Článek
Přilnutí nátěru ztěžují mastnota, špatně odstraněná rez, zbytky starého nátěru či oprav. Nové plochy ošetříme snadno odmaštěním technickým benzínem, ředidlem. Ale co když se potýkáme s odlupující se starou barvou a korozí?
Ručně, nebo chemií
Mechanické odstranění staré barvy provedeme ručně, pískováním nebo opalováním. Na kousky odlupující se barvy platí kovová špachtle s ostrou čepelí a zakulacenými rohy.
Na hůře přístupné plochy použijeme kovový kartáč, případně smirkový papír, abychom neudělali do povrchu rýhy.
Na radiátory použijeme barvy ve spreji nebo tzv. zárohák, štětec, kterým se dostaneme do všech míst.
Šetrné je otryskání povrchu speciální pistolí umožňující tzv. pískování. Během tohoto procesu se proti povrchu vysokou rychlostí vrhají ostré tvrdé částice velikosti pískových zrnek.
Metodu oceníme při odstranění barev rozsáhlejších ploch nebo na velké množství záhybů. Povrch zbavíme starého nátěru také horkovzdušnou pistolí, kterou barvy jednoduše opálíme.
Chemické odstraňovače stačí nanést a nechat působit po výrobcem určenou dobu. Uvolněnou barvu poté seškrábeme. Někdy se to nemusí podařit hned napoprvé, proces musíme opakovat.
Po chemickém odstraňování povrch očistíme. Po alkalických odstraňovačích např. kyselinou citronovou, po ostatních odstraňovačích omyjeme povrch speciálním nitroředidlem.
Odstraňovač starých nátěrů nám pomůže od olejových, alkydových, disperzních, syntetických, nitrocelulózových a dvousložkových nátěrů.
Totéž platí i po ošetření povrchu louhem. Louh je silná žíravina, zacházíme s ním velmi obezřetně a v rukavicích!
Složitějií nebo drátěný kovový plot natíráme dvěma válečky souběžně z každé strany.
Dva nátěry a ovzduší
Základní nátěr provádíme ihned po zaschnutí podkladu. Zvolit můžeme antikorozní barvu, do ohybů a namáhaných míst naneseme raději více vrstev.
Pak aplikujeme vrchní nátěr (barvy nebo emaily). Ochraňuje základní antikorozní barvu a zabraňuje pronikání vody k podkladu. V exponovaných místech natíráme opět ve více vrstvách. Oba nátěry musí být kompatibilní vzájemně i s ostatními použitými nátěry.
Radbal Profi je tepelně odolný email pro vrchní nátěry kovových předmětů, především radiátorů a potrubí teplovodního ústředního topení. Rychle schne, snadno se aplikuje.
Na etiketě ochranných nátěrů na kov nalezneme podmínky, za nichž je dobré pracovat, aby nátěr správně přilnul. Při aplikaci nátěru v exteriéru je důležité vystihnout pěkné počasí s teplotou vzduchu 20 až 25 °C a vlhkostí pod 75 %.
Nátěr speciálně vyvinutý přímo na zkorodovaný kov zajišťuje jeho aktivní ochranu až po dobu osmi let.
Pozor na vítr nesoucí částečky prachu! Mezi nátěry jednotlivých vrstev dodržujeme interval doporučený výrobcem. Obvykle je to 24 hodin při teplotě 23 °C a relativní vlhkosti vzduchu 50 % u syntetických produktů. Vodou ředitelné barvy mají interval asi 2 až 5 hodin.
Barvy 2v1 spojují vlastnosti základního i vrchního nátěru. Barva 2v1 obsahuje inhibitory koroze, ale také pojivo odolávající UV záření, povětrnostním vlivům. Je pružná, nátěr nepraská, ani když se železný podklad vlivem teplot roztahuje nebo smršťuje.
Ochranný nátěr 2 v 1 poskytuje kromě atraktivního vzhledu také antikorozní ochranu. Chrání povrch proti povětrnostním vlivům včetně UV záření.
Vybíráme barvu
S barvami disperzními a ředitelnými vodou se pracuje snadno. Rychle schnou, k úplnému vytvrdnutí dochází přibližně po osmi hodinách. Nevýhodou je jejich o něco nižší odolnost a kratší životnost. Proto je lepší v této kategorii hledat odolnější nátěry pro exteriér. Obecně jsou tyto barvy považovány za ekologické.
Syntetické nátěry patří mezi barvy ředitelné organickými rozpouštědly. Po vyschnutí dosahují vysoké pevnosti a zároveň si zachovávají pružnost. Nevýhodou je o něco delší doba schnutí – k úplnému vytvrdnutí dochází přibližně po 24 hodinách. Ovšem záleží na výrobku. Na trhu jsou k dostání také syntetické barvy, které nanášíme způsobem mokrý na mokrý v tříhodinovém intervalu.
Vypalovací nátěrová barva na bázi polymerizovaných olejů a termostabilních silikonových pryskyřic. Tepelná odolnost do 400 °C (černá), do 300 °C (stříbrná). Vhodná na ochranné i dekorační nátěry radiátorů, kotlů, krbů, pecí, vodovodního i parního potrubí.
Speciální barvy zvládají extrémní podmínky. Nadměrné vlhkosti a vysokému mechanickému zatížení odolají dvousložkové nátěrové hmoty – epoxidové, polyuretanové a polyesterové.
Pro začátečníka může být problém míchání dvou položek ve správném poměru. Navíc je třeba připravenou směs spotřebovat nejpozději do čtyř hodin od namíchání. Vysoké teploty nejlépe zvládají silikonové nebo vypalovací alkydové barvy. Používají se na radiátory, bojlery či jiná technická zařízení.
| Tip pro začátečníky: |
|---|
| Barvu z jedné plechovky, která stačí na danou plochu, promícháme a rovnou natíráme. Když potřebujeme více plechovek, slijeme jejich obsah do jedné nádoby a promícháme. Získáme tak jednotný odstín. Teprve potom natíráme. |
Může se Vám hodit na službě Firmy.cz:
Neželezné kovy
Měď či mosaz většinou nenatíráme. Při oxidaci si vytvářejí vlastní ochrannou vrstvu a charakteristické zabarvení. Na hliníku barva drží špatně. Musíme pro něj zvolit speciální barvy. Nízké povrchové napětí pozinkovaného plechu brání přilnutí barvy. Plechový povrch zbavíme napětí, když jej zoxidujeme smáčedlem. Smícháme 10 l vody, 1/2 l 25% čpavkové vody a asi 50 ml saponátu. Roztokem plech hustě potřeme, necháme přibližně deset minut působit. Poté roztok rozetřeme, aby vytvořil kovově šedou pěnu. Tu nakonec spláchneme vodou a povrch necháme oschnout.