V Praze na Letné vybudoval prosklený a otevřený prostor, kterému říká garsonka na sto třiceti metrech čtverečních – ve dvou podlažích.

„Je to takové lešení pro život. Můžete jej svobodně obývat s tím, že všechny části interiéru jsou otevřené a propojené. Předem není záměrně definované téměř nic. Je to svobodný prostor k životu, který si můžete přizpůsobit podle momentální potřeby. Jako rodina se od sebe neizolujeme a vyhovuje nám to tak. Ale když přijede návštěva, může mít své soukromí, kdy může vzniknout byt v bytě tím, že části rozčleníme posuvnými stěnami,“ vysvětluje osmačtyřicetiletý architekt a pedagog.

Architekt Petr Hájek

Architekt Petr Hájek

Parcela na střeše

„Pro střešní nástavbu jsme se s manželkou rozhodli před deseti lety v době, kdy jsme hledali vlastní bydlení a nechtěli odejít z centra Prahy. O půdních nástavbách se ještě tolik nemluvilo a cena prostoru byla tedy příznivější. V té době jsme se v kanceláři i se studenty na fakultě architektury věnovali tzv. zahušťování vnitřního města. Pokud se města nemají nekontrolovaně rozšiřovat a požírat okolní krajinu, musí začít využívat k rozvoji své vnitřní rezervy, tedy i střechy domů,“ konstatuje Petr Hájek, který při své vytíženosti ještě přednáší na fakultách architektury v Praze a v Bratislavě. Starost o dům se zahradou kdesi za městem by pro něho byla asi už moc.

„Návrh naší nástavby vychází z předpokladu, že na střechy budov pohlížíme jako na regulérní stavební parcelu, na které je možné postavit téměř cokoliv. Je to určitý způsob, jak žít ve vnitřním městě s komfortem rodinného domu. Včetně teras a zahrad. Navíc ten pocit, že máte nad hlavou nebe a přitom jste v centru města, je plný energie. Na střeše máte pocit většího soukromí a svobody. Ráno vás probudí pražské zvony a vycházející slunce prosvítí celý prostor.“

Hájkovi s dětmi, přes spokojenost s bydlením v Praze, bydlení střídají, protože mají k dispozici ještě domek se zahradou po rodičích v Mnichovicích.

„Když byly děti malé, trávili jsme tam většinu času. Pocit společného prostoru uvnitř bytu se do jisté míry podobá i tomu uvnitř domu na Letné. O vánočních svátcích nebo na Nový rok jsou otevřené dveře do bytů a volně se navštěvujeme. Asi je to také tím, že v domě žije i celá generace rodiny Mišíků, a ti jsou skvělí sousedé. Jestli se něco nedá naplánovat a nakreslit v kanceláři, tak sousedské soužití. A právě to je někdy při bydlení neřešitelný problém. V tom musíte mít štěstí.“

Značný závazek pro život

„Letná byla a je svou polohou atraktivním místem k životu,“ připomíná architekt s tím, že čtvrť je v dosahu parků i centra.

Byt arch. Petra Hájka je otevřený prostor, který je možné podle potřeby rozdělit skládacími stěnami.

Byt architekta Petra Hájka je otevřený prostor, který je možné podle potřeby rozdělit skládacími stěnami.

„Přesto nelpím na tom, že zde zestárnu. Už proto, že dům nemá výtah. To by se mohlo stát komplikací. Pak se asi přestěhujeme do domu a byt necháme dětem. Pokud bych se rozhodoval dnes, byt bych už nekupoval. Je to z mého pohledu mrtvá a svazující investice.

Bydlení v Praze je dnes extrémně drahé, a kdo si chce byt koupit do osobního vlastnictví, tak ho hypotéka zavazuje na značnou část života. Potřeba byt vlastnit vede řadu lidí k zadlužení a fixaci na jedno místo. I když mají práci třeba jen na druhé straně Prahy, jedou tam stejně dlouho, jako by cestovali do Plzně. Namísto toho, aby si pronajali bydlení v blízkosti. Je to mentální konzervatismus. Nejen ve Spojených státech, ale i v Německu nebo Rakousku tomu tak není a lidé se často stěhují, kam potřebují, protože vědí, že to nejdražší v životě je čas a zdraví.“

Tři propojené vrcholy

Oblastem, kterým se věnuje, říkává architekt Hájek trojúhelník. Skládá se z praxe (architektonické kanceláře Petr Hájek Architekti a HXH architekti), školy (výzkum a teorie FA ČVUT v Praze a VŠVU v Bratislavě) a nadační činnosti.

„Nejtěžší bylo všechny tři oblasti našeho zájmu sladit tak, aby se vzájemně podporovaly a byly v rovnováze, vytvořily pomyslný rovnostranný trojúhelník. Fond na podporu umění a talentu Art – Now nám pomáhá realizovat některé aktivity (výstavy, vydávání publikací, přednášky), které by bez podpory neměly šanci vzniknout.

Za uplynulých dvacet let jsme navrhli řadu staveb a některé se nám podařilo dotáhnout do realizace. Jako příklad mohu jmenovat Zámecké návrší v Litomyšli (HŠH), Arcidiecézní muzeum v Olomouci (HŠH), Centrum současného umění DOX+ a projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání KCEV.

V pedagogické a výzkumné činnosti se věnujeme výzkumu nových metod navrhování urbanismu a architektury, které pak bývají prezentovány široké veřejnosti (care for Architecture-La Bienalle di Architecture in Venice 2016, Anastomosis, urbo kune…),“ vyjmenovává čerstvý držitel Ceny Architekt roku 2018 – ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech.

Je to cena udělovaná úzce profesní a odbornou porotou složenou z minulých laureátů.

Odvážný a přitom střídmý interiér části nástavby.

Odvážný a přitom střídmý interiér části nástavby.

Projekty pro veřejnost

Letos kancelář Petra Hájka dokončila v Praze tři projekty – nové prostory Centra pro moderní umění DOX+, vodárenskou věž s periskopem na Letné sloužící Centru dětí a mládeže a také úpravu teras na paláci Lucerna.

„Jde o projekty pro veřejnost, a tedy veřejný prostor. A ten přece, velice úzce, souvisí s bydlením.“

Při své práci architekta i pedagoga si chrání čas na tvůrčí práci. „V kanceláři i ve škole mám kolem sebe řadu kolegů a spolupracovníků, kteří mi pomáhají a zastupují mě tam, kde je to možné. Umožňují mi soustředit se tak na práci architekta a upozadit vše ostatní. Jsem jim za to vděčný. Častokrát v této souvislosti dostávám otázku, zda mě práce baví a je mi náplní života. Odpovídám na to slovy Woodyho Allena. Údajně řekl, že je pro něho natáčení filmů jistá forma utrpení. Jsem za ten názor rád, protože to někdy mám také tak – realita všedního dne je taková, že je to realita všedního dne,“ usmívá se architekt Petr Hájek.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: