Hlavní obsah
Střešní nástavbou vznikly dva byty, sousední je v pronájmu. Foto: archiv architekta (6x)

Nepřehlédnutelný domov architekta Petra Hájka

Počiny architektonické kanceláře Petra Hájka jsou ceněny v Praze i po celé republice (rekonstrukce historických objektů i individuální výstavba). Nepřekvapí, že pozornosti neuniklo ani jeho vypořádání se s vlastní bytovou otázkou. Moderní nástavba na střeše domu je nepřehlédnutelná.

Střešní nástavbou vznikly dva byty, sousední je v pronájmu. Foto: archiv architekta (6x)
Nepřehlédnutelný domov architekta Petra Hájka

V Praze na Letné vybudoval prosklený a otevřený prostor, kterému říká garsonka na sto třiceti metrech čtverečních – ve dvou podlažích.

„Je to takové lešení pro život. Můžete jej svobodně obývat s tím, že všechny části interiéru jsou otevřené a propojené. Předem není záměrně definované téměř nic. Je to svobodný prostor k životu, který si můžete přizpůsobit podle momentální potřeby. Jako rodina se od sebe neizolujeme a vyhovuje nám to tak. Ale když přijede návštěva, může mít své soukromí, kdy může vzniknout byt v bytě tím, že části rozčleníme posuvnými stěnami,“ vysvětluje osmačtyřicetiletý architekt a pedagog.

Architekt Petr Hájek

Foto: archiv architekta

Parcela na střeše

„Pro střešní nástavbu jsme se s manželkou rozhodli před deseti lety v době, kdy jsme hledali vlastní bydlení a nechtěli odejít z centra Prahy. O půdních nástavbách se ještě tolik nemluvilo a cena prostoru byla tedy příznivější. V té době jsme se v kanceláři i se studenty na fakultě architektury věnovali tzv. zahušťování vnitřního města. Pokud se města nemají nekontrolovaně rozšiřovat a požírat okolní krajinu, musí začít využívat k rozvoji své vnitřní rezervy, tedy i střechy domů,“ konstatuje Petr Hájek, který při své vytíženosti ještě přednáší na fakultách architektury v Praze a v Bratislavě. Starost o dům se zahradou kdesi za městem by pro něho byla asi už moc.

„Návrh naší nástavby vychází z předpokladu, že na střechy budov pohlížíme jako na regulérní stavební parcelu, na které je možné postavit téměř cokoliv. Je to určitý způsob, jak žít ve vnitřním městě s komfortem rodinného domu. Včetně teras a zahrad. Navíc ten pocit, že máte nad hlavou nebe a přitom jste v centru města, je plný energie. Na střeše máte pocit většího soukromí a svobody. Ráno vás probudí pražské zvony a vycházející slunce prosvítí celý prostor.“

Foto: archiv architekta

Hájkovi s dětmi, přes spokojenost s bydlením v Praze, bydlení střídají, protože mají k dispozici ještě domek se zahradou po rodičích v Mnichovicích.

„Když byly děti malé, trávili jsme tam většinu času. Pocit společného prostoru uvnitř bytu se do jisté míry podobá i tomu uvnitř domu na Letné. O vánočních svátcích nebo na Nový rok jsou otevřené dveře do bytů a volně se navštěvujeme. Asi je to také tím, že v domě žije i celá generace rodiny Mišíků, a ti jsou skvělí sousedé. Jestli se něco nedá naplánovat a nakreslit v kanceláři, tak sousedské soužití. A právě to je někdy při bydlení neřešitelný problém. V tom musíte mít štěstí.“

Značný závazek pro život

„Letná byla a je svou polohou atraktivním místem k životu,“ připomíná architekt s tím, že čtvrť je v dosahu parků i centra.

Byt arch. Petra Hájka je otevřený prostor, který je možné podle potřeby rozdělit skládacími stěnami.

Foto: archiv architekta

Foto: archiv architekta

„Přesto nelpím na tom, že zde zestárnu. Už proto, že dům nemá výtah. To by se mohlo stát komplikací. Pak se asi přestěhujeme do domu a byt necháme dětem. Pokud bych se rozhodoval dnes, byt bych už nekupoval. Je to z mého pohledu mrtvá a svazující investice.

Bydlení v Praze je dnes extrémně drahé, a kdo si chce byt koupit do osobního vlastnictví, tak ho hypotéka zavazuje na značnou část života. Potřeba byt vlastnit vede řadu lidí k zadlužení a fixaci na jedno místo. I když mají práci třeba jen na druhé straně Prahy, jedou tam stejně dlouho, jako by cestovali do Plzně. Namísto toho, aby si pronajali bydlení v blízkosti. Je to mentální konzervatismus. Nejen ve Spojených státech, ale i v Německu nebo Rakousku tomu tak není a lidé se často stěhují, kam potřebují, protože vědí, že to nejdražší v životě je čas a zdraví.“

Tři propojené vrcholy

Oblastem, kterým se věnuje, říkává architekt Hájek trojúhelník. Skládá se z praxe (architektonické kanceláře Petr Hájek Architekti a HXH architekti), školy (výzkum a teorie FA ČVUT v Praze a VŠVU v Bratislavě) a nadační činnosti.

„Nejtěžší bylo všechny tři oblasti našeho zájmu sladit tak, aby se vzájemně podporovaly a byly v rovnováze, vytvořily pomyslný rovnostranný trojúhelník. Fond na podporu umění a talentu Art – Now nám pomáhá realizovat některé aktivity (výstavy, vydávání publikací, přednášky), které by bez podpory neměly šanci vzniknout.

Za uplynulých dvacet let jsme navrhli řadu staveb a některé se nám podařilo dotáhnout do realizace. Jako příklad mohu jmenovat Zámecké návrší v Litomyšli (HŠH), Arcidiecézní muzeum v Olomouci (HŠH), Centrum současného umění DOX+ a projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání KCEV.

V pedagogické a výzkumné činnosti se věnujeme výzkumu nových metod navrhování urbanismu a architektury, které pak bývají prezentovány široké veřejnosti (care for Architecture-La Bienalle di Architecture in Venice 2016, Anastomosis, urbo kune…),“ vyjmenovává čerstvý držitel Ceny Architekt roku 2018 – ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech.

Je to cena udělovaná úzce profesní a odbornou porotou složenou z minulých laureátů.

Odvážný a přitom střídmý interiér části nástavby.

Foto: archiv architekta

Projekty pro veřejnost

Letos kancelář Petra Hájka dokončila v Praze tři projekty – nové prostory Centra pro moderní umění DOX+, vodárenskou věž s periskopem na Letné sloužící Centru dětí a mládeže a také úpravu teras na paláci Lucerna.

„Jde o projekty pro veřejnost, a tedy veřejný prostor. A ten přece, velice úzce, souvisí s bydlením.“

Při své práci architekta i pedagoga si chrání čas na tvůrčí práci. „V kanceláři i ve škole mám kolem sebe řadu kolegů a spolupracovníků, kteří mi pomáhají a zastupují mě tam, kde je to možné. Umožňují mi soustředit se tak na práci architekta a upozadit vše ostatní. Jsem jim za to vděčný. Častokrát v této souvislosti dostávám otázku, zda mě práce baví a je mi náplní života. Odpovídám na to slovy Woodyho Allena. Údajně řekl, že je pro něho natáčení filmů jistá forma utrpení. Jsem za ten názor rád, protože to někdy mám také tak – realita všedního dne je taková, že je to realita všedního dne,“ usmívá se architekt Petr Hájek.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz:

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků