Článek
V roce 1974 propukl v budově zničující požár. Dlouho pak probíhala diskuze, co s ní bude dál. Nakonec byla předána Národní galerii v Praze, která zde sídlí dodnes.
V rámci připomenutí si této nešťastné události přichystala NG speciální výstavní akci věnovanou právě Veletržnímu paláci. K vidění jsou modely navržené stavby i náhledy rozpočtů na stavbu i nábytek navržený speciálně pro interiéry paláce.
Takhle vypadal Veletržní palác ke konci 20. let.
Veletržní palác je zdánlivě jednoduchou železobetonovou stavbou bez ozdob, která ale perfektně slouží svému účelu dodnes.
Na výstavě se dozvíme, že příběh Veletržního paláce začal už v roce 1924, kdy společnost Pražských vzorkových veletrhů přes svou dceřinou společnost vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City, šest architektů.
Velká dvorana v třicátých letech.
Nakonec byl vybrán společný návrh slavných architektů moderní architektury Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. A ti hned o rok později navrhli první palác, který se také okamžitě začal stavět.
V paláci bylo největší pražské kino
Veletržní palác byl částečně dokončen k desátému výročí vzniku Československa. Brzy v něm proběhl první veletrh. Při jeho příležitosti byla poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy.
Ta je ve Veletržním paláci vystavena i nyní, návštěvník ji tak může vidět podobně jako kdysi.
Jsem šťasten, že v Praze je realizován obrovský palác, architektura v tom duchu, jak ji propaguji.
Autoři výstavy připomněli, že málokdo dnes ví, že ve Veletržním paláci byla i řada restaurací, včetně velké na vrchu budovy a největší pražské kino.
Na koci dvacátých let byla v šestém poschodí kavárna s výhledem na Prahu.
Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951, kdy byly veletrhy zrušeny. Palác se proměnil v kancelářskou budovu, ve které sídlily podniky zahraničního obchodu. Pak vyhořel.
Snímky Veletržního paláce po požáru.
Řešilo se, jestli by palác nemohl sloužit jako nemocnice, studentská kolej, obchodní dům, kancelářská budova apod.
O obnovu se zasloužil architekt Masák, autor někdejšího obchodního střediska Ještěd
Nakonec byl Veletržní palác rekonstruován pro sbírky umění 20. století Národní galerie v Praze. Byl jmenován generální projektant, kterým se stal Stavoprojekt Liberec. Právě jeho architekti v čele s Miroslavem Masákem byli ti, kdo Veletržní palác uchránili před zbouráním i nevhodným využitím. Rekonstrukce trvala dlouho.
V roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic. V nich se představilo nejen výtvarné umění, ale i architektura, design a scénografie.
Prototypy židlí pro Galerii moderního umění z roku 1988 od Aleny Šrámkové.
„Při studiu dochovaného archivu Pražských vzorkových veletrhů byly objeveny mnohé nové skutečnosti. Například o tom, že se soutěží na stavbu paláce se pravděpodobně manipulovalo. Nebo rozpočty stavby, které způsobily, že palác byl pro svého stavebníka zdrojem neustálých finančních potíží,” uvedla za realizační tým ředitelka Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová.
Stavba má efektní funkcionalistické prvky.
Současná výstava Příběh Veletržního paláce provází návštěvníka celou historií paláce. Mezi exponáty výstavy jsou i plány dokumentující architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000.
Výstava trvá až do února příštího roku. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.
