Dům byl rozdělen do dvou provozních částí - obytné a pracovní. Boční vchod vedl do kuchyně a do kanceláře stavebníka, který se živil jako úspěšný právník.

Soukromí hosté vstupovali reprezentačním vchodem do auly, na kterou navazovala jídelna a obývací salon se zimní zahradou.

Poslední patro bylo v souladu s funkcionalistickým stylem určeno k hygieně

Po jednoduchém dřevěném schodišti, zdobeném jen ladností svého zakřivení, stoupá cesta do intimních prostor s ložnicemi. Místnosti v posledním podlaží sloužily, v duchu osvětových myšlenek funkcionalismu, k tělesné i duševní hygieně.

Bývala tu tělocvična se sprchou a obrovská terasa, kterou architekt v projektu označil za sluneční lázně.

Z vnitřního vybavení vily se dochovaly vestavěné skříně, často dýhované exotickými dřevinami.

Stavba je rozlehlá. Dekorují ji pásová okna.

Stavba je rozlehlá. Dekorují ji pásová okna.

FOTO: autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Autorem stavby byl přední drážďanský architekt Hans Richter, který v saské metropoli prosazoval myšlenky internacionální slohu. Kladl důraz na prosvětlené a provzdušněné prostory. Byl první, kdo do Drážďan a také na sever Čech přinesl ploché střechy.

A zatímco české vnitrozemí přijímalo myšlenky funkcionalismu jako pokrokové, v pohraničí s německou většinou byl vyznáván spíš klasičtější vkus.

Městská rada Varnsdorfu dokonce odmítala stavebníkovi Eltisovi povolit stavbu podle Richterova návrhu s odůvodněním, že bude v nesouladu s přiléhajícími budovami.

Interiéru vévodí funkcionalistické schodiště.

Interiéru vévodí funkcionalistické schodiště.

FOTO: autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Vila přestala sloužit původnímu účelu začátkem čtyřicátých let. Martin Eltis byl židovského vyznání, podle všeho mu nacisté dům zkonfiskovali. Novým správcem se stala organizace Nacional sozialistische Volkswohlfahrt (NSV), která zřídila v objektu mateřskou školu.

První necitlivé stavební zásahy se odehrály už za války, v projektu přestavby se počítalo i se zastřešením a přetvořením slunečních lázní na další ložnici. Záměr zkrachoval na válečném nedostatku materiálu. Oprášen byl ale v roce 1962 při úpravách objektu pro účely dětského domova. Vila tak ztratila část ze své vzdušnosti a promyšlené kompozice.

Od roku 1967 slouží dům jako mateřská škola. Kromě zazdění prosklené stěny mezi zimní a venkovní zahradou a osazení nestylových vstupních dveří z plastu zatím neutrpěla výjimečná stavba další výraznější necitlivé zásahy.