Erna Schneiderová si koupila v roce 1930 na východním okraji obce pozemek, kde se rozhodla vybudovat svoji rodinnou vilu, jejíž autor je dodnes neznámý.

Vila má asymetrické tvary. V jižní straně orientované do zahrady vystupovala z roviny fasády přízemní obytná hala a zimní zahrada tvořící součást terasy v prvním patře. Původní uspořádání oken i jejich tvarová a rozměrová různorodost ukazovaly na bohaté řešení i odlišnost jednotlivých prostor.

Vila s adresou: Velká Hleďsebe, Pohraniční stráže čp. 256.

Vila s adresou: Velká Hleďsebe, Pohraniční stráže čp. 256

FOTO: autorský tým publikace slavné vily Karlovarského kraje

Exteriér stavby prošel řadou dílčích úprav, které někdy byly v souladu s architektonickým výrazem stavby, jindy ho ale spíš poškozovaly.

Zásadní oprava a dostavba proběhla v roce 1999. Vedle objektu navrhl architekt Martin Podhajský citlivě garáž propojenou s hlavním vstupem plochou střechou.

Kryté zápraží umožňuje pohodlné obouvání ve venkovním prostoru.

Kryté zápraží umožňuje pohodlné obouvání ve venkovním prostoru.

FOTO: autorský tým publikace slavné vily Karlovarského kraje

V budově vznikla řada nových detailů, jako například ocelový vlajkový stožár v čele schodišťového výstupku, kovová zábradlí teras, pergola na terase v úrovni prvního patra apod.

Pohled z terasy na terasu dokazuje výhody kaskádovitě řešených staveb.

Pohled z terasy na terasu dokazuje výhody kaskádovitě řešených staveb.

FOTO: autorský tým publikace slavné vily Karlovarského kraje

Ve vile byly v přízemí a v patře dva byty. Jejich centrem byla obytná hala osvětlovaná jižním sluncem, která se v přízemí otevírala do zahrady a v patře na terasu.

V roce 1932 se Erna Schneiderová nastěhovala do vily spolu se svým bratrem Ernstem. Roku 1948 byla znárodněná vila postoupena Osidlovacím úřadem v Praze novému majiteli.