volného, vzdušného prostoru, který nesmí být zahlcen nábytkem.
Koncept: koláž
Dostatek světla získal byt hned po zbourání jediné příčky, která od sebe dělila místnosti s protilehlými okny. Bylo nutné vyřešit také trubky plazící se po stěnách a stropech a v neposlední řadě podlahu – nacházely se zde dvě vrstvy parket a linoleum, pod tím vším pak mnoho suti, kterou bylo potřeba vynést a vše se muselo vyčistit.
Písma rozvěšená po zdech jsou dílem Vojtěcha, který vystudoval typografii.
Když byly základní stavební práce dokončeny, designérka se zaměřila na řešení úložných prostor. Dostatek jich umístila už u vstupu do bytu, kde lemují modul tvořící zároveň část kuchyně a ukrývající jednu ze dvou velkých koupelen.
Šatní skříně ve stejném designu pak kopírují ještě celou jednu stěnu v ložnici. Barevné schéma mělo za cíl zachovat velkorysost a vzdušnost bytu, převažovala tedy bílá. Karin si zpočátku prosadila jen koupelnu ve své oblíbené černé barvě a žlutou plochu v kuchyni.
Závěsné svítidlo Cocoon je vyrobeno z corianu českou firmou Lucis.
„První dva roky jsem tu žila s bývalým přítelem, a když jsem později začala bydlet se svým manželem, shodli jsme se na tom, že by bylo příjemné atmosféru celého bytu trochu proměnit. Připadalo nám to tady příliš bílé, takže jsme se rozhodli pro razantnější změnu, a vzhledem k tomu, že máme velmi podobný vkus, celý byt dost ožil.
Stěny jsme přemalovali sytými odstíny různých barev a dozdobili Vojtěchovými typografickými pracemi. Pořád jsme však měli pocit, že ten prostor je příliš spořádaný, jakoby hodný, a že ho musíme něčím rozbít, vytvořit určitou koláž,“ vysvětluje Karin, proč zde můžeme narazit například na velký starý popelník použitý jako obal na květináč nebo levnou sošku vietnamské kočky, kterou by u absolventů umělecké školy čekal asi málokdo.
Modul oddělující vstupní prostory od hlavní obytné části poskytuje dostatek úložných prostor v chodbě i v kuchyni a ve svých útrobách navíc ukrývá velkou koupelnu.
Stěnu přímo naproti vstupním dveřím pak zdobí velmi výrazný prostorový objekt, který byl původně výstavním projektem Karin. Všechny tyto prvky pak tvoří v podstatě základ nového konceptu interiéru, podobné objekty totiž Karin s Vojtěchem plánují doplňovat průběžně.
Pracovna bez PC?
Originální je po vizuální stránce celý interiér, po té funkční pak překvapí pracovna. Původně vypadala jako každá jiná – Karin se donedávna věnovala grafice, takže jejím hlavním pracovním nástrojem byl počítač.
Od chvíle, kdy navrhuje a vlastnoručně vyrábí obuv, potřebuje mnohem rozmanitější vybavení.
Jednu z místností v bytě Karin využívá částečně jako ateliér a ševcovskou dílnu zároveň.
„K obuvi jsem se dostala před dvěma lety. Studovala jsem textilní tvorbu na UMPRUM zaměřenou především na interiérovou textilii a experimentování s materiály a uvědomila si, že mě víc baví zabývat se trojrozměrnými objekty, ne těmi dvojrozměrnými, jako jsou závěsy nebo tapety,“ popisuje Karin cestu k řemeslu, kde zdatně propojuje své výtvarné cítění s precizní ruční prací.
Tmavá výmalba ložnice je v příjemném kontrastu s třívrstvou dřevěnou podlahou v odstínu běleného dubu, který se opakuje také na vestavěném nábytku.
Poté, co absolvovala stáž v Izraeli pod vedením profesorky, která ji při tvorbě obuvi velmi inspirovala, začala tvořit vlastní kolekce a vše se učí průběžně už za provozu. Vybavení nakupuje z druhé ruky a nedávno si konečně zařídila také dílnu mimo domov, kterou se zvyšující se poptávkou po její tvorbě už opravdu potřebovala...
Aby dokončila práci na své první velké zakázce k módní kolekci Leeda Marks pro obchod Leeda, musela obejít pár opraven obuvi.
V bytě se nacházejí dvě koupelny. V obou je využita stejná sanitární keramika, totožné topení, baterie, dlažba i obklady – ty jsou však v jedné z nich bílé a v druhé černé.
„Neměla jsem tehdy ještě brusku, takže jsem se v podstatě vetřela s tím, jestli si u nich nemůžu trochu zabrousit. Někteří se na mě dívali trochu divně, ale většinou mi fandili a třeba i poradili,“ vzpomíná Karin na veselé začátky.
Její obuv jste si mohli prohlédnout například na podzimním Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku nebo v rámci Designbloku, během kterého byl slavnostně otevřen nový showroom Koncept Story, který je společným projektem devíti designérů včetně Karin a její značky Shoedaism.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Jana Polomová, www.modernibyt.cz