V roce 1974 propukl v budově zničující požár. Dlouho pak probíhala diskuze, co s ní bude dál. Nakonec byla předána Národní galerii v Praze, která zde sídlí dodnes.

V rámci připomenutí si této nešťastné události přichystala NG speciální výstavní akci věnovanou právě Veletržnímu paláci. K vidění jsou modely navržené stavby i náhledy rozpočtů na stavbu i nábytek navržený speciálně pro interiéry paláce.

Takhle vypadal Veletržní palác ke konci 20. let.

Takto vypadal Veletržní palác ke konci 20. let.

FOTO: archiv Národní galerie

Veletržní palác je zdánlivě jednoduchou železobetonovou stavbou bez ozdob, která ale perfektně slouží svému účelu dodnes.

Na výstavě se dozvíme, že příběh Veletržního paláce začal už v roce 1924, kdy společnost Pražských vzorkových veletrhů přes svou dceřinou společnost vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City, šest architektů.

Velká dvorana v třicátých letech.

Velká dvorana v třicátých letech

FOTO: archiv Národní galerie

Nakonec byl vybrán společný návrh slavných architektů moderní architektury Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. A ti hned o rok později navrhli první palác, který se také okamžitě začal stavět.

V paláci bylo největší pražské kino

Veletržní palác byl částečně dokončen k desátému výročí vzniku Československa. Brzy v něm proběhl první veletrh. Při jeho příležitosti byla poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Ta je ve Veletržním paláci vystavena i nyní, návštěvník ji tak může vidět podobně jako kdysi.

Jsem šťasten, že v Praze je realizován obrovský palác, architektura v tom duchu, jak ji propaguji.architekt Le Corbusier (Rozpravy Aventina IV, 1928-28)

Autoři výstavy připomněli, že málokdo dnes ví, že ve Veletržním paláci byla i řada restaurací, včetně velké na vrchu budovy a největší pražské kino.

Na koci dvacátých let byla v šestém poschodí kavárna s výhledem na Prahu.

Na konci dvacátých let byla v šestém poschodí kavárna s výhledem na Prahu.

FOTO: archiv Národní galerie

Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951, kdy byly veletrhy zrušeny. Palác se proměnil v kancelářskou budovu, ve které sídlily podniky zahraničního obchodu. Pak vyhořel.

Snímky Veletržního paláce po požáru.

Snímky Veletržního paláce po požáru

FOTO: repro snímků od Pavla Štecha, Národní galerie

Řešilo se, jestli by palác nemohl sloužit jako nemocnice, studentská kolej, obchodní dům, kancelářská budova apod.

O obnovu se zasloužil architekt Masák, autor někdejšího obchodního střediska Ještěd

Nakonec byl Veletržní palác rekonstruován pro sbírky umění 20. století Národní galerie v Praze. Byl jmenován generální projektant, kterým se stal Stavoprojekt Liberec. Právě jeho architekti v čele s Miroslavem Masákem byli ti, kdo Veletržní palác uchránili před zbouráním i nevhodným využitím. Rekonstrukce trvala dlouho.

V roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic. V nich se představilo nejen výtvarné umění, ale i architektura, design a scénografie.

Prototypy židlí pro Galerii moderního umění z roku 1988 od Aleny Šrámkové.

Prototypy židlí pro Galerii moderního umění z roku 1988 od Aleny Šrámkové

FOTO: Novinky

„Při studiu dochovaného archivu Pražských vzorkových veletrhů byly objeveny mnohé nové skutečnosti. Například o tom, že se soutěží na stavbu paláce se pravděpodobně manipulovalo. Nebo rozpočty stavby, které způsobily, že palác byl pro svého stavebníka zdrojem neustálých finančních potíží,” uvedla za realizační tým ředitelka Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová.

Stavba má efektní funkcionalistické prvky.

Stavba má efektní funkcionalistické prvky.

FOTO: Novinky

Současná výstava Příběh Veletržního paláce provází návštěvníka celou historií paláce. Mezi exponáty výstavy jsou i plány dokumentující architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000.

Výstava trvá až do února příštího roku. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.