Divoké lamy jsou blízkými příbuznými velbloudů. Inkové je využívali především jako zdroj kvalitní vlny a teprve poté na kůži a maso. Nosily ale i těžké náklady. V Evropě začal chov lam a alpak v 70. letech 20. století a je stále víc oblíbený. Chov ale není úplně jednoduchý a snadný, má svá úskalí a problémy.

„Lama nebo alpaka je opravdu nenáročné zvíře, ale i tak potřebuje specifickou péči a podmínky,“ říká předsedkyně Českého klubu chovatelů lam a alpak Eleonora Hlaváčová.

„Lidé si často neuvědomují, že jsou k chovu potřeba alespoň základní znalosti jejich života a potřeb.“

Kde si lamu pořídit

Pokud o chovu lam, správně se jmenuje lama krotká, uvažujete, zajeďte si pro informace k některému z renomovaných chovatelů. Můžete se tak hned i podívat, jaké ustájení a výběhy lama potřebuje.

„Lama nebo alpaka nemají u nás žádný registr, a tak je evidujeme v evropském registru LAREU,“ upozorňuje Hlaváčová. „Každé prodávané zvíře by mělo mít Identifikační průkaz lamy/alpaky, který slouží jako očkovací průkaz i jako průkaz o původu.“

Bohužel stále se dají pořídit i zvířata, která tyto náležitosti nemají a později se majitelé diví, že jim lama nějak nevyrostla nebo že se projevily problémy v důsledku příbuzenské plemenitby.

Stříhání lamy

Stříhání lamy

FOTO: Jiří Švanda

Lama krotká i alpaka, jako i volně žijící guanako a vikuňa jsou členy jednoho rodu a jsou si tak v mnohém podobné. Všechny mají tak podobnou genetickou výbavu, že se mezi sebou bez problémů kříží, ale pouze v zajetí. Kříženci se v zájmových chovech poměrně běžně vyskytují.

Lama krotká je větší než alpaka a má i vyšší nároky na prostor a krmivo. Alpaka je menší a má výrazně kvalitnější vlnu. Jinak jsou jejich sociální vazby, složení potravy, způsob ustájení takřka totožné.

Pokud chcete zvíře, z jehož vlny se dají vyrábět krásné výrobky, pak zvolte alpaku. Chcete-li ale například chodit na túry a používat zvíře na nošení zavazadel, pak volte raději lamu krotkou.

Lama je stádové zvíře, proto je dobré mít alespoń dvě. Zcela bezproblémové je stádo buď samiček, nebo samečků. Naopak smíšená stáda se velmi nedoporučují.

Lama je stádové zvíře, proto je dobré mít alespoň dvě. Zcela bezproblémové je stádo buď samiček, nebo samečků. Naopak smíšená stáda se velmi nedoporučují.

FOTO: Jiří Švanda

„Není dobrým nápadem mít jen jednu lamu,“ varuje předsedkyně Hlaváčová, „lama je stádové zvíře, a tak potřebuje být alespoň ve dvojici.“ Naprosto bezproblémová je skupina samic nebo skupina samců.

Chovat v zajetí obě pohlaví pohromadě se pro mnoho chovatelských problémů nedoporučuje (napáření nedospělých samiček, bránění samičky s mládětem samcem, který může ošetřovatele i napadnout atd.) A už vůbec ne, mít stádo samic a více samců. V takovém případě je nutné mít od sebe trvale jednotlivé samce zcela oddělené, jinak dochází k přirozeným soubojům, které v zajetí - v omezeném prostoru - mohou skončit i smrtí jednoho ze soupeřů.

„Pokud nepočítáte s množením lam, tak doporučuji kastrované samce, valachy. Jsou levnější a dají se lépe sehnat,“ radí dlouholetý chovatel lam krotkých Jiří Švanda.

Jak lamu ustájit

I kvůli prostředí, ze kterého lamy původně pocházejí, nejde o zvířata nijak náročná. Dobře snášejí déšť nebo mrazy. Problémem pro ně může být větší horko. Nejlepším příbytkem pro ně je stáj, kde je sucho a závětří, stáj ani nemusí být zateplená.

„Lamy i alpaky nesnášejí, když jsou v uzavřeném prostoru,“ podotýká Eleonora Hlaváčová. „Vždy musí být ve stáji otevřené dveře. I když jsou všechna zvířata uvnitř, vždy jedna lama leží v blízkosti dveří, aby viděla ven a instinktivně hlídala stádo před nebezpečím.“

Kožich lam je sice odolný vůči dešti, přístřeškem však tato zvířata nepohrdnou. Ve stáji musí vždy být otevřené dveře, lamy nesnášejí uzavřené prostory.

Kožich lam je sice odolný vůči dešti, přístřeškem však tato zvířata nepohrdnou. Ve stáji musí vždy být otevřené dveře, lamy nesnášejí uzavřené prostory.

FOTO: Jiří Švanda

Kožich lam i alpak je odolný proti vodě, ani v prudkém dešti se voda zvířeti na kůži nedostane. Ve stáji by neměla chybět napáječka, ne s tlačným ventilem, ten lamy stlačit nemohou, ale třeba plováková. V zimě voda může v nezateplené stáji lehce zmrznout, napáječka by proto měla být vyhřívaná.

Na seno a granule je nejlepší žlab. Lamy v přírodě okusují nízkou vegetaci, musí proto mít potravu na pevném podkladě a ne např. v klasickém krmelci nebo jeslích.

Lamy také potřebují výběh. Nejsou nijak náročné, ale nikdy nepohrdnou čerstvou pastvou, a také samozřejmě potřebují trochu pohybu. Výběh by měl být dobře oplocený, hlavně lama krotká dokáže překonat skokem poměrně vysoký plot.

„Výška minimálně 150 centimetrů je nezbytná,“ radí Jiří Švanda, „nejvíce se mi osvědčila pevná ohrada doplněná elektrickým ohradníkem. Nevhodný je plot s pletivem, o který se lamy opírají a pletivo vytahují a spodní část sešlapávají.“

Čím lamu krmit

Kdo si myslí, že se lama uživí přes teplé měsíce sama na pastvě, je na omylu. Lamy a alpaky potřebují především seno. Čerstvá pastva je pro ně jen zpestřením, nikoliv hlavním zdrojem živin. Takže i přes léto je třeba počítat s tím, že alpaka spotřebuje denně okolo 2 kg sena a lama dvakrát tolik.

Protože seno z našich luk neodpovídá složením zcela původní potravě divokých lam, je třeba doplňovat některé důležité látky a vitamíny. Lamy i alpaky jsou velice citlivé na nedostatek pro ně důležitých vitamínů, minerálů a stopových prvků a jejich nedostatek může vést k velice vážným zdravotním problémům.

„Proto jsme za odborné pomoci paní veterinářky Husákové vyvinuli speciální doplňkovou krmnou směs pro lamy a alpaky,“ konstatuje Hlaváčová. „Směs vyrábí firma Sehnoutek a synové ve Volči u Lázní Bohdaneč. Je k dispozici všem zájemcům, kteří lamy nebo alpaky chovají.“

Lamy i alapaky je třeba chovat v dobře ohrazeném prostoru. Minimální výška plotu je 150 cm.

Lamy i alpaky je třeba chovat v dobře ohrazeném prostoru. Minimální výška plotu je 150 cm.

FOTO: Jiří Švanda

Pro lamy není vůbec vhodné suché pečivo nebo příliš mnoho zeleniny, především té, která nadýmá. Například mrkev lze použít jako pamlsek, ale jen v malém množství.

Velice důležité je, aby lamy měly k dispozici okus, nejlépe z ovocných stromů. Jejich přední zuby totiž neustále dorůstají a musí se dostatečně obrušovat. Pokud nechcete, aby lamy zlikvidovaly dřevěné ohrady nebo stěny stáje, dejte jim do výběhu větve nebo kusy stromků. Samozřejmě stromky rostoucí ve výběhu musí být chráněny proti okusu, jinak vydrží jen krátce.

Nezbytný je pro lamy okus. Jejich zuby neustále dorůstají a tak si je musí pravidelně obrušovat.

Nezbytný je pro lamy okus. Jejich zuby neustále dorůstají a tak si je musí pravidelně obrušovat.

FOTO: Jiří Švanda

Výchova a výcvik lamy

Lamy jsou stádová zvířata, mají ve svém společenství velice přísnou hierarchii. Nejsou to žádní mazlíčci, nevyhledávají cíleně kontakt s člověkem, aby je hladil nebo drbal. A není to nejlepší nápad ani u mláďat.

„Pokud lamu nebo alpaku zvyknete odmalička na to, že jste její parťák, bude vás považovat za člena stáda a v dospělosti se bude pokoušet s vámi bojovat o vyšší příčku v hierarchii,“ varuje Hlaváčová. Zvlášť nebezpečné to může být u samců.

Lamy se jinak ale dají poměrně snadno vycvičit. Především je dobré lamu naučit snášet ohlávku a vodítko. Chovatel tuto dovednost ocení např. při veterinárním ošetření.

„Lama se vychovává k důvěře k vodičovi tak, aby s ním šla kamkoliv jde on. Také se lamy cvičí v nošení břemen o maximální hmotnosti, která se rovná jedné čtvrtině hmotnosti lamy,“ konstatuje Jiří Švanda.

Jak lamy plivají
Častou představou je, že lamy jsou zvířata, která na lidi plivají. Plivání žaludeční tekutiny, tedy natrávených zbytků potravy, je přirozeným způsobem lam především při ujasňování si pozice ve stádě. Pokud tedy jsou lamy správně vychovávané a neberou člověka jako člena stáda, pak nemají důvod po něm ani plivat. Problémem mohou být například zvířata, která vyrůstala sama s člověkem. Ale u nich je plivání jen menším zlem, protože ve snaze dominovat, mají tendenci člověka i fyzicky napadat. Plivání tedy není nic nenormálního, ale člověk se ho obávat nemusí. Tedy pokud se náhodou nedostane mezi dvě plivající lamy.

Zdraví, nemoci a péče o lamy

Přestože jsou lamy nenáročná zvířata, ani jim se nevyhýbají nejrůznější neduhy a nemoci. Nejčastějším problémem je ale nevhodná strava.

„Lama je nepravý přežvýkavec, a tak může mít stejné zažívací problémy jako přežvýkavci, to znamená překyselení předžaludku způsobené nevhodným krmením například pečivem,“ říká Jiří Švanda. Lamy mohou trpět i na parazity, takže je dobré alespoň 2x ročně nechat udělat koprologický rozbor trusu a na jeho základě případně lamu odčervit.

Pro lamy nejsou předepsána žádná povinná očkování. Je vhodné je ale očkovat například proti tetanu, což někteří chovatelé také dělají. Důležitá je i péče o paznehty, které je dobré minimálně jednou za rok, případně podle potřeby, při přerůstání upravit. Pokud lamy chováte jen na měkkém podkladu (hlína), pak je úprava nutná častěji, protože si nemají kde paznehty obrušovat.

Stříhání lam a alpak je pro ně v našich končinách příjemným ulehčením pro horké letní dny. Stříhat by se tedy měly na jaře, aby jim do další zimy stačila srst dostatečně narůst.