Článek
Byt, ve kterém žijí, se nachází v prvorepublikovém činžovním domě. Kolem jsou nádherné domy, vilky, tiché ulice a zeleň - zkrátka takový genius loci, kde je vše v rovnováze. Jejich byt je menší, ale vyhovuje chodu čtyřčlenné rodiny. Ateliér má Lucie nedaleko, což si rovněž velmi pochvaluje.
„V tomto bytě žijeme téměř deset let a zařizovali jsme ho postupně. Je to takový mix, líbí se mi, když to není jednoznačné," říká s úsměvem Lucie.
Interiér s vysokými stropy je útulný, jednoduchý a nadčasový. Designové kousky jsou tu namíchané s prvorepublikovým nábytkem, něco je po rodičích, nechybějí ani dekorace jako vzpomínky z cest a kreativní stěny s obrazy.
Lucie Jindrák Skřivánková - Jedna z nejvýraznějších současných českých malířek nejmladší generace. Absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru českého malíře Michaela Rittsteina.
V kuchyni to žije
Srdcem bytu je kuchyň s prostornou jídelnou. V jedné části je kuchyňská linka do tvaru písmene L, ve druhé nepřehlédnutelná secesní sedačka se solitérním stolem.
Sedačku Lucie dostala od známého, který měnil prvorepublikový nábytek za moderní. Byla poničená, a tak ji nově očalounila a dala kompletně zrenovovat. Chvíli trvalo, než vybrala vhodnou látku, ale výsledek je skvostný. Jemná textilie v krémové a zlaté barvě na sebe nestrhává pozornost, ale je decentní.
Sedačku Lucie zakoupila ššastnou náhodou od kamaráda, který plánoval nové vybavení do bytu. Moc se jí líbila, a protože byla zničená, dala ji kompletně zrenovovat. Na čalounění volila jemnou látku v krémové barvě se zlatými ornamenty.
Jídelní stůl je počinem manžela Alexe - designéra. Navrhl atypický kousek s kovovou konstrukcí a dřevěnou deskou, která se skládá ze tří druhů dřevin (jasan, smrk, dub). Jedna strana stolu není zarovnaná, ale přesně ponechaná tak, jak strom rostl.
Okolo stolu jsou pohodlné židle slavné značky Ton v sytě červené barvě, provedení kůže.
Lucie má ráda mix stylů, kombinuje starý nábytek, originální designové kousky, a to klidně s nábytkem Ikea.
Od stolu je nádherný výhled do tiché ulice, lemovaný netradičními háčkovanými a paličkovanými záclonami v okně.
V kuchyni každého návštěvníka zaujmou originální stěny s ručně zhotovenými tapetami od designérky Veroniky Jirouškové a obrazy od Jany Vojnarové a Marka Fexy.
Umělecké zákoutí v kuchyni -ručně malované tapety a obraz od kamarádky Jany Vojnarové.
V rohu kuchyně je velká bílá komoda, v níž je uloženo nádobí, zejména porcelán. „Ten miluji, stále ho nakupuji. A také sama porcelán vyrábím a redesignuji. Stejně tak se mi líbí vázy a laboratorní sklo, ve kterém jsou květiny nebo drobné přírodniny," vysvětluje Lucie.
Kuchyň je sice malá, ale zdatně se tu kulinaří. Děti milují italské recepty a tradiční českou kuchyni, dospělí zase preferují japonskou a korejskou, kde se používá čerstvá zelenina.
„Moc rádi vaříme, kuchyň je pro nás důležitá. Přála bych si ji celou v nerezu, vypadá skvostně, a navíc se skvěle udržuje,“ komentuje naše hostitelka.
Předměty z cest
Lucie s manželem hodně cestují a objevují nové věci, jsou to otevření lidé, ochotni přijmout další nápady a dobrodružství. Z cest si jako vzpomínky vozí artefakty, které s nimi bydlí a připomínají prožité chvíle.
V ložnici mají oválné kameny z Bretaně, které našli ve výběžku oceánu, nebo zajímavou lampu z proutí. Tu koupili od Indiánů v Brazílii a Lucie ji jako vzácnost nesla 14 dní v krosně, aby se neponičila.
Ložnice v přírodním stylu. Vzácná je proutěná lampa od Indiánů z Brazílie. Lucie ji převážela dva týdny v krosně.
Zajímavým doplňkem je kus krouceného dřeva jako pocta přírodě, která je ve své jednoduchosti dokonalá a moudrá.
„Kameny a kamínky mám moc ráda, chtěla bych je i v koupelně na podlaze. Když se po nich chodí, hezky aktivují chodidla a hluboké svaly v těle,“ vysvětluje Lucie, která pravidelně cvičí jógu a spolu s manželem se věnuje i cyklistice.
Lucie s manželem Alexem schraňují drobnosti z cest. Z Bretaně si přivezli krásné kameny, z jiného výletu kus dřeva. V ložnici vedle nočního stolku tvoří zajímavou aranž.
Dětský pokojík sdílejí dcerky společně a je to jejich ráj. Je zařízený jednoduše, bez zbytečné zdobnosti, v neutrálních odstínech. Spí na japonských futonech, schovávají se v teepee, malují a vaří v minikuchyňce.
Rodiče jim dopřávají prostor, který děti potřebují, mají možnost se kreativně a volně rozvíjet.
Pokoj holčiček je zařízený jednoduše, ale nápaditě. V interiérovém obchodě v Berlíně pořídili vtipnou hlavu prasete, která je nepřehlédnutelným solitérem.
Dětský pokojík dvou holčiček. Je dost velký na schovávačky v teepee, vaření v kuchyňce, malování a čtení knížek. Jsou zde i drobnosti z cest - porcelánový koník z Brazílie.
S městem za zády
Lucie měla sen bydlet na venkově v domku s velkým ateliérem a zahradou, ale naštěstí si brzy uvědomila, že je městský člověk. Potřebuje kolem sebe kavárny, možnost navštěvovat výstavy, potkávat se s kamarády.
Je kreativní a kromě malování se věnuje i navrhování porcelánu, recyklovaného oblečení, pořádá výtvarné akce zvané Action painting pro jednotlivce i skupiny, které se chtějí vyřádit s barvami. Ve svém ateliéru plánuje i malý showroom s recyklovaným oblečením.
Akademická malířka Lucie Jindrák Skřivánková před svým plátnem. Pestrou nabídku obrazů si lze prohlédnout na Artbanana nebo aktuálně i v Kavárně, co hledá jméno.
Obraz s názvem Červená vlna 1, velikost 135 x 180 cm, akryl, koláž a zlato.
Venkov a přírodu sice miluje, ale potřebuje se vrátit do města. A tak vyráží s manželem a dětmi pod stan nebo do maringotky, která je na nádherném místě na Kokořínsku.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
„Nechci se starat o dům, ale být volná, pozvat kámoše, piknikovat, grilovat. Baví mě kočovný styl, třeba cestovat v dodávce po Kalifornii,“ přiznává spokojeně Lucie.