Jak bydlí miss Tereza Chlebovská v moderním bytovém dvojdomě

„Mám ráda tyto barvy i minimalistický styl. Líbí se mi propojení obýváku s kuchyní. Vlastně si sem přidám jen několik zarámovaných fotografií rodiny a přátel. Skvělé je také to, že dveře vedou na dlouhou lodžii jak z obývacího pokoje, tak i z ložnice. Horší je, že nemám ráda výšky, takže si na výhled z desátého patra ještě musím zvyknout,“ usmívá se jednadvacetiletá hostitelka, která nám nabídla ledový čaj.

Mimochodem kartony s Aquilou v předsíni patří k prvnímu vybavení bytu – jakožto další součást výher pro královnu krásy. Ještě že Tereze nepřipadl byt v posledním patře! Nová dominanta Prahy 5, Rezidence Prague Towers, jich má totiž dvacet!

Moderní bytový dvojdům s komerčními prostorami v přízemí (dosud nevybavenými a všemi byty ještě neobsazenými) stojí za prohlédnutí sám o sobě. Samozřejmě nejhezčí je tu Tereza a její sousedka Linda Bartošová – Česká Miss World 2012. Tu možná také – pro srovnání – navštívíme. Slečny ke své radosti bydlí hned vedle sebe.

„Je to super mít blízko někoho známého. Mám se tu na koho obrátit, kdyby se něco dělo.“ Pozornému čtenáři netřeba připomínat, že Tereza tu bydlí sama, bez partnera. Z osobních věcí tu interiér, noční stolek, zatím zdobí zářící korunka královny krásy.

„Mám to příjemnou procházkou kousek na metro, autobus má zastávku u domu a dobře se tu i parkuje. Nejbližší okolí jsem ale vlastně ještě ani nepoznala, jak mám při svém pobytu v Praze nabitý program. Líbí se mi tu, opravdu doma se ale pořád cítím u rodičů, kde ještě také bývám často a ráda. Stačila jsem si zamilovat centrum Prahy – Václavské náměstí, Staré Město – mám ráda historické památky. Až ho více poznám a přijedou kamarádi, zavedu je tam na procházku. Praha se mi líbí a už si zvykám. S rodiči a s tetou jsem tu byla jako malá jednou, dvakrát… A pak nějaké ty castingy, ale to také nebylo často.“

„Vyrůstala jsem v paneláku na vesnici, v mých sedmnácti jsme se přestěhovali do Krnova, také do paneláku. Takže mi to i tady vyhovuje. Když jsem přes týden v Ostravě, přespávám na internátě. Na stěhování jsem docela zvyklá,“ konstatuje studentka hudební výchovy a výchovy ke zdraví na pedagogické fakultě.

„Mám hlavně ráda hudbu, ale i zdravý životní styl a chtěla jsem studovat dvojoborovku, takže výběr byl jasný. I když škola mě začala opravdu bavit až ve druhém ročníku, kde je jedním z předmětů na druhém oboru i psychologie osobnosti. Není to jenom o jídle, a to mi vyhovuje. Jestli to půjde, ráda bych pokračovala i na magisterském studiu, ale zatím nevím, kdy stihnu dokončit to bakalářské, protože teď se mi opravdu nabízejí nové možnosti i povinnosti.

Navíc se přiznám, že nejsem ten typ člověka, který si plánuje hodně do budoucna. Myslím, že jsem zůstala stejná, a opravdu mne mrzí, že v tomto období nemohu navštěvovat školu tak pravidelně. Vytvořila jsem si tam přátelské vztahy, poznala nové kamarády a se spoustou lidí jsem se tam často vídala. Vlakem jsou to z Prahy tři čtyři hodiny… Těším se, že za mnou přijedou na návštěvu. Už jsem je pozvala na kolaudaci,“ usmívá se při plánování nejbližších dnů Tereza.

„Babička s dědečkem mají v Úvalně, což je vesnička u Krnova, baráček se zahrádkou. Mají pejska a často za nimi jezdíme. Babička byla zootechničkou, a když jsme byly se sestrou malé, chodily jsme s ní dívat se na telátka, prasátka... Takže příroda a zvířata mi nejsou cizí. Ale tady si žádné zvíře dovolit nemohu – neměla bych na něj čas.“

Jinak si Tereza pochvaluje, jak po soutěži krásy prožívá pestré období. „Jednou budu mít o čem vyprávět vnoučatům. Raději mám focení než chození po molu. Práce v ateliéru i venku mám ráda, protože se pokaždé člověk stylizuje do někoho jiného. Nemůžu říci, že přehlídky by mě nebavily, ale z focení mám už víc zkušeností.“